Fotodoma

Fotodoma » Rostliny » Druhy rostlin » Kmín kořenný

Kmín kořenný

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčebné účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Vědecké názvy
Národní názvy

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Popis

Kmín kořenný, Carum carvi je dvouletá až vytrvalá luční bylina nejnověji zařazená do čeledi Apiaceae, miříkovité. Dříve okoličnaté či mrkvovité. V prvním roce vytvoří pouze růžici přízemních listů.

[3] Kmín luční je dvouletá bylina z čeledi okoličnatých (Umbelliferae), která roste u nás divoce všude na lukách a pastvinách, a to z nížin až vysoko do hor.

 

Stonek: Rýhovaně hranatá řídce větvená lodyha, vyrůstá až ve druhém roce.
Výška: 30-100 cm
Listy: Dolní v růžici, horní přisedlé, pochvatě řapíkaté s čárkovitými peřenosečnými lístky.
Květy: Složené okolíky drobných bílých květů.
Doba květu: V-VI
Plody: 3-6 mm dlouhá štíhlá dvounažka.
Doba zrání plodů: VI-VIII
Kořenová část: Mrkvovitá.
Jiné znaky: Charakteristická vůně plodů.
Podobné druhy:
Zajímavosti:

 

Výskyt

Stanoviště: Louky, pastviny, meze.
Nároky:
Výskyt: Od nížin až do hor. Také jako pěstovaná rostlina.
Rozšíření: Evropa, západ až střed Asie
Význam: Léčivá rostlina, potravinářství jako koření.

 

Obsahové látky

Vonné silice (karvon, limonen).

[3] Plody obsahují těkavý olej (4-6%), jenž má ostrou, kořenitou chuť.

 

Užívané části, sběr a zpracování

Užívají se semínka. Sbírají se stříháním okolíků nebo celých rostlin v červnu až srpnu, když dvě třetiny plodů hnědnou a dozrávají. Později by jich při sběru hodně vypadalo. Suší se na lískách nebo v zavěšených kyticích, poté se vymlátí a vyčistí.

[3] Jako drogy užívá se z rostliny plodů (fructus Carvi).

V druhém roce vyvíjí se kmín velmi rychle, takže se sklízí už počátkem května. Doba sklizně nastává, když stonek a plody zhnědnou. Se sklizní nesmíme dlouho čekali, aby neopadalo mnoho semen.

Sklízejme raději poněkud dříve než příliš pozdě, a to za rosy, nejlépe ráno nebo večer. Srpem, kosou nebo žacím strojem posekaný, po případě opatrně i s kořeny vytahaný kmín se nejprve vytřepává nad rozestřenou plachtou, čímž se získají nejlepší plody. Pak se váže hned do malých snopů a postaví na poli, aby uschl. Na to se mlátí cepy nebo strojem, to nejlépe hned na poli na slunci na rozestřené látce, a semeno, aby nezplesnivělo a neztratilo vůně, se rozestře na vzdušné a čisté půdě a často se lopatami přehazuje. Když semeno úplně vyschlo, čistí se na sítech a uchovává v pytlích.

 

Léčebné účinky

Trávení

Povzbuzení činnosti žaludečních a střevních žláz.
Jako chuťové korigens pro zlepšení chutě a vůně léků.
Zklidnění pohyblivosti žaludku.
Proti žaludečním křečím, kolikám žaludku a střev.
Při žaludeční slabosti, nechutenství a poruchách trávení.
Snížení nadměrné plynatosti jako karminativum či deflatulencium.
Jako spasmolytikum k potlačení křečí hladkého svalstva.

Dýchání

Podpora vykašlávání při onemocnění dýchacích cest jako expektorancium.

Další

Zvyšuje vylučování mateřského mléka.
Protialkoholické působení.
Prostředek pro vyvolání menstruace.

 

Léčebné užití a dávkování

Užívá se vnitřně v nálevu 2 lžičky rozmačkaného kmínu se zalije 250 ml vroucí vody a nechá se 5-10 minut vyluhovat. Pije se 2-3x denně.

Lze také žvýkat celé plody nebo užívat prášek.

 

Varování

Příliš vysoká množství silice (tinktury) mohou poškozovat játra a ledviny.

POZOR! Bezpečnost použití rostlin, léčiv, potravinových doplňků a prostředků i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Další informace jsou obsaženy v uvedených zdrojích literatury a na internetu. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy navštívit svého odborného lékaře. Účelem je pouze informace o používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou lékařem.

 

Další využití

Využívá se především jako kuchyňské koření.

[3] Stonky (sláma) kmínové mají malou cenu. Krmí se jimi ovce nebo topí. Kmínové plevy poslouží dobře za krmivo dobytku.

 

Pěstování

[3] Pěstuje se ve velkém hlavně v Holandsku, Německu a Skandinávii.

Olej (oleum Carvi seminum) dobývá se z plodů ve velkém (jediná německá velkofirma, např., zpracuje ročně více než 300.000 kg kmínu) a dochází rozmanitého upotřebení. Plodů samých užíváme v lékařství, jako koření, do sýra a chleba, k přípravě kořalky kmínky a jako přísady do krmiva. Zbytky po destilaci dávají konečně dobré krmivo pro hovězí dobytek.

Kmín neklade na půdu velkých požadavků. Daří se skoro ve všech druzích půd (vyjma ve velmi suchých půdách písčitých nebo opět tuze mokrých). Nejlepší výtěžek však dává jen na hlinitých půdách hluboce propracovaných, které jsou poněkud vlhké, písčité a obsahují trochu vápna.

Klima neomezuje podstatně vzrůst kmínu, neboť snese i nejkrutější zimu. Jen ve vysokých, vlhkých a silným větrům vystavených polohách může někdy vymrznouti.

Dobře pohnojené okopaniny, které zanechávají po sobě dostatečně kyprou půdu, jsou nejlepší předchůdci. Kmín nesnáší hnojení čerstvým hnojem stájovým. Velmi příznivě působí umělá hnojiva, jako fosfáty, a hlavně velmi vydatné hnojení dusíkaté ve formě čilského ledku. Půda určená pro kmín se musí hluboce zorati na podzim, na jaře obdělati a zvláčeti.

Na poli osetém kmínem nesmíme nikdy dovoliti rozrůsti se pleveli, nebof poškozuje mladé rostlinky a zvláště znečišťuje později sklizeň. Obzvláště různá semena trav se nesnadno vybírají a podstatně snižují obchodní cenu kmínu.

Kmín se buď přímo vysévá na pole, nebo se na ně vysazují sazenice, jinde vypěstované. V tom případě vysévají se mělce nejlepší semena poslední žně, a to brzo v únoru, na dobře připravený záhon do řádků, vzdálených od sebe 15-20 cm; rostlinky se častěji okopávají 1/2 až 3/4 kg semen dává rostlinky pro 1 ha. Přesazují se v květnu po dešti na hluboce zpracované pole ve spojích 30 cm do čtverce. Doporučuje se ořezati poněkud listy a kořen.

Sazeničky se přes léto vícekráte okopávají. Na podzim se kmín poseče jako zelené krmení. V chladnějších větrných polohách přikryje se na zimu slamou bohatým chlévským hnojem, jenž se brzo na jaře odstraní.

Satba se okopává již na konci března. V této době může se pohnojiti čilským ledkem. Po případě vyplní se i vzniklé mezery sazenicemi z pařeniště.

Objeví-li se před květem plevel, musí se ještě jednou okopávati.

V druhém případě se semeno vyseje strojem koncem února přímo na důkladně připravené pole. Někde vysévají kmín samotný do řádků, vzdálených na 40 cm (hloubka setí 1-1,5 cm, 4-10 kg na 1 ha). Jinde sejí kmín na pole, kde už je nějaká letní plodina, ranný oves, zelená kukuřice (hustě nasetá), mák nebo hořčice. Také špenát je vhodnou krycí rostlinou pro kmín. V tom případě jsou kmínové řádky, vzdálené 40 cm, kolmo na řádky již vyseté plodiny krycí. Také je možno vysévali kmín mezi řádky koňského bobu, hrachu, nebo zelené kukuřice.

Řádky kmínu mají míti podle možnosti směr od západu k východu. Když se klidí krycí plodina, okope se jednou kmín. Asi po dvou měsících, je-li nutno, se za vlhkého počasí setba protrhá.

Výnos z 1 aru (= 100 m2) je asi 13 kg plodů (fructus Carvi). Průměrná cena v posledním roce byla 6-7 Kč za 1 kg.

 

Choroby a škůdci

[3] Nepřáteli kmínu jsou hlavně polní myši a zajíci. Kromě nich působí někdy značnou škodu i kmínovec, Depressaria nervosa. Jeho housenka totiž opřádá v době květu okolíky a zabraňuje tak tvoření semen. Také Bibio hortulas klade vajíčka v dubnu a květnu do půdy kmínového pole. Ponrava, objevující se v červenci a srpnu, hlodá na koříncích, takže rostlinky příštím jarem odumírají.

 

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 5, strana 318
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 194
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 49

 

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Apiales - miříkotvaré
čeleď Apiaceae - miříkovité
rod Carum - kmín

 

Vědecké názvy

Carum carvi, Carum velenovskyi

 

Národní názvy

Česky - Czech   Kmín kořenný, kmín luční

Slovensky - Slovak   Rasca lúčna

Anglicky - English   Caraway, Common Caraway

Arabsky - Arabic  

Bulharsky - Bulgarian  

Čínsky - Chinese  

Dánsky - Danish   Kommen

Esperanto   Karvio

Estonsky - Estonian  

Finsky - Finnish  

Francouzsky - French  

Holandsky - Dutch  

Chorvatsky - Croatian   Divlji kim, divlji kumin, kimelj, kumin, livadni kim, obični kim, pitomi kumin

Islandsky - Iceland   Kúmen

Italsky - Italian  

Japonsky - Japanese  

Litevsky - Lietuvių   Paprastasis kmynas

Lotyšsky - Latvian   Pļavas ķimene

Maďarsky - Hungarian  

Německy - German   Wiesen-Kümmel

Norsky - Norwegian  

Polsky - Polish   Kminek zwyczajny

Portugalsky - Portuguese  

Řecky - Greek  

Rumunsky - Romanian  

Rusky - Russian  

Slovinsky - Slovenian  

Srbsky - Serbian  

Španělsky - Spanish   Alcaravea

Švédsky - Swedish  

Turecky - Turkish  

Ukrajinsky - Ukrainian  

Vietnamsky - Vietnamese  








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist