Jitrocel větší

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Popis

Jitrocel větší, Plantago major, je vytrvalá bylina z čeledi jitrocelovitých, Plantaginaceae. V současnosti je znám především pro svou mimořádnou odolnost vůči sešlapu a schopnost růst na udusaných půdách.

Stonek: Přímý, bezlistý, oblý a lysý stvol, který vyrůstá ze středu přízemní růžice listů. Na rozdíl od jitrocele kopinatého není stvol rýhovaný ani hranatý.

Výška: 10–50 cm (stvoly mohou být v příznivých podmínkách i delší)

Listy: Uspořádány v přízemní růžici. Jsou dlouze řapíkaté, s široce vejčitou až eliptickou čepelí, která je na okraji celokrajná nebo jen mírně nepravidelně zubatá. Listy jsou obvykle lysé (vzácněji krátce pýřité), tuhé, s 5–9 výraznými souběžnými žilkami, které v řapíku tvoří pevná vlákna.

Květy: Sestaveny v nápadně dlouhém, úzce válcovitém klasu na vrcholu stvolu, který často zabírá více než polovinu jeho délky. Květy jsou drobné, nenápadné, hnědavé až nazelenalé. Tyčinky vyčnívají z koruny a mají hnědofialové prašníky.

Doba květu: VI–IX

Plody: Vejčitá tobolka, která se otvírá víčkem. Obsahuje 8–16 drobných, nepravidelně hranatých, tmavohnědých semen. Semena se po navlhčení stávají lepkavými.

Doba zrání plodů: VIII–X

Kořenová část: Krátký, tlustý, vertikálně orientovaný oddenek, ze kterého vyrůstá bohatý svazek bílých až hnědavých provazcovitých kořenů.

Jiné znaky: Rostlina je bez pachu. Listy mají nahořklou a mírně svíravou chuť. Charakteristickým znakem je odolnost listů vůči tlaku – ani po silném sešlápnutí se listy nepoškodí. Nyní je považován za typický doprovodný druh lidských sídel.

Podobné druhy:
Jitrocel prostřední, Plantago media, má listy jemně chlupaté a tyčinky s fialovými nitkami.
Jitrocel kopinatý, Plantago lanceolata, má listy úzké, kopinaté a klas mnohem kratší.

Zajímavosti: Lidově se mu říkalo „babka“, „psí jazyk“ nebo „cestní jitrocel“. Indiáni v Severní Americe mu říkali „stopa bílého muže“, protože se šířil všude tam, kam pronikli evropští osadníci. Dnes se v lidovém léčitelství čerstvé listy používají jako první pomoc k zastavení krvácení a na puchýře z chůze.

Výskyt

Stanoviště: Okraje cest, dvory, rumiště, sešlapávané trávníky, rýhoviště, návsi, pastviny a zahrady.

Nároky: Velmi nenáročná a přizpůsobivá rostlina. Preferuje vlhčí, těžší, hlinité i jílovité půdy bohaté na dusík. Snese i značné zhutnění půdy, které jiné rostliny nesnášejí.

Výskyt: Obecně rozšířený a velmi hojný po celém území ČR, od nížin až do vysokohorských poloh.

Rozšíření: Původem z Evropy a severní Asie, nyní rozšířen kosmopolitně po celém světě kromě pouští a polárních oblastí.

Význam: Léčivá rostlina (list), krmivo pro ptactvo (semena), plevel v trávnících, dříve i pícnina.

Obsahové látky

Iridoidní glykosidy (aukubin), slizy, třísloviny, flavonoidy, organické kyseliny, vitamín C, vitamín K a minerální látky (zejména draslík a zinek).

Užívané části, sběr a zpracování

List

Sbírá se zdravý, čistý list (Folium plantaginis majoris) od června do srpna. Listy se sbírají ručně. V lidovém léčitelství se cení především čerstvé listy k zevnímu použití. Nyní se jitrocel větší užívá v bylinářství méně často než jitrocel kopinatý, ale jeho účinnost při hojení hnisavých ran a zánětů kůže je podle tradice vyšší.

Semeno

Zralá semena se dříve sbírala jako krmivo pro pokojové ptactvo. Mají také mírně projímavý účinek díky vysokému obsahu slizu v osemení.

Sušení

Listy se suší ve stínu na vzdušném místě v tenkých vrstvách. Jsou méně náchylné k zčernání než u jitrocele kopinatého, ale přesto vyžadují opatrnou manipulaci. Teplota při umělém sušení nesmí překročit 40 °C. Správně usušená droga si má zachovat sytě zelenou barvu. Skladuje se v suchu a temnu.

Léčivé účinky

Kašel

Léčebné užití a dávkování

Droga je velmi oblíbeným lidovým léčebným prostředkem. Především šťávy z čerstvé vylisované nati svařené s cukrem se hojně užívá proti kašli.

Varování

Další využití

Pěstování

Protože je všude velmi hojný, není nutné jej pěstovat.

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 6, strana 533
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 176

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Lamiales - hluchavkotvaré
čeleď Plantaginaceae - jitrocelovité
rod Plantago - jitrocel

Jitrocel větší latinsky

Plantago major, Plantago halophila

Národní názvy

  Jitrocel větší

  Skorocel väčší

  Greater Plantain, Broadleaf Plantain, Buckhorn Plantain, Common Plantain, Great Plantain, Greater Plaintain, Large Plantain, Ribgrass

 

 

 

  Glat Vejbred

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  Babka zwyczajna, babka większa

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.