
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Jetel zvrhlý, Trifolium hybridum, je vytrvalá, statná bylina z čeledi bobovitých, Fabaceae. V současnosti je ceněn především jako významná pícnina v chladnějších a vlhčích polohách.
Stonek: Lodyhy jsou vystoupavé až přímé, rýhované, duté a bohatě větvené. Na rozdíl od jetele plazivého jsou lodyhy v uzlinách nezakořeňující. Jsou lysé nebo jen velmi roztroušeně chlupaté.
Výška: 20–50 cm
Listy: Střídavé, trojčetné, dlouze řapíkaté. Jednotlivé lístky jsou široce vejčité až obvejčité, na okraji jemně a ostře zoubkované, bez světlé skvrny (výrazný rozlišovací znak). Palisty jsou vejčité, dlouze zašpičatělé a blanité.
Květy: Sestaveny v kulovitých hlávkách o průměru 1,5–2,5 cm, které vyrůstají na dlouhých stopkách z paždí listů. Květy jsou motýlovité, zpočátku bílé, později nápadně růžové až masově červené, po odkvětu hnědnoucí a nicí.
Doba květu: VI–IX
Plody: Malý, podlouhlý lusk obsahující 2–4 drobná, srdčitá, olivově zelená až černohnědá semena.
Doba zrání plodů: VII–X
Kořenová část: Silný kůlový kořen, který je v horní části vícehlavý, sahající do značné hloubky a opatřený hlízkovými bakteriemi.
Jiné znaky: Rostlina je téměř lysá. Květy voní velmi příjemně a sladce, podobně jako u jetele plazivého. Má nahořklou chuť, což omezuje jeho přímou konzumaci dobytkem ve velkém množství. Nyní se často vysévá v jetelotravních směsích.
Podobné druhy:
Jetel plazivý, Trifolium repens, má lodyhy plazivé, zakořeňující a květy čistě bílé.
Jetel luční, Trifolium pratense, má hlávky přisedlé k horním listům a květy sytě purpurové.
Zajímavosti: Lidově se mu říkalo „švédský jetel“, protože byl poprvé popsán a pěstován ve Švédsku (oblast Alsike). V současnosti se výtažky z této rostliny v lidovém léčitelství využívají méně často než u jetele lučního, přestože obsahují podobné látky. U bílých koní může nadměrná konzumace čerstvé nati vyvolat přecitlivělost na sluneční záření (tzv. trifolióza).
Stanoviště: Vlhké louky, pastviny, příkopy, břehy vod, okraje lesů a polní kultury.
Nároky: Vyžaduje vlhčí, těžší, hlinité až jílovité půdy. Dobře snáší chladnější klima a dočasné zamokření. Je odolnější vůči mrazu než jetel luční.
Výskyt: Hojně se vyskytuje po celém území ČR, zejména v podhorských a horských oblastech. V nížinách je častější na vlhkých loukách.
Rozšíření: Původem z jižní a střední Evropy a Kavkazu, dnes pěstován a zplanělý po celé Evropě, v Severní Americe i Asii.
Význam: Významná pícnina (zejména pro vlhčí polohy), nektarodárná rostlina, meliorační plodina.
Fytoestrogeny (izoflavony), flavonoidy, třísloviny, saponiny, silice, vitamíny (C, skupina B), minerální látky a bílkoviny. Obsahuje hořčiny, které mu dodávají specifickou chuť.
Sbírají se kvetoucí hlávky (Flos trifolii hybridi) v plném květu od června do srpna. V lidovém léčitelství se užívaly jako prostředek proti kašli a při poruchách trávení. V současnosti se v bylinářství užívá jen zřídka, obvykle jako náhražka jetele lučního v čajových směsích.
Mladá kvetoucí nať se dříve sbírala pro přípravu koupelí při revmatismu. Dnes se pro tyto účely využívá spíše v rámci domácí přírodní kosmetiky pro zjemnění pleti.
Květy se suší ve stínu v tenkých vrstvách při dobrém větrání. Je nutné zabránit zapaření, ke kterému je tato droga náchylnější než jiné druhy jetelů. Teplota při umělém sušení nesmí překročit 35 °C. Správně usušená droga si má zachovat růžovou barvu. Skladuje se v suchu a v dobře uzavřených nádobách.
[3] Květenstvi třeba sbírati za suchého počasí a pečlivě je sušiti (v sušárně na chmel), aby podržela pokud možno původní barvu.
[3] Květenstvi jetele užívá se sušených jako přísady do aromatických lázní.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 4, strana 466
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 234
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Fabales - bobotvaré
čeleď Fabaceae - bobovité
rod Trifolium - jetel
Trifolium hybridum, Amoria hybrida, Trifolium fistulosum, Trifolium parvulum
Jetel zvrhlý, jetelovec švédský, švédský jetel
Ďatelina hybridná
Alsike Clover
Hvidkløver
Hibridna djetelina, švedska djetelina, barska djetelina
Túnsmári
Bastard Klee, Schweden Klee
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.
