Hořec tolitovitý

Fotografie
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Fotografie

Popis

Hořec tolitovitý, Gentiana asclepiadea, je vytrvalá bylina z čeledi hořcovitých, Gentianaceae.

Stonek: Přímý, dutý, rýhovaný, nevětvený nebo jen velmi chudě větvený, v horní části jemně chlupatý.
Výška: 30–80 cm
Listy: Vstřícné, křižmostojné, široce vejčité až eliptické (připomínající listy tolitě), se 3–7 výraznými souběžnými žilkami. Dolní listy jsou řapíkaté, horní lodyžní listy jsou přisedlé a objímavé.
Květy: Uspořádány ve vrcholovém a úžlabních lichopřeslenech. Květy jsou přisedlé nebo na velmi krátkých stopkách. Koruna je úzce zvonkovitá, až 5 cm dlouhá, modrofialová až světle modrá, vzpřímená, s tmavšími tečkami a zoubky mezi cípy. Kalich je blanitý, nepravidelně dělený.
Doba květu: VII–IX
Plody: Štíhlé, podlouhlé tobolky obsahující drobná semena.
Doba zrání plodů: VIII–X
Kořenová část: Krátký, tlustý oddenek s mnoha jemnými, tmavými kořínky. Kořen má výrazně hořkou chuť.
Jiné znaky: Celá rostlina je chráněna zákonem a vyznačuje se intenzivně hořkou chutí, i když méně než hořec žlutý. Od ostatních druhů se snadno odliší modrými květy a širokými listy.
Podobné druhy: Hořec žlutý, Gentiana lutea, má žluté květy.
Hořec tečkovaný, Gentiana punctata, má žluté tečkované květy.
Zajímavosti: Lidově se mu říkalo „modrý hořec“. V minulosti se kořen používal v lidovém léčitelství jako náhrada hořce žlutého, zejména pro podporu trávení a při nechutenství. Dnes je v ČR silně ohroženým druhem.

Výskyt

Stanoviště: Horské a podhorské louky, vysokobylinné nivy, prameniště, okraje lesů a vlhká křovinatá místa.
Nároky: Vyžaduje vlhké až mokré, humózní, na živiny bohaté, slabě kyselé až neutrální půdy. Roste na plném slunci nebo v mírném polostínu.
Výskyt: V ČR velmi vzácně, pouze v horských oblastech (Krkonoše, Jeseníky, Šumava, Beskydy), jinde chybí.
Rozšíření: Hory střední a jižní Evropy (Alpy, Karpaty, Pyreneje) a západní Asie.
Význam: Silně ohrožený chráněný druh ČR, dříve léčivá rostlina, okrasná trvalka.

Obsahové látky

Sekoiridoidní glykosidy (amarogentin, gentiopikrin), flavonoidy, saponiny, třísloviny a organické kyseliny.

Užívané části, sběr a zpracování

Kořen a oddenek

Dříve se sbíraly kořeny a oddenky (Radix gentianae asclepiadeae) v podzimních měsících. Nyní je sběr z volné přírody přísně zakázán, neboť se jedná o chráněný a silně ohrožený druh. Pro farmaceutické účely se využívají extrakty z jiných, pěstovaných druhů hořců.

Sušení

Kořeny se po očištění sušily podobně jako u ostatních hořců – pomalu, za nižších teplot. Droga musí být skladována v suchu. Nyní se tato droga v bylinkářství nepoužívá, setkáme se s ní jen v homeopatii.

Hořec tolitovitý - léčivé účinky

Léčebné užití a dávkování

Varování

Další využití

Pěstování

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 6, strana 104

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Gentianales - hořcotvaré
čeleď Gentianaceae - hořcovité
rod Gentiana - hořec

Hořec tolitovitý latinsky

Gentiana asclepiadea, Dasystephana asclepiadea, Pneumonanthe asclepiadea

Národní názvy

  Hořec tolitovitý, hořepník tolitovitý

  Horec luskáčovitý

  Willow Gentian

 

  Горска тинтява

 

  Svalerod-Ensian

 

  Süstlehine emajuur

  Metsäkatkero

  Gentiane Asclépiade

  Zwaluwkruidgentiaan

  Šumska sirištara, šumski srčanik, velika sirištara

 

  Genziana minore

 

 

 

  Fecsketárnics

  Schwalbenwurz-Enzian

  Skogsøte

  Goryczka trojeściowa

  Gentiana asclepiadea

 

 

  Горечавка ластовневая

  Svilničasti svišč

  Шумска сириштара

 

 

  Mavi centiyan

  Тирлич ластовневих

 

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.