
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Heřmánek terčovitý, Matricaria discoidea, je jednoletá, silně aromatická bylina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae.
[3] Heřmánek cizí pochází z Východní Asie a pacifické Severní Ameriky a byl v Čechách již v roce 1853 sbírán v okolí Prahy Schöblem, zůstal však do let 80tých velmi vzácným. V poslední době však tak rychle zdomácněl, že dnes roste na železničních náspech, okrajích cest, rumištích a jinde na neobdělávaných místech jako rozšířená plevel. Má mohutnější, rozložitější vzrůst než pravý heřmánek a je nápadný žlutozelenými úbory bez paprsků, čímž se hlavně liší od pravého heřmánku. Lůžko je stejně jako u pravého heřmánku duté.
Stonek: Přímý, tuhý, bohatě rozvětvený a hustě olistěný. Je lysý, rýhovaný a vyplněný dření, později se stává dutým.
Výška: 5–40 cm
Listy: Střídavé, 2–3x peřenosečné s krátkými, čárkovitými a zašpičatělými úkrojky. Jsou o něco masitější než u heřmánku pravého a mají sytě zelenou barvu.
Květy: Úbory jsou drobné, krátce stopkaté, tvořené pouze žlutozelenými čtyřcípými trubkovitými květy. Jazykovité (bílé) květy zcela chybí. Květní lůžko je výrazně kuželovité a duté.
Doba květu: VI–IX
Plody: Drobné, podlouhlé, lehce zakřivené nažky se 3–4 nevýraznými žebry, bez chmýru.
Doba zrání plodů: VII–X
Kořenová část: Tenký, vřetenovitý a větvený kořen, který rostlinu pevně ukotvuje i v udusané půdě.
Jiné znaky: Celá rostlina po rozemnutí vydává pronikavou, příjemnou vůni připomínající heřmánek pravý nebo jablka. Na rozdíl od něj však nemá bílé okvětní lístky, což mu dává vzhled „otrhaného“ heřmánku.
Podobné druhy:
Heřmánek pravý, Matricaria chamomilla, má výrazné bílé jazykovité květy.
Rmen rolní, Anthemis arvensis, má plné květní lůžko a nevoní tak výrazně.
Zajímavosti: Pochází ze Severní Ameriky a východní Asie. Do Evropy byl zavlečen v 19. století a nyní je zde zcela zdomácnělý. V současnosti se mu lidově říká „heřmánek bez plátků“. Je velmi odolný vůči sešlapu, proto často roste tam, kde jiné rostliny nepřežijí.
Stanoviště: Dvory, okraje cest, rumiště, sešlapávaná místa, železniční násypy, okolí hospodářských stavení a zahrady.
Nároky: Vysoce nenáročná rostlina. Preferuje udusané, dusíkem bohaté půdy na plném slunci. Snese i extrémní sešlapávání a znečištění.
Výskyt: Velmi hojný po celém území od nížin až do hor.
Rozšíření: Původně Severní Amerika, dnes rozšířen po celé Evropě, mírném pásmu Asie a v dalších částech světa jako invazní druh.
Význam: Léčivá rostlina s podobnými účinky jako heřmánek pravý, i když s nižším obsahem silic (neobsahuje azuleny). Používá se především zevně.
Silice (kolem 0,15–0,6 %), která však neobsahuje modrý chamazulen. Dále obsahuje flavonoidy, slizy, hořčiny, třísloviny, kumariny a organické kyseliny.
Sbírají se celé rozkvetlé úbory (Flos matricariae discoideae) od června do srpna, ideálně krátce po rozkvětu. Sběr se provádí za suchého počasí. Vzhledem k tomu, že roste na místech často znečištěných (cesty, rumiště), je nutné dbát na výběr čistého stanoviště.
Někdy se sbírá i celá horní kvetoucí část nati. Má podobné využití jako květ, zejména pro přípravu koupelí a obkladů. V současnosti je v lidovém léčitelství oblíben pro svou dostupnost.
Suší se v tenkých vrstvách na stinném a větraném místě. Při umělém teple teplota nesmí překročit 40 °C. Droga nesmí zhnědnout a musí si zachovat svou původní vůni. Skladuje se v suchu a temnu v dobře uzavřených obalech, protože je náchylná k vlhnutí a ztrátě aromatu.
[3] Jistě brzy bude tento heřmánek náhradou za pravý tam, kde ho nebude dostatečné množství. Dosud však po této droze není poptávky. Pro sbírání a sušení úborů heřmánku cizího platí vše, co bylo řečeno o pravém. Přirozeně musí se obě rostliny sbírati a uchovávati odděleně.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 7, strana 246
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 144
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Asterales - hvězdnicotvaré
čeleď Asteraceae - hvězdnicovité
rod Matricaria - heřmánek
Matricaria discoidea, Chamomilla suaveolens, Lepidanthus suaveolens, Lepidotheca suaveolens, Matricaria matricoides, Matricaria suaveolens, Santolina suaveolens, Tanacetum suaveolens
Heřmánek terčovitý, heřmánek cizí
Rumanček diskovitý
Pineappleweed, Disc Mayweed, Pineapple Weed, Pineapple-weed Chamomile
Hlaðkolla
Rumianek bezpromieniowy
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.
