Hadí kořen větší

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Popis

Hadí kořen větší, Bistorta major, je pěkná, až 1 m vysoká vytrvalá rostlina z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae). Roste na vlhkých lesních loukách hlavně v horských krajinách udávajíc jim často ráz. Je obzvláště nápadna 3-5 cm dlouhým růžovým květním klasem na konci hladkého stvolu.

Stonek: Přímý, jednoduchý, nevětvený, lysý a rýhovaný. Nesmýkavý, s pochvovitými botkami u listů.
Výška: 30–100 cm
Listy: Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, s čepelí podlouhle vejčitou až kopinatou, na bázi uťatou nebo srdčitou, na rubu namodralou nebo šedozelenou. Lodyžní listy jsou střídavé, přisedlé, objímavé, kopinaté s dlouhými hnědými blanitými botkami. Okraje listů jsou mírně zvlněné.
Květy: Sestaveny do hustého, koncového, klasovitě staženého hroznu (lichoklasu), který je 2–7 cm dlouhý. Květy jsou drobné, pravidelné, pětičetné, barvy růžové, vzácněji bílé. Tyčinky vyčnívají z květů.
Doba květu: V–VII (někdy znovu vykvétá v IX)
Plody: Trojboké, lesklé, hnědé nažky, asi 0,4 cm velké, zabalené v trvalém okvětí.
Doba zrání plodů: VII–VIII
Kořenová část: Silný, vodorovně položený, dřevnatý oddenek, který je esovitě dvakrát zakřivený (připomíná hada). Na povrchu je tmavohnědý až černý, uvnitř masitý, na lomu červenohnědý. Z oddenku vyrůstají četné jemné kořínky.
Jiné znaky: Oddenek je bez pachu, má však silně svíravou, trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem třísel. Rostlina po posečení rychle obrůstá.
Podobné druhy: Rdesno obojživelné, Persicaria amphibia (v pozemní formě) má listy s kratšími řapíky a jiný typ květenství.
Krabilice, které mají podobné listy, se liší stavbou květu (miříkovité).
Zajímavosti: Lidově se mu říkalo „štít“ nebo „kartáček“. Latinské rodové jméno Bistorta vyjadřuje „dvakrát zakroucený“ tvar oddenku. V minulosti se věřilo, že díky svému tvaru pomáhá proti uštknutí hadem.
V dobách hladu se drcený oddenek přidával do mouky na pečení chleba.

Výskyt

Stanoviště: Vlhké a zaplavované louky, rašeliniště, břehy potoků, horské nivy, vlhké lesní světliny.
Nároky: Vyžaduje vlhké až mokré, humózní, na živiny bohaté, nevápnité a slabě kyselé půdy. Nalezneme jej od nížin až do horských poloh (zde častější).
Výskyt: Hojný, zejména v podhorských a horských oblastech.
Rozšíření: Evropa, severní a střední Asie, Severní Amerika. V ČR je rozšířen po celém území, v nižších polohách však vlivem vysoušení luk ustupuje.
Význam: Léčivá rostlina (výrazné adstringens), barvířství (červené barvivo), dříve i jako pícnina pro dobytek.

Obsahové látky

Vysoký obsah tříslovin (až 20 %, především katechinové a galové), škrob (až 30 %), kyselina křemičitá, vápník, vitamín C, flavonoidy, organické kyseliny, bílkoviny a nepatrné množství antrachinonových derivátů.

Užívané části, sběr a zpracování

Oddenek

Předmětem sběru je oddenek (Rhizoma bistortae). Sbírá se nejlépe v září a říjnu, případně brzy zjara v březnu, dříve než rostlina začne vyhánět listy. Oddenek se opatrně vykope, očistí od hlíny, zbaví nadzemních částí a tenkých kořínků. Následně se rychle omyje ve studené vodě. Silnější kusy se rozřežou na menší části nebo podélně rozštípnou, aby se usnadnilo sušení.

Suší se co nejrychleji na slunci nebo v sušárně. Při umělém teple by teplota neměla překročit 40–50 °C. Správně usušený oddenek musí být na lomu čistě hnědočervený; pokud je uvnitř černý, je znehodnocený (shnilý nebo špatně sušený). Skladuje se v suchu a temnu, protože droga snadno vlhne a plesniví. Chuť je silně svíravá.

Listy

V současnosti se listy sbírají jen zřídka pro kulinářské účely (mladé jarní listy do salátů či polévek podobně jako šťovík). V léčitelství se dříve přikládaly čerstvé listy na nehojící se rány a vředy.

Sušení

Při sušení oddenku je nutné dbát na dobrou cirkulaci vzduchu. Pokud sušení trvá příliš dlouho, dochází k rozkladu účinných látek a oddenek tmavne. Dobře usušená droga je tvrdá, lomu křídového, barvy na povrchu hnědočerné a uvnitř růžové až masově červené.

[3] Oddenek (rhizoma Ristortae) je za čerstva hákovitě zahnut, voní trochu jako řeřicha a chutná silně stahujícně. Oddenek se sbírá brzy na jaře nebo na podzim ze starších, zdravých rostlin, dobře se omyje, zbaví kořínků a pečlivě usuší. Sušením ztvrdne, ale smrskne se jen mírně.

Hadí kořen větší - léčivé účinky

[3] Drogy se užívá hlavně v lidovém lékařství, ale i ve zvěrolékařství jako výtečného stahujícího prostředku při krvotocích, úplavici a průjmech.

Léčebné užití a dávkování

Varování

Další využití

[3] Mladé listy požívají se v severních krajinách jako salát.

Pěstování

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 2, strana 358
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 180

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Caryophyllales - hvozdíkotvaré
čeleď Polygonaceae - rdesnovité
rod Bistorta - hadí kořen

Hadí kořen větší latinsky

Bistorta major, Bistorta officinalis, Persicaria bistorta, Polygonum bistorta

Národní názvy

  Hadí kořen větší, rdesno hadí kořen

  Štiav hadí koreň, hadovník väčší, stavikrv hadí koreň

  Common Bistort, Meadow Bistort, Snakeweed

 

 

 

 

  Bistorto, poligono serpenta

 

 

  Bistorte

  Adderwortel

  Livadni dvornik

 

 

 

 

 

 

  Schlangen-Knöterich, Wiesen-Knöterich

 

  Rdest wężownik

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.