
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Devětsil bílý, Petasites albus, je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae. Patří k typickým poslům jara v našich horách a vlhkých údolích, kde vykvétá často ještě před úplným táním sněhu.
Stonek: Květný stvol vyrůstá časně zjara, je přímý, dutý, porostlý světle zelenými až bělavými šupinovitými listy. Po odkvětu se stvol výrazně prodlužuje.
Výška: 15–30 cm v době květu, po odkvětu až 80 cm.
Listy: Velké přízemní listy se vyvíjejí až po odkvětu. Mají dlouhé, svrchu žlábkovité řapíky. Čepel je ledvinitě okrouhlá, na okraji nepravidelně zubatá, na líci lysá a na rubu trvale hustě běloplstnatá. Mohou dosahovat průměru až 40 cm.
Květy: Sestaveny v úborech, které tvoří bohatý koncový hrozen. Květy jsou trubkovité, špinavě bílé až nažloutlé. Jsou jednopohlavné, ale na rostlině se vyskytují oba typy (funkčně však bývá rostlina převážně samčí nebo samičí).
Doba květu: III–V
Plody: Nažky s dlouhým bílým chmýrem, který umožňuje šíření větrem na velké vzdálenosti.
Doba zrání plodů: V–VI
Kořenová část: Silný, vodorovný, plazivý oddenek, který je uvnitř bílý. Má charakteristický, mírně nepříjemný pach.
Jiné znaky: Celá rostlina při rozemnutí specificky páchne. Od devětsilu lékařského se liší barvou květů (bílá vs. růžová) a žlábkovitým řapíkem listu. V horách je důležitou první potravou pro včely.
Podobné druhy:
Devětsil lékařský, Petasites hybridus je mnohem mohutnější, má červenofialové květy a řapík listu je na průřezu okrouhlý.
Devětsil horský, Petasites kablikianus roste v korytech horských toků a má listy na rubu jen v mládí plstnaté, později lysé.
Zajímavosti: Jméno "devětsil" odkazuje na devět silných léčivých sil, které se rostlině připisovaly. Velké listy se v minulosti používaly jako nouzová pokrývka hlavy proti slunci nebo dešti a jako obklady na otoky.
Stanoviště: Vlhké horské lesy, břehy potoků, prameniště, příkopy a vlhké sutě. Často tvoří souvislé porosty v okolí horských silnic a cest.
Nároky: Vyžaduje trvale vlhké, humózní, na živiny bohaté půdy, často na vápencovém podkladu. Snáší stín i přímé slunce u horských toků.
Výskyt: Velmi hojně v podhorských a horských polohách celé ČR, v nížinách vzácně (vázán na chladnější údolí).
Rozšíření: Hory střední a jižní Evropy, Kavkaz.
Význam: Léčivá rostlina (antispasmodikum), medonosná bylina, protierozní ochrana břehů horských potoků.
Silice, hořčiny, slizy, třísloviny, petasin (látka tlumící křeče) a stopové množství pyrrolizidinových alkaloidů.
Sbírá se oddenek (Radix petasitidis) časně zjara před rozkvětem (březen) nebo na podzim. Má silné protikřečové účinky, užívá se při kašli, astmatu a dně. Doporučuje se užívat pouze přípravky se sníženým obsahem alkaloidů.
Sbírají se mladé, zdravé listy v květnu a červnu. Čerstvé se v lidovém léčitelství přikládají jako obklad na rány, klouby postižené dnou nebo na mírné popáleniny.
Oddenek se po očištění suší ve stínu nebo umělým teplem do 40 °C. Droga nesmí zplesnivět, což hrozí kvůli její dužnatosti. Skladuje se v suchu a temnu. Má nepříjemný pach a nahořklou chuť.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 7, strana 291
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Asterales - hvězdnicotvaré
čeleď Asteraceae - hvězdnicovité
rod Petasites - devětsil
Petasites albus, Petasites alba, Tussilago alba
Devětsil bílý
Deväťsil biely
White Butterbur, Butterbur
Чобанка бяла, Бяла чобанка, Бяла овчарка
Hvid hestehov
Valge katkujuur
Valkoista ruttojuurta
Pétasite blanc
Wit hoefblad
Bijeli lopuh
Fálkafífill
Farfaraccio bianco
Fehér acsalapu
Weiße Pestwurz
Kvitpestrot, Hvitpestrot
Lepiężnik biały
Белокопытник белый
Beli repuh
Lekovito bilje
Vitskråp
Кремена біла
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.
