
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Čemeřice černá, Helleborus niger, je vytrvalá jedovatá bylina. Je to stálezelená bylina z čeledi pryskyřníkovitých, Ranunculaceae. V českých zahradách je ceněna jako jedna z prvních kvetoucích trvalek, ale je nutné mít na paměti, že celá rostlina je prudce jedovatá.
[3] Čemeřice černá je rostlinou stinných lesů alpských předhoři; nezřídka se též pěstuje pro ozdobné, velké bílé květy, které se objevují od prosince do března na hladkých, bezlistých stvolech. Patří do čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae).
Stonek: Květní stvol je přímý, nevětvený, lysý a nese pouze 1–3 květy. Je načervenalý až hnědý. Listy vyrůstají přímo od báze.
Výška: 15–30 cm
Listy: Přízemní, vyrůstají na dlouhých řapících, které jsou na bázi obaleny šupinami. Čepel je kožovitá, tmavě zelená, lesklá a dlanitě dělená v 7–9 kopinatých, na okrajích pilovitých úkrojků. Jsou stálezelené.
Květy: Velké (5–10 cm v průměru), miskovité, pravidelné. Původně jsou čistě bílé, ale po odkvětu nebo při oplodnění se barví do zelena, růžova až červenohněda. Mají 5 okvětních lístků, které jsou ve skutečnosti kališní lístky. Uprostřed je mnoho tyčinek.
Doba květu: II–IV (často kvete již v zimě pod sněhem, odtud název vánoční růže)
Plody: Měchýřky uspořádané v souplodí, které obsahují černá semena. Semena mají masíčko a jsou roznášena mravenci.
Doba zrání plodů: IV–V
Kořenová část: Tlustý, černohnědý, vodorovně rostoucí oddenek s mnoha černými kořeny. Kořen má nepříjemný, hnilobný zápach.
Jiné znaky: Celá rostlina obsahuje silné srdeční glykosidy a saponiny. Má ostrou, hořkou chuť. Již dotek šťávy z rostliny může způsobit podráždění kůže. Při manipulaci je nutné používat rukavice.
Podobné druhy:
Čemeřice zelená, Helleborus viridis má květy vždy zelené a lístky listů jsou užší.
Zajímavosti: Lidově se jí říká "vánoční růže". V minulosti se extrakt z čemeřice používal jako silný lék na srdeční choroby, ale pro úzké terapeutické okno a vysokou toxicitu se dnes používá výhradně ve farmaceutickém průmyslu pod přísným dohledem.
Prudce jedovatá!!!
Stanoviště: Původem z Alp, Apenin a Balkánu. V ČR se vyskytuje výhradně jako pěstovaná okrasná rostlina v zahradách a parcích, vzácně zplaňuje v okolí lidských sídel.
Nároky: Vyžaduje polostinná až stinná stanoviště. Preferuje humózní, čerstvě vlhké, na vápník bohaté půdy. Je mrazuvzdorná.
Výskyt: V ČR pouze v kultuře.
Rozšíření: Hory střední a jižní Evropy.
Význam: Prudce jedovatá rostlina, významná okrasná trvalka (časné kvetení), farmaceutická surovina.
Kardioaktivní glykosidy (helleborin, hellebonein), saponiny, protoanemonin, alkaloidy a minerální látky.
Pro farmaceutické účely se sbírá oddenek s kořeny (Rhizoma cum radicibus hellebori). Sběr provádí specializované firmy, nikoliv laici. Amatérský sběr a použití této byliny je přísně zakázán a je smrtelně nebezpečný. I vdechování prachu ze sušeného kořene může vyvolat otravu. Sbíral se v březnu nebo také na podzim.
Sušení probíhá rychle při teplotách do 45 °C. Droga musí být skladována v suchu a temnu, odděleně od ostatních bylin a označena jako jed.
[3] Jako drogy se užívá oddenků (rhizoma nebo radix Hellebori viridis a r. Hellebori nigri). Mají ostrou, s počátku nasládlou, později odpor vzbuzujici, hořkou, dráždivě palčivou chuť a odporně žluklý, ostrý zápach. Prášek z nich působí kýchání.
Oddenek čemeřice černé se sbírá od prosince do února. Abychom měli oddenky neustále odděleny od sebe, doporučuje se sbírati vždy rostliny i s natí.
Oddenky čemeřice musí se sušiti a uschovávati odděleně od jiných.
Podle způsobu sbírání a rozdílného zpracování rozděluje obchodník čemeřici na druh s postranními kořínky a bez nich »cum« a »sine librilis«, a na dvojí drogu, s natí a bez ní, »cum« a sine herba«.
Povzbuzuje srdce - zpomaluje srdeční akci a prohlubuje práci srdečního svalu.
Působí na centrální nervovou soustavu.
Silné projímavé účinky
Diuretické - močopudné účinky
Místně umrtvuje - celkově taky :-(
[3] U starých Řeků podávaly se oddenky jako léky proti šílenství a jiným duševním chorobám.
Z důvodu prudké jedovatosti rostliny a nebezpečnosti neodborného použití nevedou odkazy z léčiv na tuto stránku. Dnes se tato droga ze stejného důvodu nepoužívá.
Prudce jedovatá rostlina!!!
Lze se přiotrávit i mlékem krav spásajících větší množství čemeřice.
[3] Při práci s nimi je třeba dbáti největší opatrnosti, neboť požité vyvolávají silné dávení, záněty střev i smrt.
Okrasná jarní bylina v zahrádkách.
[3] Ze všech částí rostlin se připravuji odvary na vyhubení vší a jiného hmyzu u koní a skotu.
Rozmnožuje se kořeny, semeny nebo dělením starých rostlin.
[3] Pěstuje se buď ze semene nebo dělením starých rostlin. Vysazuje se na 30-35 cm v trojúhelníkovém spoji. Možno ji pěstovati buď ve stínu nebo i nezastíněnou. Daří se v humusových půdách.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 1, strana 376
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 112
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 107
[31] Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 36
Čemeřice černá v knize Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 36
Čemeřice černá jest rostlinou vytrvalou. Má větevnatý, zevně černý, vnitř bílý kořen s četným dlouhým vlášením porostlý. Lodyha až 15 cm. vysoká jest jednoduchá, nahá, nahoře se 2—3 vejčitými listeny a s jedním neb dvěma květy. Květ jest veliký, listy téhož jsou barvy bílé, dole nazelenalé, zevně ponejvíce do červena, tyčinky bílé, prášník krásně žlutý; kvete od prosince do února. —
Čemeřice černá vyžaduje půdu vyhnojenou; ve stinných místech daří se též dobře. Rozmnožuje se kořeny. Kořeny, jichž se v lékařství upotřebuje, vykopávají se buď na podzim neb záhy z jara. —
Cena: klgr. 45 kr.
V dobytčím lékařství upotřebí se u ovce a kozy při motolici.
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Ranunculales - pryskyřníkotvaré
čeleď Ranunculaceae - pryskyřníkovité
rod Helleborus - čemeřice
Helleborus niger
Čemeřice černá, kýchavka
Čemerica čierna
Black Hellebore, Christmas Rose
خربق أسود
Черен кукуряк
聖誕玫瑰
Almindelig Julerose
Nigra heleboro, Heleboro nigra, rozo kristnaska
Vaaleajouluruusu
Hellébore noir
Kerstroos
Crni kukurijek, velecvjetni kukurijek
Elleboro nero
クリスマスローズ
Fekete hunyor
Schwarze Nieswurz, Schneerose
Julerose
Ciemiernik biały
Морозник чёрный
Črni teloh
Црни кукурек, Crni kukurek
Eléboro negro
Svart prustrot, Julros
Noel gülü
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.
