
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Čechřice vonná, Myrrhis odorata je vytrvalá, 60–120 cm vysoká bylina z čeledi miříkovitých, Apiaceae. V českých zahradách je stále oblíbenější jako "přírodní sladidlo" a aromatická bylina s vůní anýzu.
[3] Čechřice je vytrvalá, 60-120 cm vysoká rostlina z čeledi okoličnatých (Umbelliferae). Roste divoce v hornatých krajinách a pěstuje se někdy v horských zahradách. Nápadné jsou hladké, lesklé, tmavohnědé plody, které bývají dlouhé přes 2 cm. Všechny části této rostliny, hlavně listy, mají silně aromatický, anýzový zápach a příjemně sladkou anýzovou chuť.
Stonek: Přímý, dutý, jemně rýhovaný a krátce měkce chlupatý. Je bohatě větvený a působí robustním, ale křehkým dojmem.
Výška: 60–120 cm (za ideálních podmínek až 150 cm).
Listy: Velké, v obrysu trojboké, 2–3x zpeřené, vzhledem připomínající kapradinu. Jsou měkké, na rubu běloplstnaté. Mají nápadnou, velmi příjemnou anýzovou vůni, která se uvolňuje i při lehkém doteku. Často mívají bělavé skvrny u báze úkrojků.
Květy: Drobné, pětičetné, čistě bílé. Jsou uspořádány v bohatých složených okolících. Okrajové květy v okolíčku nejsou paprskující (jsou pravidelné).
Doba květu: V–VI (kvete velmi časně oproti jiným miříkovitým)
Plody: Velké (až 2,5 cm dlouhé), úzce rýhované dvojnažky. V nezralém stavu jsou zelené a chutnají jako anýzové bonbony, po dozrání jsou lesklé, tmavě hnědé až černé a velmi tvrdé.
Doba zrání plodů: VII–VIII
Kořenová část: Silný, vícehlavý, řepovitý kůlový kořen hnědé barvy, který voní výrazně po anýzu a lékořici.
Jiné znaky: Celá rostlina je jedlá. Na rozdíl od jedovatých druhů (např. bolehlavu) voní velmi příjemně a stonek postrádá červené skvrny. Je to jedna z prvních rašících bylin jara.
Podobné druhy:
Kerblík lesní, Anthriscus sylvestris má listy méně vonné, plody mnohem menší a hladké, kvete o něco později.
Zajímavosti: Plody se dříve používaly k leštění dřevěného nábytku a podlah (díky obsahu olejů). Listy se využívají v kuchyni ke snížení spotřeby cukru při vaření kyselého ovoce (rebarbora, angrešt), neboť přirozeně neutralizují kyselost.
Stanoviště: Okraje cest, příkopy, okolí horských chalup, zahrady, světlé lesní lemy a rumiště. Často roste v blízkosti lidských sídel v podhorských oblastech.
Nároky: Vyžaduje polostinné, čerstvě vlhké až vlhké, hluboké a na dusík bohaté půdy. Je velmi odolná vůči mrazu.
Výskyt: V ČR roztroušeně, hojnější je především v horách (Krkonoše, Šumava, Jeseníky), kde často zplaňuje z dřívějších kultur.
Rozšíření: Původem z hor jižní a střední Evropy, dnes rozšířena v mírném pásmu celé Evropy.
Význam: Léčivá rostlina, aromatické koření, jedlá rostlina, okrasná trvalka, medonosná bylina.
Silice (bohatá na anethol), flavonoidy, cukry, slizy, organické kyseliny a v semenech mastné oleje.
Sbírají se mladé listy od dubna do června. Zelené, nezralé plody se sbírají v červenci jako pochutina. V lidovém léčitelství se užívá při kašli, pro podporu trávení a k čištění krve. Listy se konzumují převážně čerstvé, sušením ztrácejí aroma.
Sbírá se na podzim nebo časně zjara. Vařený kořen se dříve podával jako zelenina nebo se nakládal do cukru.
Pokud se nať suší, tak velmi rychle ve stínu do 35 °C, aby nedošlo k vyprchání anetholu. Droga se skladuje v dobře uzavřených skleněných nádobách. Preferuje se mražení listů v ledových kostkách pro zachování čerstvé vůně.
[3] Nať se sbírá v době květu v květnu a červnu.
[3] Nati (herba Myrrhidis) se užívalo jako lidového prostředku k jarním kůrám a šťávy z ní vytlačené jako léku při chorobách prsních, konečně drogy při záduše.
[3] Mladých listů a mladých kořenů se užívá jako zeleniny a kuchyňského koření.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 5, strana 314
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 154
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Apiales - miříkotvaré
čeleď Apiaceae - miříkovité
rod Myrrhis - čechřice
Myrrhis odorata
Čechřice vonná
Čechrica voňavá
Sweet Cicely, Anise
Sødskærm
Mirisna čehulja
Spánarkerfill
Marchewnik anyżowy, Marchewnik wonny
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.
