
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Brukev černá, Brassica nigra, známá též jako hořčice černá, je jednoletá bylina z čeledi brukvovitých, Brassicaceae. Je ceněna zejména pro své plody s nejvyšším obsahem pálivých látek mezi hořčicemi.
[3] Hořčice černá je jednoletá, 0,6-1,25 m vysoká stará kultumí rostlina, pocházející asi z jižní Evropy, severní Afriky a západní a střední Asie, jež byla přinesena Římany do bývalé Germanie. Je z čeledi křížatých (Cruciferae). Dnes se pěstuje hlavně v Rusku, Holandsku, jižní Francii, Řecku a Východní Indii. Nejlepší černá hořčice pochází z Holandska.
Stonek: Přímý, v horní části bohatě větvený, v dolní části obvykle štětinatě chlupatý a v horní části lysý a sivozelený. Větve jsou často v úžlabí s tmavou skvrnou.
Výška: 60–150 cm (za optimálních podmínek až 200 cm).
Listy: Střídavé, dolní listy dlouze řapíkaté, lyrovitě peřenodílné s velkým koncovým úkrojkem. Horní listy jsou mnohem menší, krátce řapíkaté, nerozdělené, kopinaté a celokrajné, lysé.
Květy: Čtyřčetné, sytě žluté květy uspořádané v hroznech. Kališní lístky jsou přímo odstálé (nikoliv přitisklé). Květy jsou menší než u bělohořčice.
Doba květu: VI–VIII
Plody: Šešule, 1–2,5 cm dlouhé, čtyřhranné, těsně přitisklé k vřetenu květenství. Jsou zakončeny krátkým bezsemenným zobánkem. Obsahují drobná, kulovitá, tmavě hnědá až černá semena.
Doba zrání plodů: VIII–IX
Kořenová část: Tenký, vřetenovitý, větvený kůlový kořen.
Jiné znaky: Semena mají po rozmělnění s vodou velmi ostrou a pálivou chuť a pronikavý pach. Pálivost je mnohem intenzivnější než u hořčice bílé (bělohořčice seté).
Podobné druhy:
Hořčice rolní, Sinapis arvensis má šešule odstálé od lodyhy a delší zobánek.
Bělohořčice setá, Sinapis alba má šešule odstálé, silně chlupaté a velký mečovitý zoban.
Zajímavosti: Černá hořčice se používá k výrobě nejostřejších druhů hořčic (např. dijonské). V lékařství se využívá k přípravě dráždivých obkladů, které zvyšují prokrvení hluboko uložených orgánů.
Stanoviště: Pole, zahrady, břehy řek, rumiště, příkopy a náspy. Vyhledává vlhčí, hlinité a na dusík bohaté půdy.
Nároky: Vyžaduje teplo a dostatek živin. Je méně odolná k suchu než hořčice bílá.
Výskyt: V ČR roztroušeně, v teplejších oblastech hojněji jako pěstovaná plodina i jako zplanělá rostlina podél vodních toků.
Rozšíření: Původní ve Středomoří a jihozápadní Asii, dnes pěstována v mírných pásmech celého světa.
Význam: Potravinářství (koření), léčivá rostlina (rubefaciens), technická plodina.
Glykosid sinigrin (při styku s vodou se štěpí na pálivou silici – allyliso-thiokyanát), mastný olej, slizy, bílkoviny a enzym myrosináza.
[3] Obsahuje mastný olej, jenž se získává lisováním za studena a slouží mimo to k továrenské výrobě těkavého oleje (oleum Sinapis aethereum e semine).
Sbírá se zralé semeno (Semen brassicae nigrae) koncem léta. Sklizeň probíhá, když jsou šešule hnědé a semena tvrdá. Žne se a nechá se postavené ve snopcích, dokud nevyschne. Semeno snadno vypadává; je potřeba opatrné manipulace. Sklizené šešule se vymlátí a semena se důkladně vyčistí. Používá se především v lékárnictví pro výrobu hořčičného lihu a náplastí.
Dosouší se v tenkých vrstvách na vzdušném místě. Skladovat se musí v naprostém suchu v hermeticky uzavřených nádobách, aby se zabránilo předčasné aktivaci enzymů. Při manipulaci s mletým semenem je třeba chránit oči a sliznice, protože výpary jsou silně dráždivé.
[3] Upotřebuje se červených až tmavohnědých kulovitých semen (semen Sinapis nigrae.).
Doba sklizně nastává, když se počnou stonky a šešule barviti žlutohnědě. Je poněkud obtížná, nebof zralé šešule se snadno otvírají a semena vypadávají. A nedozrálá semena nemají valné ceny, poněvadž později zcvrkávají a jsou nevzhledná. Je také známo, že čím je semeno zralejší, tím je bohatší olejem. Je tudíž nutno prohlíželi v době blížící se sklizně častěji pole, aby se nepropásl pravý okamžik.
Sklízí se nejúčelněji za rosy (v hodinách ranních) a to podle možnosti za jistého počasí. Rostliny se opatrně trhají a váží hned do malých snopů; snopy se buď oprou šikmo o sebe v řadách nebo se stavějí do panáků. Když jsou zrna a sláma správně suché, svážejí se. Musí se opatrně nakládali. Mezi panáky v řadách a vůz pokrytý kusem látky prostírá se plachta, na niž se snopy překlápějí a s ní se skládají na plachtu na voze.
Semena se mlátí ihned cepy, opatrně, nebof rozbitá semena snadno napadá plíseň a je nebezpečí, že i celá zdravá semena zplesnivěji. Vymlácená zrna se prostírají na čisté vzdušné půdě nejprve v docela tenkých vrstvách (3-5 cm vysokých) a přehazují se lopatami 2-3krát týdně. Později, když už náležitě vyschla, čistí se pečlivě a dělají se z nich větší hromady.
Pro místní překrvení pokožky - derivans - zevně kašovitý obklad
Při akutním zánětu dýchacích cest - zevně kašovitý obklad
Revmatická onemocnění - zevně kašovitý obklad
Mouka se smísí s teplou vodou na kaši, která se nanese na látku a ta se přiloží na 10-20 minut do pouze lehkého zčervenání na tělo.
Na kůži vyvolává zarudnutí a bodavé bolesti, puchýře, až záněty.
[3] Hořčice černá dochází užití při přípravě pokrmové hořčice, hlavně však v lékařství.
[3] Hořčice nemá velkých nároků na půdu. Daří se též na pozemcích horší kvality, zvláště jsou-li dobře připraveny. Seje se v řádcích 15 cm od sebe vzdálených. Rychle vzchází a je dobře ji protrhali raději více než méně, aby jednotlivé rostliny měly dost vzduchu a světla. Na 1 ha počítá se 25 kg semene k výsevu a sklízi se kolem 10 q.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 3, strana 207
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 150
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 39
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Brassicales - brukvotvaré
čeleď Brassicaceae - brukvovité
rod Brassica - brukev
Brassica nigra, Melanosinapis communis, Sinapis nigra
Brukev černá, hořčice černá, černohořčice setá
Kapusta čierna
Black Mustard
براسيكا سوداء
Черен синап
黑芥
Brasiko nigra
Mustasinappi
Moutarde noire
Zwarte mosterd
Crna gorušica, crna vrzina, gorušica, slačica crna
Senape nera
クロガラシ
Fekete mustár
Senf-Kohl, Schwarzer Senf
Gorczyca czarna
Mostarda-preta
Κράμβη η μέλαινα
Muștar negru
Горчица чёрная
Црна слачица
Mostaza negra, ajenabe
Svartsenap
Гірчиця чорна
Cải mù tạt
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.
