Blín černý

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčebné účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Vědecké názvy
Národní názvy

Popis

Blín černý, Hyoscyamus niger je jednoletá nebo dvouletá jedovatá lepkavá bylina.

[3] Blín černý je prudce jedovatá, jednoletá nebo dvouletá, všeobecně známá rostlina z čeledi lilkovitých (Solanaceae). Roste všude na rumištích, pustinách, podél cest a na mezích. Blín se také často pěstuje hlavně v Americe, Anglii a Německu.

Je asi 50-60 сm vysoký a ve druhém roce nápadný velkými, špinavě žlutými květy s tmavě fialovým žilkováním. V prvém roce vyhání jen přízemní růžici listů šedozelené barvy s lepkavě pavučinovitým povlakem. Odrůda jednoletá kvete ještě téhož roku.

Stonek: Přímý, skoro oblý, silně olistěný, dlouhými, porostlá měkkými a lepkavými chloupky.
Výška: 20–90 cm
Listy: V přízemní růžici řapíkaté 6-15 cm dlouhé, na stonku střídavé poloobjímavé, vejčité nebo podlouhlé, zubaté, chobotnaté až vykrajované, barvy špinavě zelené, měkké, mazlavé.
Květy: Špinavě nažloutlé s fialovým síťováním, ústí kalichu do fialova nebo červenofialova ve vijanech vyrůstající z úžlabí listů s fialovými prašníky.
Doba květu: V - VIII
Plody: Tobolky s černohnědými velmi jedovatými semeny.
Doba zrání plodů:
Kořenová část: Světle hnědý vřetenovitý kořen, maličko větevnatý.
Jiné znaky: Smrdí.
Podobné druhy: Záměna semen za mák, kořene za kořenovou zeleninu.
Zajímavosti: Jedovatá! Rituální rostlina různých národů.

Výskyt

Stanoviště: Plevel na polích a zahradách, rumiště, příkopy, návsi, podél cest.
Nároky: Sušší písčité a hlinité výživné půdy, slunná stanoviště.
Výskyt:
Rozšíření: Pochází ze západní a střední Asie. Do Evropy i Ameriky zavlečen.
Význam: Jed. Léčivá rostlina.

Obsahové látky

Jedovaté alkaloidy a glykosidy především v kořeni a semenech.

[3] Rostlina obsahuje dva prudce jedovaté alkaloidy hyoscyamin a hyoscin (scopolamin). Semena jich obsahují třikráte více než nať a mimo to asi 28 % nevysychavého mastného oleje (olej blínový).

Užívané části, sběr a zpracování

List

Sbírá se v době květu. Suší se rychle ve stínu do 40°C.

Semena

Sbírají se krátce před dozráním seřezáním vrcholků, které se nechají dozrát, dosuší a vymlátí. Snadno vlhne.

Nať

Sbírá se v době květu. Suší se rychle ve stínu do 40°C.

[3] Užívá se nati a semen. Nať (herba neb folia Hyoscyami) za čerstva omamně, odporně zapáchá. Semena (semen Hyoscyami) jsou bez zápachu.

Listy a kvetoucí větévky se sbírají jen z rostlin dvouletých. Musí se sušiti velmi rychle na vzduchu. Ze sběru je třeba odstraniti hrubé stonky a spodní odumřelé a špatně zbarvené listy osní. Než se droga zabalí, třeba sítem odstraniti pisek, lpící na listech. Sušením se listy silně scvrkávají, takže sedm dílů čerstvého listí dává 1 díl drogy.

Semena, jichž je několik set v tobolce, se sbírají v srpnu v době úplné zralosti a suší pečlivě ve stínu. Poněvadž rostlina je velmi jedovatá, musí se dbáti největší opatrnosti. Nikdy se nesmí účastniti na sbírání děti. Po práci je nutno umýti si ruce pečlivě mýdlem. Droga se musí uschovávati odděleně od ostatních, chráněna v neprodyšných nádobách před světlem a vlhkostí.

Je záhodno prodati ji co nejrychleji. V obchodě se cení zboží »s velkými listy« a »dobře zelené«. Dále se rozlišuje droga »cum« a »sine floribus« (s květy a bez květů).

Léčebné účinky

Antiastmatikum [2], spazmolytikum [2], parasympatikolytikum [2] - pouze na lékařský předpis, jedovaté.
Dráždí nervstvo, omezuje sekreci žláz, rozšiřuje zornice.

[3] Blín je prastará léčivá rostlina. Nati se užívá vnitřně jako uklidňujícího a uspávacího prostředku, hlavně však proti drážděni kašlem a záduše ve formě cigaret pro astmatiky. Z čerstvých rostlin se připravuje výtažek, jenž se vtírá zevně k utišení bolesti a na náplasti. Ze semen se dobývají alkaloidy, jichž se užívá hlavně v očním lékařství a při podrážděných stavech osob duševně chorých. Léků se nesmi užiti bez lékařské rady.

Léčebné užití a dávkování

Dříve jako cigarety pro astmatiky [2].
Ve středověku byl užíván jako anestetikum [2], olej ze semen jako lék na revmatismus [2], proti zápalu plic, kašli, nechutenství, bolesti zubů či hadímu uštknutí.
Kouř semen má afrodiziakální účinky.

Z důvodu prudké jedovatosti rostliny a nebezpečnosti neodborného použití nevedou odkazy z léčiv na tuto stránku.

Varování

Velice nebezpečné otravy!!! První pomocí je vyvolání zvracení, podávání živočišného uhlí a zavolání lékaře.

POZOR! Bezpečnost použití rostlin, léčiv, potravinových doplňků a prostředků i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Další informace jsou obsaženy v uvedených zdrojích literatury a na internetu. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy navštívit svého odborného lékaře. Účelem je pouze informace o používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou lékařem.

Další využití

Jed.

Pěstování

Semenem se vysévá na podzim na určené místo. Během vegetace je nutné pletí.

[3] Protože kultury blínu jakož i durmanu trpívají hmyzem, který často dovede celé kultury zničiti, jest pěstování blínu, přes to, že je po něm dosti čilá poptávka, problematické. Sazenice vypěstěné v parníku nebo na zvláštním záhonku se vysazují na 35x35 cm do kypré, na vápno bohaté půdy.

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 6, strana 252
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 94
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 113
[31] Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 26

Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení

Blín černý v knize Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 26

Blín jest rostlinou 1—2 letou, až 60 cm. vysokou. Kořen má mrkvovitý, maličko větevnatý, barvy bělavé. Lodyha jest jako celá rostlina dlouhými, měkkými a lepkavými chloupky porostlá. List jest vejčitý nebo podlouhlý, chobotnatý až vykrajovaný, barvy špinavě zelené, měkký, mazlavý. Květ jest barvy bleděšpinavožluté, fialově žilkovaný; kvete od května do srpna.

Blín černý spokojuje se s nejšpatnější půdou. Rozmnožuje se semenem, které se na podzim na určené místo vysévá. Po čas vegetace jest pletí nutné. Semena a listu užívá se v lékařství. Divoce roste na rumištích, návsích, u cest.

Cena: klgr. 66 kr.

V dobytčím lékařství upotřebí se u koní při jankovitosti, dýchavičnosti, kolice; thé z odvaru proti křeči měchýřové, při močení krve, zánětu ledvin, měchýře, ochrnutí hříbat trpí-li zácpou, obkladu kašičky při ztrnutí křečovitém, proti vředům, při padoucnici; u dobytka hovězího při dobytčím moru, zápalu mozku.

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Solanales - lilkotvaré
čeleď Solanaceae - lilkovité
rod Hyoscyamus - blín

Vědecké názvy

Hyoscyamus niger

Národní názvy

  Blín černý

  Blen čierny

  Black Henbane, Henbane

  天仙子

  بنج أسود

  Черна попадийка

 

  Bulmeurt

  Nigra hiskiamo

  Koera-pöörirohi

  Hullukaali

  Jusquiame noire, Hannebane

  Bilzekruid

  Crna bunika

 

  Giusquiamo nero, Fava parcina

  ヒヨス

  Juodoji drignėlatviešu: Melnā driģene

 

  Bolondító beléndek

  Schwarzes Bilsenkraut

  Bulmeurt

  Lulek czarny

 

 

  Măselariță

  Белена чёрная

  Črni zobnik

  Буника

  Beleño negro, Beleno negro

  Bolmört

  Ban otu

  Блекота чорна