Bez chebdí

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Popis

Bez chebdí, Sambucus ebulus

Chebdí je vytrvalá, 60 cm až 2 m vysoká rostlina z čeledi pižmovkovitých (Adoxaceae). Roste u nás roztroušené (obecně v Karpatech) podél vlhkých příkopů, na silničních svazích, cestách a v blízkosti lesů na lesních mýtinách. Celá rostlina silně odporně voní. Hlavně rozetřené listy zapáchají. Je důležité jej správně rozpoznat, neboť je celá rostlina, zejména plody, jedovatější než u bezu černého.

Stonek: Přímý, nevětvený, hluboce rýhovaný a bylinný. Na zimu nadzemní část zcela odumírá. Lodyha je vyplněna bílou dření a má nepříjemný, odporný zápach.
Výška: 50–200 cm
Listy: Vstřícné, lichozpeřené, složené z 7–13 lístků (více než u bezu černého). Lístky jsou úzce kopinaté, dlouze zašpičatělé a na okraji pilovité. Na bázi řapíku jsou nápadné, velké, listovité palisty.
Květy: Sestaveny v plochých koncových vrcholících o průměru 7–15 cm. Koruna je bílá nebo narůžovělá. Výrazným znakem jsou prašníky, které jsou u bezu chebdí sytě červené až purpurové (na rozdíl od žlutých u bezu černého). Květy voní po hořkých mandlích.
Doba květu: VI–VIII
Plody: Kulovité, černé a lesklé peckovice (bobule). Na rozdíl od bezu černého plodenství nevisí, ale zůstává vzpřímené a směřuje vzhůru. Jsou prudce dávivé a jedovaté.
Doba zrání plodů: VIII–IX
Kořenová část: Silný, plazivý a větvený oddenek, který umožňuje rostlině vytvářet rozsáhlé, husté porosty (polykormony).
Jiné znaky: Celá rostlina při rozemnutí nepříjemně páchne. Otravy se projevují silným zvracením, bolestmi hlavy a průjmy. Jméno „chebdí“ je staroslovanského původu a označuje nízký bez.
Podobné druhy: Bez černý, Sambucus nigra je dřevnatý keř, má méně lístků (obvykle 5), žluté prašníky a převislá plodenství.
Zajímavosti: V minulosti se šťáva z plodů používala k barvení kůží a látek na modro. V lidovém léčitelství se velmi opatrně užíval kořen jako silné močopudné a projímavé léčivo, dnes se však pro vysoké riziko otravy v amatérské praxi vůbec nedoporučuje. Nepříjemně zapáchá. Jedovatý!

Výskyt

Stanoviště: Okraje lesů, lesní světliny, rumiště, příkopy, náspy, lomy a paseky. Často roste na slunných až polostinných místech na ruderálních půdách.
Nároky: Vyžaduje hluboké, čerstvě vlhké, na živiny a vápník bohaté půdy. Je to nitrofilní druh.
Výskyt: V teplejších oblastech ČR roztroušeně až hojně (zejména ve středních a severních Čechách a na Moravě), v chladnějších polohách vzácnější.
Rozšíření: Střední a jižní Evropa, severní Afrika a západní Asie.
Význam: Jedovatá rostlina, barvířská rostlina, včelařsky významná pro pyl.

Obsahové látky

Toxické kyanogenní glykosidy (sambunigrin), silice, hořčiny, třísloviny, pryskyřice, saponiny a v plodech antokyanová barviva.

[3] Bobule mají odpornou hořkosladkou a slabě nakyslou chuť. Hlavní součásti tvoří kyselina valerianová, třislovina, etherický olej, kyselina jablečná a citrónová, cukr a hořčina.

Užívané části, sběr a zpracování

Kořen a plod

V minulosti byl předmětem sběru kořen (Radix ebuli) sbíraný na podzim a plody (Fructus ebuli) v plné zralosti. Vzhledem k nebezpečným vedlejším účinkům a dráždivosti na sliznice trávicího traktu se dnes od jeho využívání upouští. Šťáva z plodů vyvolává u citlivých osob záněty kůže. Plod se sbíral v době zralosti a většinou užíval čerstvý.

Sušení

Kořeny se sušily po očištění umělým teplem do 45 °C. Droga musí být uchovávána v suchu a odděleně od jedlých bylin, aby nedošlo k záměně. Správně usušená droga si zachovává svůj specifický odporný pach.

[3] Jako drogy uživá se hlavně bobulí. Sbírají se zralé, černé bobule v září a říjnu. Sušením se silně zcvrkají a nabývají nahnědlého mdlého vzhledu. Někdy se žádají i květy (flores Ebuli), listy (folia Ebuli) a kořen (radix Ebuli).

Bez chebdí - léčivé účinky

Močopudné - diuretikum
Projímadlo - laxativum
Pro podporu pocení - diaforetikum
Při zánětu močových cest a močového měchýře

[3] Bobulí chebdí se užívá do Kneippových čajových směsí, jako prostředku močopudného a potopudného a ve větším množství jako projímadla.

Léčebné užití a dávkování

Nálev se připravuje přelitím čajové lžičky drogy z oddenku 500 ml vroucí vody a nechá se odstát.

Pouze pod dohledem lékaře!

Varování

Jedovatý! Pro děti smrtelně nebezpečný! Ve větších dávkách u dospělých dráždí ke zvracení, vyvolává závratě a průjmy.

Další využití

[3] V Rumunsku se jimi barví vína. Ze šťávy se dříve připravoval inkoust.

Pěstování

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 5, strana 507
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 156
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 213

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Dipsacales - štětkotvaré
čeleď Adoxaceae - pižmovkovité
rod Sambucus - bez

Bez chebdí latinsky

Sambucus ebulus

Národní názvy

  Bez chebdí

  Baza chabzdová

  Dwarf Elder, Dwarf Elderberry

  خمان قزم

  Бъзак

 

  Sommer-Hyld

  Ebulo

 

  Ruohoselja

  Sureau hièble

  Kruidvlier

  Abdovina

  Evrópudvergyllir

  Ebbio, Ebolo, Sambuchello, Sambuco minore

 

  Žolinis šeivamedis

 

  Földi bodza, Gyalogbodza

  Zwerg-Holunder, Attich

  Sommerhyll

  Bez hebd, dziki bez hebd

 

 

  Boz

  Бузина травянистая

  Smrdljivi bezeg, habat

  Авдика

  Yezgo

  Sommarfläder, Sommarhyll

  Bodur mürver

  Бузина трав'яниста

 

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.