Fotodoma

Fotodoma » Rostliny » Druhy rostlin » Bedrník anýz

Bedrník anýz

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčebné účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Vědecké názvy
Národní názvy

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Popis

Bedrník anýz, Pimpinella anisum je jednoletá bylina

[3] Anýz je jednoletá, asi 50 cm vysoká, stará kulturní rostlina z čeledi okoličnatých (Umbelliferae). Pochází pravděpodobně z východního Středozemí (Egypta nebo Cypru). Pěstuje se ve velkém měřítku v Rusku, Holandsku, Itálii, Španělsku, východní Indii a Bulharsku.

 

Stonek: Přímý, nahoře větvený, jemně rýhovaný
Výška: Až 50 cm.
Listy: Listy s velkými pochvami. Spodní listy jednoduché srdčitě okrouhlé, zubaté. Prostřední listy jednoduše zpeřené. Horní listy trojčetně peřenosečné.
Květy: Bílé v okolících se 7-15 paprsky.
Doba květu: VI-VIII
Plody: Štětinatě brvité dvojnažky zelenošedé, šedožluté či šedohnědé barvy. Možnost záměny s plody jedovatého bolehlavu plamatého.
Doba zrání plodů: VIII-IX
Kořenová část: Vřetenovitý oddenek.
Jiné znaky: Celá rostlina aromaticky voní. Sušená semena mají silný kořenitý pach a nasládlou chuť.
Podobné druhy: Bolehlav plamatý, Conium maculatum - prudce jedovatý!
Zajímavosti: Je neodolatelný pro myši.

Pijme pivo s bobkem,
jezme bedrník,
nebudeme stonat,
nebudeme mřít.
Tak to bába povídala,
když do lesa chodívala
na ten bedrník.

 

Výskyt

Stanoviště:
Nároky:
Výskyt: V teplejších oblastech ČR pěstovaná rostlina.
Rozšíření: Pochází z Blízkého Východu. V Evropě pěstovaný.
Význam: Koření, léčivá rostlina

 

Obsahové látky

Silice, anethol.

[3] Plody obsahují 1,5 až 3,5 % etherického oleje, jenž se z nich destiluje ve velkém.

 

Užívané části, sběr a zpracování

Plod

Sbírá se v srpnu a září seřezáváním okolíků, jakmile střed okolíků žloutne a dvojnažky se barví do šedozelena. Seřezané okolíky se rozloží k dozrání a pak se vydrolí, vyčistí a dosuší.

Je lépe pěstovat, neboť ve volné přírodě je možnost záměny s jedovatými plody bolehlavu plamatého.

 

[3] Jako drogy užíváme malých, vejčitých, měkce šedě chlupatých, nasládle kořenitých nažek (fructus Anisi).

 

Léčebné účinky

Protikřečový účinek - při křečích trávicího traktu.
Působí proti střevním katarům.
Povzbuzení sekrece všech žláz.
Laktagogum - povzbuzení tvorby mateřského mléka.
Karminativum - proti nadýmání a plynatosti - především pro děti
Expektorans - pro vykašlávání - především pro děti
Pro ochranu sliznice dýchacích cest.
Proti nachlazení, při katarech dýchacích cest a hrtanu.
Korigiens - pro zlepšení chutě a vůně léků
Bakteriostatikum - proti bakteriím pro dýchací cesty
Zvyšuje tvorbu žluče.
Podporuje trávení a řídí sekreci žaludku.
Ve středověku byl používán k léčení moru.
Potlačuje pach z úst.

 

Léčebné užití a dávkování

Užívá se v nálevu denně 2 čajové lžičky pomačkaných plodů na 200 ml vody.

Silnější účinek má mletý v prášku, kdy se užívá 3x denně do 1 gramu plodu.

Vdechováním se užívá jako bakteriostatikum. Je však třeba nepřehánět, aby nedošlo k toxickým účinkům.

Žvýkání semen anýzu potlačuje pach z úst.

Z jednoho dílu kořenů a pěti dílů oblíbené kořalky si připravte extrakt. Mlsejte třikrát denně 30 kapek extraktu na kostce cukru nebo i bez ní.

 

Varování

Při dlouhodobějším koncentrovaném vdechování působí omamně až toxicky!!!

Při předávkování silicí může dojít k otoku mozku a plic!

POZOR! Bezpečnost použití rostlin, léčiv, potravinových doplňků a prostředků i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Další informace jsou obsaženy v uvedených zdrojích literatury a na internetu. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy navštívit svého odborného lékaře. Účelem je pouze informace o používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou lékařem.

 

Další využití

Používá se především jako koření, pro výrobu likérů a cukrovinek.

Přidává se do chleba i dalšího pečiva.
Používá se při nakládání červené řepy a červeného zelí.
Přidává se do jablečných a hruškových kompotů.
Špetka anýzu se dává k rybám.
Koření na maso.
Odstraňuje nepříjemné pachy a aromatizuje jídlo.

 

[3] Plodů se užívá v lékařství, jako koření, jako přísady k chlebu a pečivu а k výrobě likérů. Usušené, při destilaci získané zbytky jsou cenným krmivem.

 

Pěstování

[3] Spotřeba anýzu je značná. Anýz vyžaduje lehkou, kyprou, vápnitou a poněkud vlhkou, písčitohlinitou půdu staré síly, teplé, mírně vlhké klima a volnou, výslunnou a proti větru chráněnou polohu. Vcelku se daří anýzu v teplejších krajinách, kde prospívá víno a ozimé obilí, v půdě ječmenné.

Pole určené pro anýz se již na podzim hluboko zorá a zůstane přes zimu ležeti. Brzy na jaře se povrch zvláčí a urovná. K výsevu béřeme jen dobře vyzrálá, zcela zdravá, temně vybarvená semena. Mohou býti stará 2 až 3 roky.

Poněvadž má anýz dlouhou dobu vývoje, je třeba jej vysíti pokud možno brzo na jaře, jakmile půda roztaje (koncem března) a to nejvýhodněji do řádků 35 cm vzdálených a zatlačí se zcela mělce (1-1,5 cm). Klíčí ve 4-6 týdnech.

Pole se musí na počátku, jakmile se objeví plevel, ihned okopávati. Vyklíčelé rostlinky se pomalu vyvíjejí a jsou v té době citlivé na každé poškození, na což je třeba dbáti při kypření a pletí.

V prvé periodě vývoje miluje anýz teplé povětří. Vzejdou-li rostliny příliš hustě, je třeba je jednotiti, když dosáhly výše 10 cm. Protrhávání se však neděje najednou, nýbrž se rozdělí na vícekráte při opětném okopávání a pletí a odstraní se vždy nejslabší exempláře, takže konečně zůstanou v řadách jen nejsilnější rostliny ve vzdálenostech asi 15 cm. Vytažených rostlin dá se užiti k vyplnění vzniklých mezer.

Kvésti počíná obyčejně dva měsíce po vyklíčení výsevu a kvete 2-3 týdny. Okolíky květní jsou bělavě žluté a vyvíjejí se nestejně, postranní okolíky rozvíjejí později než střední, který nejrychleji rozkvétá a dozrává.

V době květu vyžaduje anýz suchého, klidného a slunného počasí, neboť je velmi citlivý vůči vlhku a mlhám. Takové počasí obyčejně způsobí, že nenasadí plodů. Také prudké vedro po lijáku může ohroziti sklizeň, neboť okolíky černají a plesniví.

Zrání plodů trvá průměrně čtyři týdny, počítáno od doby hlavního rozkvětu. Dozrávají nestejnoměrně. Střední okolíky nejdříve, a proto se doporučuje ořezati je, hned jak dozrály, neboť později při trháni by jejich semena vypadala.

Čas celkové sklizně nastal, když počnou stonky žloutnout a plody nabudou šedozelené barvy. Sklízí se za suchého počasí v poledních hodinách. Rostliny se vytrhávají i s kořenem, svazují do malých svazků, donesou ještě týž den domů a postaví nebo rozestrou na vzdušné půdě k dosušení a dozrání. Musí se častěji obraceti a chrániti před vlhkem. V horkých slunných dnech můžeme postaviti snopky k sušení na chráněném místě venku.

Za příznivého počasí dozraje anýz asi v 10-14 dnech. Pak se opětně cepy vymlátí, vyčistí síty nebo strojem, nasype se na hromadu na vzdušné a před myšmi chráněné půdě, častěji se lopatami přehazuje a konečně se v sudech neb pytlech uchovává na suchém místě.

Výnos z aru je asi 7 kg drogy.

Leží-li anýz, ztrácí silně na váze (až 2 % v jednom roce). Mimo to pozbývá oleje (ztráta 0,1-0,2 % v roce). Také barva se ležením mění, šedozelené zabarvení přechází ve žlutavé až hnědé.

 

Choroby a škůdci

[3] Z nepřátel anýzu je nejškodlivější housenka anýzového mola (Phalaena tinea). Napadené malé rostlinky se musí vytrhati a spáliti. Největší škodu však působí vlhké počasí v době květu. Po semenech anýzu pasou myši.

 

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 5, strana 343
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 80
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 170

 

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Apiales - miříkotvaré
čeleď Apiaceae - miříkovité
rod Pimpinella - bedrník

 

Vědecké názvy

Pimpinella anisum, Anisum vulgare

 

Národní názvy

Česky - Czech   Bedrník anýz, anýz pravý, anýz vonný, bedrník menší, anýz

Slovensky - Slovak   Bedrovník anízový

Anglicky - English   Anise Burnet Saxifrage, Anise

Albánsky - Albanian   Pimpinella

Arabsky - Arabic   يانسون

Bulharsky - Bulgarian   Анасон

Čínsky - Chinese  

Dánsky - Danish   Anis

Esperanto   Anizo

Estonsky - Estonian   Harilik aniis

Finsky - Finnish   Anisruoho

Francouzsky - French   Anis, Anis vert

Holandsky - Dutch   Anijs

Chorvatsky - Croatian   Anis, aniš, pravi anis

Islandsky - Iceland   Anís

Italsky - Italian  

Japonsky - Japanese  

Litevsky - Lietuvių   Anyžinė ožiažolė

Lotyšsky - Latvian   Parastais anīss

Maďarsky - Hungarian   Ánizs

Německy - German   Anis

Norsky - Norwegian   Anis

Polsky - Polish   Biedrzeniec anyż

Portugalsky - Portuguese   Anis, erva-doce, pimpinela

Řecky - Greek   Γλυκάνισος

Rumunsky - Romanian   Anason

Rusky - Russian   Анис

Slovinsky - Slovenian   Janež

Srbsky - Serbian   Анис

Španělsky - Spanish   Anís

Švédsky - Swedish   Anis

Turecky - Turkish   Anason

Ukrajinsky - Ukrainian   Аніс

Vietnamsky - Vietnamese   Tiểu hồi cần








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy
Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist