
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Árón plamatý, Arum maculatum
Árón plamatý (áron, aron, arón blamatý) je vytrvalá jednoděložná rostlina s jednopohlavnými květy z čeledi áronovitých (Araceae). Roste hlavně ve vlhčích listnatých lesích a v křovinách, kde tvoří místy i souvislé husté porosty.
Stonek: Přímý, bezlistý stvol zakončený květenstvím. Je hladký a nese květní toulec převyšující listy.
Výška: 15–50 cm
Listy: Řapíkaté, střídavé, s pochvami, čepele hrálovité až střelovité, žilnatina zpeřeně větvená
Květy: Jednopohlavné bez okvětí, ve ztlustlých klasech. 3-4 tyčinky a žluté prašníky. Květenství z mnoha květů ve spirále je podepřeno toulcem - listenem. Dole jsou samičí květy, uprostřed samčí květy, nad nimi sterilní květy v podobě brvitých výrůstků a zcela nahoře výrůstek bez květů.
Doba květu: IV–V
Plody: Šarlatově červené, lesklé bobule uspořádané v hustém klasu na zbytku stvolu. Dozrávají v době, kdy listy rostliny již zasychají. Jsou velmi jedovaté, chutnají zpočátku sladce, ale vzápětí vyvolávají silné pálení.
Doba zrání plodů: VIII–IX
Kořenová část: Horizontální vřetenovitý oddenek
Jiné znaky: Rostlina využívá termogenezi – v době květu dokáže palice zvýšit svou teplotu až o několik stupňů nad okolí, aby se lépe šířil pach lákající hmyz. Při požití čerstvých částí dochází k silnému podráždění sliznic a otokům.
Podobné druhy: Árón východní (Arum cylindraceum). Stopka květenství dosahuje asi do 1/2 až 3/4 délky řapíku listu, kdežto u árónu východního to je do 3/4-4/5 délky řapíku listu. Prašníky většinou žluté , kdežto árón východní má většinu fialové prašníky.
Zajímavosti: Čerstvé hlízy prudce jedovaté! V minulosti se škrob z oddenků (po důkladném uvaření či upražení, čímž se ničí jedovatost) používal k tužení límců a ruffů. Jméno "árón" je pravděpodobně odvozeno z řeckého aros (užitek) nebo ara (zkáza), což odráží dvojí tvář rostliny – jedovatost i historické využití.
Stanoviště: Lužní lesy, vlhké listnaté lesy (zejména bučiny a doubravy), stinné křoviny a rokle. Vyhledává místa s vyšší vzdušnou vlhkostí.
Nároky: Humózní, kypré, neutrální až zásadité půdy bohaté na živiny. Vysoce stínomilná rostlina.
Výskyt: V ČR roztroušeně, v některých oblastech (střední Čechy, Morava) hojně, v jiných zcela chybí.
Rozšíření: Téměř celá Evropa kromě nejsevernějších částí, zasahuje do Malé Asie a na Kavkaz.
Význam: Jedovatá rostlina, dříve využívaná v lidovém léčitelství (proti revmatismu) a jako zdroj škrobu, dnes spíše okrasný prvek stinných zahrad.
Saponiny, alkaloidy (aroin, aronin), glykosidy uvolňující kyanovodík, krystaly šťavelanu vápenatého (rafidy) a velké množství škrobu v oddencích.
[3] Jako drogy užívá se hlíz (radix-rhizoma Aronis), jež jsou v čerstvém stavu prudce jedovaté.
V lékařství se již hlíz sotva užívá, ale přes to mají jako droga dosti značný odbyt a to ve zvěrolékařstvi.
V lidovém léčitelství se sbíral oddenek (Rhizoma ari) na jaře před vyrašením listů nebo na podzim. Vzhledem k vysoké toxicitě a nebezpečí poškození sliznic se dnes vnitřní užívání v amatérských podmínkách zásadně nedoporučuje.
Historicky se oddenky sušily nebo vařily, čímž se dráždivé látky z velké části rozkládaly. Hlízy se sbírají na jaře, loupají a pak celé nebo rozřezané na šňůrách se suší. Po sbírání a loupání hlíz je třeba si dobře mýdlem omýti ruce. Čerstvá šťáva z rostliny vyvolává na kůži záněty a puchýře, proto je při sběru nutné používat rukavice. Sušení musí probíhat rychle, ideálně umělým teplem do 40 °C. Droga je silně hygroskopická a musí být uchovávána v naprostém suchu.
U nás se nepěstuje pro obchod.
Čerstvé prudce jedovaté! Sušením ztrácejí jedovatost, takže dokonce uvařené (hlavně v Itálii) se požívají.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 8, strana 281
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 30
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Liliopsida - rostliny jednoděložné
řád Alismatales - žabníkotvaré
čeleď Araceae - áronovité
rod Arum - árón
Arum maculatum
Árón plamatý, áron skvrnitý, aron blamatý
Áron škvrnitý
Snakeshead, Lords-and-ladies, Cuckoo Pint
Петнист змиярник
Plettet Ingefær, Plettet arum
Tähniline aarum
Täplämunkinhuppu
Gouet tacheté, Arum tacheté
Gevlekte aronskelk
Pjegavi kozlac
Gigaro scuro
Foltos kontyvirág
Gefleckter Aronstab
Plettet Arum
Obrazki plamiste
Аронник пятнистый
Pegasti kačnik
Козлац српски, Kozlac
Aro
Fläckig munkhätta
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.
