Fotodoma

Fotodoma » Zdraví » Dlouhověkost

Dlouhověkost

POZOR! Bezpečnost použití rostlin, léčiv a prostředků i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se pouze o soupis získaných informací. Další informace jsou obsaženy v uvedených zdrojích. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy navštívit svého odborného lékaře. Účelem je pouze informace o alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Neslouží jako náhrada za radu vydanou lékařem.

Snubak.cz, svatební oznámení a snubní prsteny

 

Jak žít dlouho

Dlouhého věku se dá dosáhnout:
1) dostatečným přísunem živých enzymů, vitamínů, minerálů, antioxidantů, chlorofylu a dalších složek ze syrové rostlinné stravy (fytonutrientů)
2) omezením vlivů znečištění a toxického přetěžování
- chemické látky ve vzduchu
- chemické látky ve vodě (chlor, fluor, splach z polí, ...)
- chemické látky v potravě (dusičnany, pesticidy, herbicidy, insekticidy, ...)
- léky a syntetické vitamíny
- informační smog
- radiační znečištění (wi-fi, 5G, ...)
- hlukové znečištění
- světelné znečištění (pořídit si těžké závěsy do ložnice)
- chemické látky v prostředí (stavební prvky apod.)
3) pravidelným čištěním organismu (vláknina ve stravě, detoxikace, ...)
4) odkyselením těla a dosažením tzv. acidobazické rovnováhy
5) pravidelným pohybem, případně cvičením
6) posilováním imunitního systému
7) pitím dostatečného množství čisté vody
8) na dlouhověkost mohou mít vliv telomerizační látky ( kolostrum, hroznový olej, kokosová voda a další antioxidanty)

 

Děda Ruda

Můj děda se jmenoval Rudolf, ale přátelé mu říkali Ruda. Asi neměli rádi zbytečně dlouhé řeči. Děda se dožil 92 let v celkem dobrém zdraví a kdyby několik let předtím neumřela babička, žil by snad dodnes. Pracoval těžce už od dětství na poli, ve sklárnách, v kamenolomu a do vysokého věku pak ještě chodil na brigády do lesa. K doktorovi šel jenom několikrát, vždy po letech, když ho tam babička vykopala. Přinesl si sebou vždy spoustu prášků na cholesterol, vysoký tlak, bolesti všeho druhu a bůhvíco ještě. Večer pak udělal sešlost a všechny léky rozdal sousedkám, které si je takto u dědy předem objednaly.

O jídle a pití děda říkal, že je potřeba od každého trochu. Proto asi vůbec nepil mléko a nejedl ryby. Zato si dal každé ráno štamprli slivovice, prý proti parazitům a na zvýšení tlaku. S oblibou si dělával míchaná vajíčka na spoustě vepřového sádla, na svačinu, když šel do lesa, si bral krajíc chleba s plátem špeku. Dokud žila babička, jedli hlavně zeleninu a ovoce ze zahrádky, z toho během vegetačního období hodně zasyrova. Babička vařila prostá jídla s minimem masa a pokud maso bylo, pak králík nebo slepice či husy, které si doma chovali. Důležitou složkou byly polévky, a to především zeleninové. Přes zimu jedli hlavně to, co se dalo uskladnit, tedy z vlastní produkce jablka a kysané zelí a spoustu druhů ovocných křížal. Takže do obchodu chodili pro minimum věcí.

Když mu jednou za týden babička koupila pivo, ucucával ho postupně několik dní. Raději měl rybízové víno, které si sám vyráběl. Pili především čistou vodu, ale zato opravdu čistou ze studny pod lesem. Ráno babička vařívala černé zrnkové kafe, které těsně před zalitím ručně namlela.

Věřím tomu, že kdyby děda dál jedl jen jídlo ze zahrádky a měl babičku, se kterou se dožili zlaté svatby a která se dožila jen 82 let, dožil by se on věku vyššího. Děda umřel ztrátou motivace k životu a změnou zdravé stravy za nezdravou z obchodu. Věřím proto, že základním předpokladem dlouhého žití je zdravé jídlo, čistá voda a rodina, která vám přináší pocity štěstí.

 

Hunzové

Hunzové, nebo také Burúšové, jsou údajně dlouhověký národ. Žijí ve vysokých nadmořských výškách v severním Pákistánu na hranici Indie mezi pohořími Karákóram a Hindúkuš v údolí řeky Hunza. Prý se dožívají věku až 160 let a jejich ženy rodí až do 65. roku věku. Bylo to přičítáno jejich téměř výlučně vegetariánské stravě. Co je na tom pravdy, nebo spíš bylo pravdy, těžko říct. Hunzové prý totiž mají prazvláštní způsob počítání věku, a tak, když je tam někdo hodně vážený nebo moudrý, přidávají k jeho skutečnému věku pár desetiletí navíc. Takže si vyberte sami, zda jsou dlouhověcí nebo se jim prostě jen nedá věřit.

Jak uvádí některé zdroje, současný průměrný věk dožití u Hunzů je 52,5 let.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Recepty     Rostliny     Přírodní léčiva     Recenze a články
Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.