Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Solanka

Hrušeň Solanka

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Solanka

 

Solanka v knize České ovoce

Solanka

O původu jejím není nic určitějšího známo. Domovem jest as okolí Solan v okresu libochovickém. Pan J. Hrnčíř, starosta obce Solan, napsal kdysi o ní, že jsou v tamějším okolí stromy přes 100 let staré a slýchal prý od otce, že když ji přivezli poprvé do Lovosic na loď, poznali »šífaři« ihned, že jest to neznámá ušlechtilá hruška a poněvadž neměla jména, pojmenovali ji ihned dle obce, odkud poprvé přivezena byla, »Solankou«. Jméno její udrželo se beze změny až do nedávna, kdy také město Slané domáhá se její příslušnosti, nazývajíc ji Slánskou máslovkou. Dále praví zmíněný zpravodaj: Solanky prodáváme jen zelené na lodi i na dráhu a dostáváme (tehdy před 20 lety) za ně 4 zlaté za měřici, kdežto za piksly 2 zlaté, za císařské koruny 2,50 zl., za máslovky, čáslavky a krvavky jen 1,50 zl. Německý pomolog Mathieu píše o ní roku 1897 v Pomolog. Monatshefte a nazývá ji Solaner Birne. Solanka přichází každého roku ve velikém množství na berlínské trhy, které si ji osobují a cena kusu kolísá mezi 3—5 pf. (4 až 6 hal.), při čemž hojně chtivých kupců nalézá. Jméno Solaner bylo později na Solander a Salander zkomoleno.

Pěstování její bylo obmezeno do nedávna jen na krajinu od Slaného, podél Vltavy a Ohře k Třebenicům a Lovosicům, nyní dochází však šíření všeobecného, takže dle posledního šetření doporučují ji v 74 okresech k pěstování a jen v oblasti rudohorské a Orlického pohoří není posud známa. I v Německu dochází stále větší obliby a není dnes v sadech i poblíže Berlína nijakou již vzácností.

Na polohu nečiní zvláštních nároků a daří se i v polohách vyšších, před větry chráněných; spokojuje se s každou půdou, ve které hrušce dařiti se může, roste dobře, hojně plodí, avšak plody nenabývají nikdy té velikosti a líbezné chuti jako v naplaveninách, třeba vazkých, hlubokých, v jakých ve své domovině odedávna bují. Pozoruhodno jest též, že v půdách hubenějších nabývají plody tvaru poněkud jiného, bývají totiž ke kalichu baňatější se širokým temenem, kdežto v domovině převládá tvar ke kalichu hodně zašpičatělý.

Ve školce jest po krásném, velikém a sytě zeleném listě z daleka patrna; roste rychle a pěkně kolmo vzhůru, tvoří ve dvou — třech letech vysazování schopné stromky. Vlastnost tato svádí k tomu, používati kmene jejího k mezišlechtění druhů slabě neb křivě rostoucích.

Nedaří se však každé odrůdě na Solance a jen druhy ve vzrůstu jí podobné, s letorosty silnými, dřeva řídkého, přizpůsobují se jí dokonale; naproti tomu druhy s letorosty slabými, dřeva tvrdého a hustého, bývají od bujně rostoucího kmene často udušeny. Na stálé místo vysázené stromky přerůstají obyčejně druhy jiné, vyvinujíce rychle mohutnou, širokou, kulovitou, hustě olistnělou korunu a hodí se co vysokokmen do veškerých polních i domácích sadů, podél širokých silnic jak ku pěstování ve velkém pro obchod, tak i pro spotřebu místní; podél úzkých polních cest pro svoji širokou korunu již méně jest vhodná.

Na gdouli roste výborně a silně, nehodí se však pro nijaké umělé, zvláště menší tvary z té příčiny, že řez velice silných letorostů činí veliké obtíže. Tím lépe však roste jako obyčejný krsek, na kterémž jen nejnutnější řez dle potřeby se koná.

Plodnost stromu v jakémkoliv přirozeném tvaru jest velice hojná, stálá, a začíná zcela záhy. Oproti mrazům jest velmi otužilý, ač někdy přece se stává, že mladé, bujně rostoucí stromky ve školce zmrzají.

Na jaře raší zeleně s lístky ve spod lehce šedě ochmýřenými, načež vyvinuje dlouhé, silné letorosty, rovné, pod oky zcela slabě prohýbané, lysé, jen ku konci nepatrně ochmýřené, zelenavé, na slunci zahnědlé a nápadnými, vyvstalými, dlouhými tečkami řídce poseté. (Viz obraz v čele textu.)

Listy široce oválové jsou až 95 mm dlouhé, 65 mm široké, člunkovitě prohnuté, velmi silné, tmavě leskle zelené, po okraji nestejnoměrně a zcela tupě pilovité, nepatrně vroubkované a také téměř celokrajné, na řapících 25—50 mm dlouhých, s palisty úzce kopinatými; příplodní listy bývají ještě větší a na delších řapících.

Oka jsou poměrně málo vyvinuta, malá, přilehlá, na plochých, ploše trojhranných patkách. Nejnápadnější jest dřevo dvouleté, které bývá velikými tečkami pokryto a tím velice rázovité.

Až posud netrpěl strom nikdy jakoukoliv plísní, teprve letos jsou listy její poněkud poškozeny, plody však jsou úplně čisté.

V čas květu skýtá strom nádherný vzhled, pokryt jsa tisíci polovelkými, as 39 mm v průměru majícími květy ve velkých chomáčích.

Dospělé plody nabývají tvaru a velikosti obrazem znázorněné, ke kterémuž sloužily plody z plně nesoucího vysokokmene. Na krscích neb na vysokokmenu v půdě žírné bývají větší, tvaru však stejného. Jak podotknuto již, jeví tento dosti patrné odchylky tím, že některé plody jsou ke kalichu baňatější, tak že na temeni státi mohou, jiné jsou ke kalichu štíhlejší a zašpičatělé.

Otevřený, často i polozavřený kalich sestaven jest z řídkých listenů, u spodu se nedotýkajících, kožnatých, někde ve spodní části zdužnělých, barvy plodu, a nalézá se dle tvaru plodu buď v širší neb menší mělké, hrbolaté jamce na rovném, někdy i šikmém temeni; vznikající zde plochá žebra táhnou se někdy přes celý plod, jindy as v polou plodu zanikají, takže jen dále ke kalichu bývá ploše zhranatělý.

Velice různá, zelená, ku konci rezavě zelená a tečkovaná stopka bývá nestejně dlouhá, rovná neb prohnutá, obyčejně poněkud se strany do zhrbolené špičky plodu vtlačena a některým hrbolem na stranu jako přimáčknuta.

Jsou však také plody, jejichž stopka bývá delší a přechází jako kroužkovitě v plod, často jsouc úplně do pravého úhlu na stranu přitlačena.

Málo lesklá, sivě zelená a na slunci někdy slabě žíhaná i pruhovitě mdle začervenalá slupka stává se s pokračující zralostí světle citronověžlutou a sem tam zeleně prokvétavou; slabá červeň stává se na slunci živější, jemné, světle rzivé, v červeném zelenavé tečky, pokrývajíce hustě celý plod, stávají se v zastíněném místě nezřetelnými. Mimo to bývá poblíže kalicha rozstříknutá, drobounká, poblíže stopky i hustější rezavina, ne však vždy. Na některých plodech vyskytují se malé, ostře ohraničené rezavé skvrny.

Bělavá, zdánlivě zrnitá, hojně šťavnatá, jemná a plynná dužina jest výborné, sladké, při tom lehce pikantně navinulé, aromatické chuti.

Úzce dutoosý, jemnou zrninou obklopený jaderník, chová v polovelkých pouzdrech obyčejně málo vyvinutá temně hnědá jádra.

Trhá se obyčejně kolem 15. srpna, dle polohy dříve neb později, a ihned se na stanovená místa odváži; snese sebe delší dopravu, neboť teprve po 3—4 nedělích úplně dozrává a libé vůně nabývá, kteroužto vlastností se žádná současně zrající hruška honositi nemůže. Nelze arci popříti, že plody do konce srpna na stromě ponechané jsou chutnější a sladší, ale pak již žloutnou a pro zasílání stávají se nezpůsobilými; díti se tak má jen pro místní spotřebu. Z toho vysvítá, že Solanka jest obchodní a vývozní hruškou prvního řádu a lze si jen přáti, by byla ve své domovině co nejvíce šířena; pak by i na pražském trhu stala se též známou a oblíbenou, tak jako odedávna jest na trhu v Berlíně.

V cizí literatuře nenašel jsem až na uvedenou stať »Pomol. Monatshefte« nic více, v české shledal jsem několik článků v časopisech hospodářských, podrobný popis a obraz v čísle 9.—10. ročníku 1893 časopisu »Českého ovocnictví«.

V seznamu pomologického ústavu v Tróji vedena jest pod číslem 578. s Bláhovou poznámkou: Strom tvoří širokou korunu a jest téměř každoročně plodný. Uzrává koncem srpna a začátkem září; nejhlavnější cena této hrušky jest, že se drží takřka celý měsíc, aniž by hniličila.

Plíseň se na ní posud nenašla. Není choulostivá vůči poloze, ale jde jí k duhu hluboká, třeba i vazká půda; ačkoliv dřevo nedosti tvrdé jest, vzdoruje přece mrazům.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist