Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Sixova

Hrušeň Sixova

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Sixova

 

Sixova (Sixova máslovka) v knize České ovoce

Sixova

Koncem listopadu, některý rok o něco dříve dospívá na loži pěkná, velká a dobrá hruška a není snad druhé, která by nejen rázovitým tvarem, nýbrž i svojí ojedinělou barvou byla tak zajímava a nápadna.

Jest to Sixova máslovka, kterou podařilo se vypěstovati z jádra zahradníku Sixovi v Koortrijk (Courtrai) v Belgii as roku 1845. V čase jejího vzniku bájilo se leccos o její velikosti. Podařilo se vypěstovati plody až 150 mm dlouhé a 120 mm široké ve váze 800 až 1000 g, jak obrazem v Horticulteur français znázorněno; byly to však případy jen ojedinělé, kterých lze při řadě jiných odrůd bez námahy také dosíci.

U nás nenalezla velké obliby, zprávy o ní došly jen z České nížiny; přes to nesmí se však podceňovati. Jest z těch, které bez jakéhokoliv zvláštního ošetřování dobře se daří, hojně plodny jsou a do každé zahrádky se hodí.

Daří se jí všude tam, kde hruška vůbec dobře dařit se může. Jen na místech příliš suchých se naprosto nevede, roste sice a hojně kvete, avšak vše po odkvětu spadne a nikdy plodu nedonese; na podobných místech, kde přirozené vlhkosti se nedostává, jest zaléváním napomáhati. Také však i místa mokrá, studená jí nesvědčí, plody zůstanou vodnaté a bez chuti. Má se jí tedy vykázati místo v půdě živné, teplé a dostatečně vlhounké.

Jinak jest strom zcela pevný a zdravý, mrazům vzdoruje, miluje však volnost a vzduch, ne zase příliš uzavřená místa, v kterých, zvláště za přebytečně vlhkého léta, trpívá plísní, a to nejen listí, nýbrž i plody bývají pokryty černými skvrnami, pod kterými dužnina hořkne. Co tvaru stromů se týče, doporučiti lze nejvíce volně rostoucí krsek a špalír; také i polokmen dobře se vděčívá, kdežto pěstování kmenů vysokých mělo by se obmeziti jen na místa před větry chráněná. Neméně dobře hodí se i na jiné i nejmenší umělé tvary. K účelu tomu volí se stromky na gdouli šlechtěné. Daří se na ní dosti dobře, ale zvolna se vyvíjejí, tak že jest lépe použíti mezišlechtění a pro větší jehlance a palmety lépe použíti stromů na pláňce šlechtěných.

Plodnost stromů posledně uvedených počíná záhy, 3—4 léta po vysázení, na gdouli 2.— 3. rokem, plodí hojně, stále a zřídka kdy zcela vynechává. Z mládí rostou stromy bujně, pěkně vzhůru, vzrůstají ve dvou až třech letech v pěkné, pravidelné jehlance beze všeho řezu, které ihned ploditi začínají; polokmeny a vysokokmenné stromy rozvětvují se také pěkně jehlancovitě do výše, spodní větve se však později pod tíhou plodů rozklesávají, kdežto střední do výše trčí. S dostavivší se plodností vzrůst se mírní, takže koruna nikdy větších rozměrů nenabude.

Letorosty narůstají z mládí dlouhé, ale štíhlé, později kratší a slabší, pod oky bývají maličko zprohýbány a končívají silnější špičkou; jsou barvy zelenavě nahnědlé, celé jako přišedivělé, ke konci zcela jemně ochmýřené a nenápadnými, rzivými, jako roztrhanými podlouhlými pihami řídce poseté. Oka mají nápadně silně vyvinutá a baňatá s hnědými, šedě vroubenými šupinami, ke konci letorostu skoro přiléhají, dále ke spodu víc a více odstávají a jsou na patkách silněji vydutých, zcela ploše a mírně žebérkatých, které letorost zcela mírně hranatějí; střední žebérko bývá mnohdy trnitým hrotem zakončeno. (Viz obraz.)

Na jaře rašící lístky jsou zelené, zespod velmi jemně ochmýřené a mají narůžovělé řapíky. Po úplném vývoji bývají listy až 76 mm dlouhé, 53 mm široké, vejčité nebo široce eliptické, s krátkou špičkou. Po délce bývají mírně na způsob srpu prohnuty, na šíř buď rovné, jednotlivě na způsob člunku prohnuty; vyskytují se však i takové, jichž kraj jest maličko svislý, jsou tmavě leskle zelené a mají kraj as od polovice délky tupě, mělce, ale dlouze pilovitý. K vrchu letorostu bývají jak obyčejně menší a jsou na řapících as 25 mm dlouhých. Příplodní bývají as z předu uvedené velikosti, mívají však delší řapíky.

Květních, pěkně vyvinutých, tupě zašpičatělých, hnědě šupinatých poupat vyvinuje se hojnost; z těchto vykvétají as 37 mm široké, miskovité, z plátků bílých řídce sestavené květy v řídkých chomáčcích. (Viz obraz.)

Velikost plodu různí se nejen na témž stromě velice, ale jest i tvarem stromů podmíněna. Stromy vysoké skýtají plody průměrem as tak 100—120 g těžké, volně rostouc krsky as takové, jak černým obrazem průřezu znázorněno, ve váze as 200 g, kdežto špalíry a věncoví dávají plody dle věnované péče od 250 do 600—700 g, přičemž poznamenati dlužno, že na každém stromě, tvaru jakéhokoliv, vyskytují se plody nestejně veliké. Také i tvar jejich není stejný; některé zužují se k temeni tak, že postaviti jich nelze, jiné mívají témě širší; také i ke stopce zužují se některé pěkně kuželovitě a končí špičkou baňatější, jiné prohýbají se pěkně a špičkou tratí se v stopku. Povrch malých plodů bývá nejvíce stejnoměrný, nejvýše ke kalichu mírně zhranatělý; plodů velkých více neb méně, však povždy zhrbolený a po celé délce zhranatělý.

Polootevřený kalich, z uštů úzkých, dlouhých, lžičkovitých, rohovitých a dílem seschlých, vztyčených řídce sestavený vězí dle tvaru temene plodu buď v jamce širší neb užší, povždy však zhrbolené; také však jen volně na temeně mezi několika hrbolky.

Dřevnatá, zelená a dílem rzivá stopka bývá bud na špičku plodu mezi kroužkovité hrbolky přimáčknuta aneb přechází prostě v plod.

Hladká, až kluzká slupka se leskne, jest se stromů pěkně sivě zelená, místem temnější, do stínu bělejší a podržuje barvu tu téměř beze změny, nanejvýše že maličko zbledne, až do úplného uzrání, celá jest pokryta hustě ač nenápadně, na slunečné straně hrubšími, ve stínu jemnějšími bleděrzivými tečkami; na některých plodech bývá blíže kalicha roztroušena drobná, přišedivělá rez, mimo to vyskytují se někdy ostře vroubené rzivé skvrny.

Bílá, pod slupkou zelenavá dužnina šťavou přetéká, jest zcela jemná, někdy máslovitá, jindy zúplna se rozplývá; chuť její je sladká, slabě, však libě kořeněná s jakousi pikantní přitrpklou příchutí a velmi dobrá. Po studeném, mokrém létě, neb se stromů ve studené půdě rostoucích není tak chutná, jest spíše vodnatá a beze všeho aroma.

Velmi jemnou zrninou obklopený jaderník má velikou dutou osu a chová v prostranných pouzdrech po většině špatně vyvinutá, zcela černá, dlouhá jádra.

Má se česati v prvé polovici října a buď se hned na určené místo zasílá, neb na lože ukládá, kdež asi v druhé polovici listopadu k jídlu dospívá; že však při tom barvy nemění, také ani vůně nevydává, nutno bedlivě dohlédnouti a pravou dobu, více jen lehkým tlakem poblíže stopky, vystihnouti. Zraje nenáhle do konce prosince a není vzácností, že ještě v březnu nalezneme v dobré místnosti svěží, chutné plody. Na stůl výborně se hodí, mimo to i na trhu, na kterém se posud zřídka vyskytuje, by se pro svůj zvláštní tvar a velikost dobře prodávala.

Bláha o ní napsal: Strom roste v mládí bujně, později již skromněji, letorosty tenké a dlouhé, koruna následkem velkých, těžkých plodů rozeklána; daří se na pláňce i gdouli, hodí se na tvary, pyramidy a do chráněných sadů i co polokmen; dlouhé, ohebné stopky chrání plody před sklácením větrem. Zraje v prosinci a vydrží do března. Mrazům a plísním vzdoruje.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chovají ji pod čís. 98 Máslovka Sixova. Popisy nalézají se v Handbuch der Obstkunde číslo 425, Fr. Lucas, Die wertvollsten Tafelbirnen čís. 63 Six s Butterbirne, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 260 Beurré Six.

Dále známa jsou synonyma: Six, Beurré Six de Mathieu Anthonis, Butyralia Sixiana.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist