Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Předobrá

Hrušeň Předobrá

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Předobrá

 

Předobrá (Máslovka předobrá) v knize Moravské ovoce

Předobrá

Původ a rozšíření
Již dle jména možno poznati, že se zde jedná o hrušku velejemnou, která jest mezi podzimními odrůdami nejdelikátnější. Bylo nutno do normálního výběru odrůd ovocných i některou nejjemnější odrůdu zařaditi, aby i ti, kteří se zabývají pěstováním odrůd výhradně tabulových, byli uspokojeni. Bylo by bývalo těžko zařaditi tuto jemnou hrušku, ale že z nabytých zkušeností se vědělo o dobrém jejím vzrůstu u nás, tak s plným přesvědčením mohla se do sortimentu pojati.

Byla vypěstována ve Francii a zanedlouho se nejvíce rozšířila po všech ovocnářských vlastech. U nás se pěstuje ještě po řídku v zahradách domácích a to ještě jenom tam, kde její dobré vlastnosti jsou známy. Náležitého rozšíření by zasluhovala v těch krajích, kde se dobře daří a sice ne z důvodu, že strom se daří, nýbrž že jest velmi úrodný a rodí ovoce znamenité jakosti.

Poloha
Strom se daří jen v poloze teplé a chráněné, tedy asi v I.—III. obvodu, v polohách vyšších, hornatých krní, ovoce jeho se nevyvinuje a nedosáhne nikdy pravého stupně jemnosti.

Půda
Půdu žádá také dobrou, teplou, vazčí a dostatečně vlhkou; jen v dobré půdě nabývají plody náležité jemnosti.

Vzrůst
Strom roste živě, jest zdravý, korunu tvoří velkou, silně větevnatou a listnatou, vysokokulovitého tvaru; kmen má zdravý, silný, nemocím nepodléhající. Letorosty má dlouhé, tenčí, hnědé, nazelenalé; krátkých větviček má mnoho, z nichž valná část potřebuje delší dobu ku proměně ve větvičky plodné; vyskytují se též případy, že vůbec některá ostane hrotem a ve větvičku plodonosnou se nepromění. Tato vlastnost dobře dokazuje, že jest to odrůda vypěstovaná ze zdravého semenáče. List má skorem velký, dlouhý, poněkud vlnitý, lesklý a tmavozelený.

Ve školce roste dosti bujně a kmen tvoří silný, hladký, rovný, nevyvinují se na něm silné větvičky postranní, nýbrž krátké a tenké, po jichž odříznutí nezůstanou velké rány, které se v krátké době zacelí.

Stanoviště
Sází se v zahradách uzavřených i otevřených; pro veřejná místa není způsobilý, poněvadž plody jsou dosti lákavé a sotva poloodrostlé jsou již požívatelné.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen, polokmen a libovolný tvar zákrskový. Zákrsky se šlechtí na kdouli, očkované na pláněti rostou bujně a nejsou úrodné.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně velké až velké, stejně asi v průřezu a nejširším místě ke kalichu široké a vysoké, ke stopce se silně zužuje a vybíhá se stopkou v ostrou špičku. Některé plody jsou mírně boulovité a hranaté neb k jedné straně stlačené.

Kalich
Kalich jest polootevřený, špičatolistý, malý a jest v hluboké a široké, částečně hranaté prohlubince.

Stopka
Stopka jest polodlouhá, tlustá, dužnatá a trčí v dužnině, jako by byla s touto v jeden celek srostlá. Kolem stopky jest dužnina hrbolovitá a silně rezivá.

Barva
Barva plodu jest při úplném uzrání skorem zlatožlutá neb citrónově žlutá a nazelenalá. Kolem kalicha jest plod značně rezivý a jemná rezivost síťovaná neb tečkovaná rozprostírá se více méně po celém povrchu a činí jej i poněkud drsným. Slupka jest jemná a hladká a částečně mastná.

Dužnina
Dužninu má docela máslovitou, velmi šťávnatou, nažloutlou, chuti velmi jemné, sladké, nakyslé a silně okořenělé. Pro dužninu svoji obdržela pěkné jméno, které si v plné míře zaslouží a jemuž však také čest působí.

Dozrání a česání
Zralost nastává v druhé polovici října a uložena v chladných místnostech dozrává počátkem listopadu, tak že se plod dá držeti asi 14 dní. Dle toho, jaká panuje podzimní povětrnost, češe se koncem září nebo počátkem října. Poněvadž stopky její jsou velmi křehké, musí se česati opatrně; vůbec má se s ní zacházeti při česání i ukládání co nejopatrněji, aby slupka a dužnina neutrpěla pohmožděním. Pokud jest ještě úplně tvrdá, dá se, dobře do jemného papíru a nikoliv ve vysokých vrstvách do košů balena, zasílati na kteroukoli vzdálenost.

Zužitkování
Zužitkuje se hlavně jako ovoce stolní; postrádá úplně hutnosti a proto se pro výrobu jakéhokoli druhu konserv ovocných nehodí.

Milovníkům nejjemnějších hrušek se tato odrůda může s jistotou ku pěstování doporučiti, neboť dosud každému sebe vybíravějšímu labužníkovi úplně vyhovovala. Posoudí-li se také dosti velká skromnost stromu, pak tím spíše by se měla tato odrůda ve větších i menších domácích zahradách pěstovati.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Předobrá (Předobrá máslovka) v knize České ovoce

Předobrá

Ve výběru stolních hrušek vyniká »Předobrá« přiměřenou velikostí, zvláštním ladným tvarem, sličností, šťavnatostí tak, že v pravém smyslu slova šťávou přetéká a nad to velmi jemnou, dobrou chutí a kdyby nebylo toho, že současně s tolika výbornými druhy uzrává, byla by z nejpřednějších. Ale jest také z těch, které nehonosí se příliš velikou plodností, plodí méně, ale za to vesměs pěkně vyvinuté, vždy čisté plody, takže tucet takových jest vždy milejší a cennější, než sebe větší košík nějakých nezdařenců.

Pro zasílání na větší vzdálenost hodí se jen, jako jiné, nezralá a i tu musí býti dobře balena; jakmile začne měknouti, lze jí použíti jen k prodeji místnímu.

Domovem jejím jest Francie, krajina Anjouská, kdež vznikla z jader hrušek Angoulemské, Děkanky zimní a Perlovky velké (Gros Blanquet), které jistý p. Goubault pohromadě zasel a první plody as v roce 1844 sklidil. Výbor ovocnického spolku pro département Maine et Loire s předsedou p. Milletem shledali předložené plody výbornými, načež byla pod jménem »Beurré superline« obchodu odevzdána a místo vymírající »Podzimní šedé máslovky« (Beurré gris), jejíž vlastnosti ve velké míře chová, aniž plísněmi neb jinými chorobami, jako tato, trpěla, se ujala.

V Čechách nenabyla posud velkého rozšíření a kusé zprávy o ní obdrželi jsme jen z české nížiny; v ostatních obvodech nalézá se jen sem tam ojediněle, lze ji však každému, kdo rád dobrou hrušku ve své zahradě chová, co nejlépe doporučiti.

Půda voliti se má pro ni jen dobrá, hluboká, nepostrádající vláhy, v suché a hubené se naprosto nedaří.

Poloha zvolena buď rovněž chráněná a teplá, třeba i výše položená.

Hodí se jen do zahrad domácích buď jako polokmen neb vysokokmen, lépe však jako volně rostoucí, neb i pravidelnému řezu podrobený krsek.

Tvar lze jí dáti, ana řez dobře snáší, jakýkoliv, ať jest to již libovolně vedené věncoví, jehlanec nebo palmeta; vyvinuje se rychle a brzo vykázané jí místo pokrývá; pro malé a prostředně velké tvary béře se šlechtěná na gdouli, na které jest plodnější, nutno jí však věnovati dobré ošetření, poněvadž jinak většího stáří nedosáhne. Na polokmeny, jehlance a jiné velké tvary lépe vzíti ji na plaňce šlechtěnou.

Plodnost počíná dosti záhy, není nikdy hojná, přece však uspokojivá.

Mladé stromky za krutých mrazů někdy zmrzají, později se tak už nestává.

Ve školce roste zdravě, polobujně a vzrůstá, vedena-li jako polokmen neb vysokokmen, v pěkné, polovelké stromy, s korunou vysoko kulovitou, hojně větevnatou a listnatou; ponechána-li jako krsek sama sobě, vyroste v pěkné jehlance.

Dlouhé a silné letorosty bývají pod oky prohýbané, zelenavě žlutě nahnědlé, na sluneční straně žlutavě hnědé, sem tam pošedivělé a nenápadnými, kulatými, vyvstalými a žlutavými tečkami řídce poseté. Konec letorostu bývá někdy silný a ochmýřený. Silně vyvinutá, špičatě kuželovitá oka bývají více odstálá, spodní pak v plodonosné trny změněna, na patkách mírně vydutých a jen středem žebérkatých. (Viz obraz.)

V čase prvního rašení listu zdá se strom jako červenavě zelený; vyvíjející se listy jsou ochmýřené, jasně zelené, s hlavním nervem a stopkou červenavou; úplně vyvinuté listy bývají 75—88 mm dlouhé, 40—45 mm široké, buď kopinaté neb obvejčité s krátkou špičkou, poněkud prohnuté, při okraji jakoby lehounce zkadeřené, s okrajem nestejně jemně pilovitým, na řapících 25—30 mm dlouhých a zcela malými palisty opatřených; listy příplodné bývají až 95 mm dlouhé, 62 mm široké, stejného tvaru a na dlouhých, tenkých řapících.

Z baňatých, v hojnosti se vyvíjejících květových poupat vykvétají as 33 mm široké, z člunkovitých, oválových plátků řídce složené květy v malých chomáčcích.

Předložené obrazy znázorňují průměrné plody s volně rostoucího krsku ve váze 150—200 g. Za příznivých okolností bývají větší a podařilo se až 350 g těžké plody vypěstovati. Tvar zůstává skoro tentýž, jen některé plody bývají maličko ke kalichu baňatější; povrch bývá zcela ploše zhranatělý neb sem tam velmi mírně zhrbolený.

Kalich z úštů drobných, vztyčených, řídce rozestavených, jako plod zbarvených, od spodu zdužnělých a proti sobě skloněných složený, vězí v hluboké, širší, po okraji zhrbolené jamce.

Silná, polozdužnělá, 20—28 mm dlouhá, zeleně rzivá stopka bývá buď do špičky plodu vtlačena aneb přechází kroužkovými hrbolky v plod, bývá však také zcela krátká, velmi silná, ku plodu zdužnělá a splývá bez jakéhokoli přechodu s ním.

Jemná, hladká slupka málo se leskne, bývá se stromu zelenavá, později sežloutne, ve stínu pak zůstává zeleně prokvétalá, celá bývá poseta jemnými i hrubšími, světle rzivými tečkami a drobounkou, kolem kalicha i sem tam též jinde, hustou skořicovou rzí.

Zažloutle bílá, velmi jemná dužnina šťávou přetéká a zcela se rozplývá, chuť její jest velmi ušlechtilá, libě kořeněná a pikantně navinule sladká; málokterá hruška chutná tak výborně.

Velmi jemnou zrninou obklopený jaderník chová v malých pouzdrech obyčejně po dvou téměř černých jádrech.

Uzrává dle počasí první dny října, někdy i také poslední dny září, poznámka z roku 1893 zní »začátkem října již přecházela«; jiná léta teprve as v polovici října a trvá tak as čtrnácte dnů.

V zahradách pomologického ústavu v Tróji vedena jest pod číslem 102. »Předobrá másl.«, k čemuž Bláha připsal: Strom roste přiměřeně bujně, letorosty silné a dosti dlouhé. Úrodnost počíná 6.—8. rokem a každého roku. Na gdouli se dobře daří a jest úrodná, ale třeba plody protrhávati, by se zbylé lépe vyvinuly. Doba zrání od 10. do 15. října, jakosti vždy výtečné. Nepodléhá mrazu, ani plísni. Žádá polohu chráněnou a půdu výživnou, hlubokou.

Ve spisech nalézáme ji:
Moravské Ovoce čís. 57. Máslovka Předobrá; Handbuch der Obstkunde čís. 400. Hochfeine Butterbirne; Leroy Dictionnaire de Pom. čís. 262. Beurré superfine; Gaucher čís. 47.

Jiná jména nejsou známa; omylem přikládala se jí dříve jména: Cumberland, Graslin, Beurré Datli is a Dathis de printemps. Že se tyto druhy od ní liší, bylo později zjištěno.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist