Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Napoleonova

Hrušeň Napoleonova

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Napoleonova

 

Napoleonova (Máslovka Napoleonova) v knize Moravské ovoce

Napoleonova

Původ a rozšíření
Původ této hrušky prý jest v Belgii, kde byla před mnoha lety vypěstována ze semene. Pěstiteli se dobře odvděčuje, razila sobě cestu rychle do všech končin ovocnářských a našla všude především pro svou neobyčejnou úrodnost plné uznání a náležité rozšíření, ovšem hlavně u majitelů zahrad domácích. Hospodářské ovocnářství se dosud o hrušku tuto mnoho nestaralo, přes její velkou úrodnost, jelikož mnohé jiné vlastnosti její nejsou pro ně způsobily.

Na Moravě není hruška tato neznáma, shledáváme se s ní často při různých příležitostech a každý majitel velice ji sobě pochvaloval, nezbývalo tedy, nežli i tuto odrůdu pojati do normálního výběru našich odrůd ovocných.

Poloha
Strom žádá polohu teplou a úplně chráněnou, nemá-li krněti, nemocemi trpěti a roditi ovoce malé a kamínkovité. Ve vysokých polohách trpívá silnějšími mrazy a nastuzen podléhá všem možným nemocem a předčasně odumírá. Pěstuje-li se ve vyšších polohách jako zákrsek, může se vysazovati jen na stranu jižní, úplně proti severu chráněnou. V našich vinorodých krajích mohou pěstitelé býti volnější a nemusejí ho vysazovati právě na jižní strany, v těchto krajích se mu nejlépe daří na straně jihozápadní i západní, on totiž na přílišně teplém a suchém stanovišti také dobře neprospívá.

Půda
Půdu musí mít úrodnou, hlubokou a přiměřeně vlhkou; jelikož jest každoročně a velmi úrodný, musí míti dostatek živin nejenom pro vývin ovoce, ale i pro svůj vzrůst.

Vzrůst
Vzrůstu jest ve svém mládí dosti bujného, ale s přibývající úrodností a stářím jeho vzrůst velice ochabuje, až ustane; bedlivý pěstitel neponechá jej však v této zmalátnělosti a zmladí korunu jeho. Koruna by rostla vysoko, kdyby hojné a těžké plody větve neodchylovaly do šířky; není nikdy velká pro velkou úrodnost a krátký věk stromu. Letorosty vyvinuje z mládí dlouhé, přiměřeně silné, barvy nažloutle zelené; za silných zimních mrazů lehce zmrznou. Plodonosných větviček má velmi mnoho a čím více jich přibývá, tím méně se vyvinuje letorostů dlouhých. List má velký, rovný neb vlnitý, hladký, lesklý, silný; v místě pro strom nepříznivém trpí velice plísněmi. Ve školce roste dost dobře, kmen tvoří rovný, dost silný, žádá však střídavý řez. Ve vyšších krajích by se ve školce měl pěstovati do vysokokmenu mezišlechtěním.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích a štěpnic; pro jiná místa se nehodí; na veřejných místech by strom i ovoce poškozováním velice trpěly.

Tvar stromu
Pěstuje se v každém tvaru; vysokokmeny, zejména polokmeny v zahradách domácích jsou velmi pěkného vzrůstu a mnoho úrodné. Pro tvar jehlancovitý a keřovitý by se měla šlechtiti na pláně obyčejné, aby byla bujnějšího vzrůstu a dosáhla vyššího stáří; takto jest také náležitě úrodná. Jiné tvary menší nutno šlechtiti na kdouli.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně velké až velké, tvaru zvonovitého, hruškovitého, nižšího neb vyššího, zhusta bývá povrch mírně boulovitý a hranatý. Plody reprodukované pocházejí se stromu vysokokmenného, proto jsou tvaru pravidelného; u zákrsků bývají tvaru mnohem výstřednějšího.

Kalich
Kalich má polootevřený, nedokonale vyvinutý, malý; prohlubinka kalichová jest mělká, úzká a obkališí jest hrbolovité.

Stopka
Stopka prostředně dlouhá, tlustá, dřevnatá neb dužnatá, barvy tmavohnědé, trčí v mělkém důlku anebo jako zastrčena sedí na povrchu plodu.

Barva
Barva této hrušky jest nazelenalá, později žlutá; strana sluneční nikdy červeně nemá, za to jest tmavo- a světlohnědě tečkována, také na stinné straně jsou při uzrání četné jemné nahnědlé tečky. Slupka jest jemná, hladká, mdle lesklá.

Dužnina
Dužninu má jemnou, máslovitou, velmi šťavnatou, bílou, sladkou, jemně navinulou bez kamínků. Dužnina plodů starších stromů není tak jemnou a chutnou jako stromů mladých, dobře živených.

Dozrání a česání
Zraje v říjnu a při náležitém uložení udrží se i do prosince. Očesati se může již v druhé polovici září. Opatrně se stopkami utržena se uloží pokud možno do chladného sklepa v jedné vrstvě na lísky. Pro vzdálenější trh se češe, pokud jest ještě úplně tvrdá. Zasílá se v menších koších neb bedničkách jednotlivě do papíru balená. Na trhu, kdo ji zná, rád ji koupí, neboť, není-li přezralá, jest velmi pikantní hruška stolní.

Zužitkování
Pro domácí potřebu jest způsobilá jenom jako ovoce tabulové, k jinému účelu pro málo hutnou dužninu se nehodí.

Majitelům malých zahrad, kteří hustěji stromy vysazují, by Napoleonova máslovka konala svým slabým vzrůstem a neobyčejnou úrodností platné služby a potěšení. Pro pěstování ve velkých rozměrech se přes velkou úrodnost nedoporučuje.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Napoleonova (Napoleonova máslovka) v knize České ovoce

Napoleonova

Vyniká mezi hruškami as tak, jako Zlatá parména mezi jablky stejně výbornými vlastnostmi. Veliká plodnost a skvostná chuť jsou jim společné, sdílejí spolu však také osud, že víc a více různými nemocmi a zvláště plísněmi trpí. Přes to jest dosud z nejlepších v stejnou dobu zrajících hrušek a výrok, že se »nejí«, nýbrž »pije«, jest úplně oprávněn.

O jejím původu všelicos se psalo, co ze spisu do spisu beze změny přenášeno bylo. Po delším bádání zjištěno, že podařilo se belgickému zahradníku Liartovi v Monsu ji vypěstovali z jader. Ten mateční strom abbému Duquesneovi prodal. Od něho získal ji Dr. Diel ze Stuttgartu a popisuje ji v roce 1816 pod jménem »Beurré Napoléon«, které jí abbé Duquesne dal. Tvrzení, že vypěstoval ji známý belgický pomolog Van Mous v Leuvenu (Louvain), který ji pod jménem Sauvageon de Liart (Pláňka Liartova) ve své zahradě měl, on sám vyvrátil, že zavinila ji záměna jména jeho s jménem města »Monsu«. Z Württemberska zanesena byla do Anglie a Německa ostatního, načež se v brzku všeobecně rozšířila, k čemuž as tehdy tak populární jméno nemálo přispělo.

Poděbradský děkan Rössler obdržel ji od Dr. Diela asi hned po jejím vzniku a vede ji na začátku svého soupisu pod čís. 15. Patrně šířil ji pak z Poděbrad na vše strany, takže všeobecně zdomácněla.

Zprávy o ní obdrželi jsme téměř ze všech obvodů, ale velice se rozcházejí. Někteří zpravodajové nechtí o ní už ani slyšeti, přežila prý se již, chřadne a trpí velice plísněmi — jiní nemohou ji dosti vychváliti; všichni však shodují se v tom, že není snad hrušky současně zrající, která by se jí v jakosti vyrovnala.

Při volbě místa hleděti jest k tomu, by sázela se jen na stanoviska chráněná a teplá, jako jsou chráněné domácí záhrady, sem tam i polní sady, teplé stráně a podobné. Také i půda voliti se má co možná živná, hluboká hlinka; roste sice v jakékoliv i lepší písčité půdě, nechybí-li jí vlhkosti, avšak brzo vysílením hyne. V dobré půdě lze ji sázeti do sadu jako vysokokmen neb polokmen, nejlépe však prospívá v tvaru volně rostoucího neb řezu podrobeného jehlance a palmety. Na malé tvary, jako věncoví, nelze ji příliš doporučovati z toho důvodu, že na gdouli špatně roste, a to jen v půdě nejlepší, a přece jen velikou plodností předčasně hyne. Z mládí roste dosti bujně, zdravě, pěkně do výše, ale zvolna, takže lépe šlechtiti ji na vysokou plaňku neb jiný zdravý druh. Tvoří malou, kulovitou korunu, která se však pod tíhou plodů rozklesává; nastavší plodností vzrůst velice se mírní, tvoří pak množství plodonosného dřeva, takže příslovečná její plodnost počíná velmi záhy a jest tak velice hojná, že jest velice nutno vydatným hnojením a občasným zmlazením ve vzrůstu ji udržovati; avšak také při vší péči začne po čase větev za větví krněti, od konců usýchá, takže zřídka kdy nalezneme statné, zdravé stromy; také se stává, že jakmile vysílením růsti přestane, nepomůže pak už hnojení ani zmlazení. V poslední době trpí víc а víсе plísní a jest nutno zlu tomu stříkáním předcházeti. Doporučuje se velmi, by se z mládí plody pilně protrhávaly, sklízíme jednak plody větší, jednak i vzrůst se tím velice podporuje.

Letorosty vyvíjejí se poměrně silné, pod oky zcela mírně zprohýbané, ke konci jemnou plstí potažené, žlutavě hnědé, ve stínu olivově zelenavě hnědé a bělošedými, špinavými, vyvstalými, kulatými i podlouhlými tečkami nápadně poseté; bývají často květovým poupětem zakončeny.

Nápadně vyvinutá oka mívají špičku zakřivenou, jsou dlouhá, stříbřitě šupinatá, skoro přilehlá, ke spodu letorostu více odstálá, na patkách silněji vydutých a ploše žebernatých. (Viz obraz.)

Raší lístky jasně zelenými, zespod ochmýřenými, které po dokonaném vývoji bývají po koncích letorostu malé, as 75 mm dlouhé, 37 mm široké, ku spodu až 94 mm dlouhé a 53 mm široké, rozložené, neb jen málo prohnuté, tupé, lesklé, elliptické a i vejčité, tupě špičaté, s okrajem pilovitým neb vroubkovaným, na řapících 20—50 mm dlouhých, s krátkými, úzkými palisty. Příplodní listy bývají o něco užší a na delších řapících.

Květových, štíhlých, ostře zakončených, hnědě a stříbřitě šupinatých poupat vyvinuje se veliké množství, z těchto vykvétají veliké, až 35 mm široké, červenavými tyčinkami zdobené květy, z plátků dlouze okrouhlých, navzájem se téměř dotýkajících, složené ve větších chomáčích. (Viz obraz.)

Velikost dospělých plodů jest různá, tvarem stromu i půdou podmíněná. Průřezem znázorněn jest pěkně vyvinutý plod s vysokokmene, při velké úrodě bývají ještě o něco menší a váha jich kolísá mezi 120—180 g. K obrazu barevnému použito bylo plodů s volně rostoucího krsku, které 220—250 g vážily.

Tvar mění se jen velice málo a to tak, že některé plody bývají ke stopce protáhlejší, končíce štíhlou, šikmou špičkou; povrch bývá nesouměrný, často stlačený a i zhrbolený.

Zavřený, někdy pootevřený kalich z úštů krátkých, také i dlouhých, jakoby kornoutkovitě stočených složený, vůbec nestejný, často neúplný, barvy šedé, vězí v jamce mělké, také i hluboké a povždy zhrbolené.

Silná, dřevnatá stopka bývá ku plodu zdužnělá, zelená, později žloutne a hnědne, zdá se, jako by byla do široké špičky plodu vtlačena a kruhovitými hrboly obklopena, u plodů štíhlých bývá jednotlivě hrbolem na stranu přimáčknuta.

Lesklá, jako sklo hladká, až kluzká slupka bývá ze stromu jasně zelená, později na loži žloutne; stinná strana zeleně prokvétá a strana sluncem ožehlá bývá temněji žlutá a zřídka kdy, avšak přece někdy, lehounce se rdí ; bledě rzivé, velice jemné, na slunečné straně nápadnější tečky pokrývají hustě celý plod; okolo kalicha a jednotlivě i sem tam jinde bývá stříknuta jemná, drobounká rez.

Bělavá, velice jemná dužnina zcela se rozplývá, šťávou přetéká, chuť její jest výborná, líbezně okořeněná a sladce navinulá.

Jemnou zrninou obklopený, široce dutoosý jaderník chová v prostranných, jednotlivě i malých pouzdrech velká, světle hnědá jádra v malém počtu. Ostatní bývají nevyvinuta.

Česati má se as v polovici října, načež, někdy koncem října, jindy v první polovici listopadu, k jídlu dospívá. Zraje nenáhle, takže někdy ještě v prosinci jest úplně svěží a výborné chuti. Jest z nejlepších stolních hrušek a činí veškeré současně zrající zbytečnými. Dopravu snáší jen ve stavu nedozrálém, později jemná její slupka tlakem velice trpí.

Bláha o ní ve svých zápiscích poznamenal: Strom roste spoře, letorosty krátké a silné odstávají, koruna kulovitá, obyčejně pod tíhou plodů rozkleslá. Úrodnost počíná záhy a jest stálá. Zraje od polovice listopadu do vánoc. Větrem, ani mrazy netrpí, plísně se také na ní neobjevují. Na polohu není vybíravá, ale žádá rozhodně hlubokou, živnou půdu, aby nezakrněla a nevysílila plodností.

V seznamu trojského ústavu vedena jest pod čís. 94. Máslovka Napoléonova; Pixa čís. 48. Napoleonova máselnička; Moravské Ovoce čís. 64. Máslovka Napoleonova, polsky: Bera Napoleona.

Handbuch der Obstkunde čís. 58.; Die wertvollsten Tafelbirnen čís. 58.; Stoll Oest. u. Ungarische Pomologie čís. 33. Napoleons Butterbirn; Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 703. Napoléon Ier.

Další známá synonyma: Grosse grüne Mailänderin, Archiduc Charles, Beurré d’Antain, B. d’Antein, B. d’Antin, B. d’Autein, B. d’Autien B. d’Autun, B. Caenaise, В. Liart, Belle Canaise, Bonaparte, Bon-Chrétien Bonaparte, Bon-Chrétien Charles X., Bon-Chr. Doré, Bon-Chr. Napoléon, Captif de Sainte Héléne, Charles ďAutriche, Charles X., Empereur (P. de ľ), Gioire de l’Empereur, Grosse Milanaise Verte, Grote Milan, La Médaille, L’Empereur, Liard, Mabile, Médaille, Melon, Melon d’Automne, Milan Grand, Napoléon, Napoléon d’Hiver, Napoléon Vrai, Roi de Rome d’Automne, Sauvageon de Liart, Sucrée Dorée, Wurtemberg (P. du).

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist