Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Křesetická

Hrušeň Křesetická

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Křesetická

 

Křesetická (Canalova máslovka) v knize České ovoce

Křesetická

O původu této dobré, poměrně velké zimní hrušky, která i za nejskrovnějších poměrů dobře se daří, nelze nic spolehlivého říci. Děkan Rössler poznamenal ve svém soupise při čís. 212: „Canalova máslovka — ze semene v Křeseticích.“

Bláha zjistil, že v zahradách pomologického ústavu v Tróji vyskytuje se pod třemi jmény, a to Canalova máslovka, Křesetická (Müllerbirne aus Křesetitz) a Semenáč z Křesetic (Wildling von Křesetitz). Nějakého sebe menšího rozdílu jak ve vzrůstu stromu tak i v plodech nelze naprosto zjistiti; také i baron Trautenberg tvrdil, že rozdílu není. Bláha probádal vše mu přístupné, ale mimo novější popis v Handbuch der Obstkunde nenalezl ani zmínky o ní, až teprve mezi zápisky, vlastním předchůdcem zanechanými, nalezl popis hrušky této z r. 1818 s poznámkou: „Semenáč z Křesetic“. As v té době působil v Praze hrabě Canal de Malabeila a vlastenecká společnost hospodářská pojmenovala ji k jeho poctě.

Lze tedy za to míti, že vzrostla asi náhodou v osadě Křeseticích, nedaleko Kutné Hory, odkudž se na vše strany rozšířila, čemuž statné, posud zdravé stromy, všude ve starých sadech se nalézající, nasvědčují.

Ale v posledních letech nehledí se jí už tak jako dříve, a nové odrůdy ji zatlačily v pozadí. V přítomné době pěstuje se nejvíce v chladnějších, výše položených obvodech v hojné míře na Vysokomýtsku, odkudž p. Freidl píše, že pro podobné polohy není snad odrůdy vhodnější, která by se za tak nepříznivých poměrů dařila, jako tato.

S půdou spokojí se jakoukoliv, jen když není příliš suchá; roste sice i v této, avšak plody přináší tak drobné, že nestojí za to. Poloha svědčí jí otevřená; polní sady, stromořadí při silnicích a cestách jsou pro ni nejvýhodnější; malé, husté, zavřené zahrady se pro ni nehodí. Trpí v podobných místech velice plísní, kdežto na volném vzduchu jest jí ušetřena a bývá vždy čista. Z příčiny této hodí se hlavně k pěstování stromů vysokých; kdo chce ji pěstovati krskem, musí ji stříkáním známou jíchou před plísní chrániti. K účelu tomuto mají se bráti stromky na gdouli šlechtěné; daří se na ní zcela dobře a vzrůstá rychle v úhledné jehlance, které brzo ploditi začnou. Plodnost stromů vysokých počíná později, ale pak jest hojná, ač nikdy přílišná. Strom zůstává až do stáří zdravý, mrazy mu neškodí, ani v čas květu není choulostivý, spíše škodí květu dlouho trvající deště.

Z mládí roste velmi bujně, pěkně vzhůru a rozvětvuje se v korunu dosti mohutnou, vysokou a širokou, s větvemi odstálými.

Letorosty narůstají zprvu dlouhé a silné, některé rovné, jiné zakřivené a v mládí šedou plstí pokryté, později, když vzrůst se zmírnil, bývají kratší, ke konci silnější, téměř rovné, jen pod oky maličko zprohýbané, jsou oblé, zelenavě hnědé, na sluneční straně více hnědé, sem tam jako přišedivělé a hrubšími, špinavě bělavými, vyvstalými pihami hustě posety.

Dlouhá, štíhlá, dobře vyvinutá oka jsou u spodu letorostu více, ke konci méně odstálá, špičku mají k letorostu přihnutou, šupiny hnědé a šedě vroubené a jsou na patkách mírně vydutých, s třemi žebérky, z nichž střední táhne se obyčejně až po oko druhé; na velmi bujných letorostech bývají patky velmi vyduté. (Viz obraz.)

Rašící lístky jsou jasně zelené a od kraje ke středu lehce zahnědlé s krajem ochmýřeným, postupem vývoje listu zůstává jen kraj zahnědlý, až i to konečně zmizí a barva změní se ve svěže tmavě zelenou. Po úplném vývoji bývají uprostřed letorostu největší, až 100 mm dlouhé, 58 mm široké, tvaru vejčitého, s krátkou, k jedné straně přihnutou špičkou, bývají na dél srpovitě, na šíř člunkovitě prohnuté a mají kraj velmi mělce a tupě pilovitý; řapíky mají as 45 mm dlouhé, z nichž jen nejhořejší mívají krátké, šídlovité palisty, které brzo opadávají; najdou se však listy téměř okrouhlé, 66mm dlouhé a 57 mm široké s krátkou špičkou a na zcela krátkém řapíku, příplodní pak bývají mnohem delší než širší, eliptické a mají řapíky až 70 mm dlouhé.

Květní poupata, jichž hojnost se vyvinuje, jsou krátká, baňatá a mají špičku roztřepenou. Z nich vykvétají neúhledné, malé, z podlouhých, úzkých, zelenavých plátků řídce sestavené květy v malých chomáčcích. (Viz obraz.)

Velikost plodu se různí, stromy mladé skýtají plody as 200 g těžké, tedy as takové, jak z černého obrazu průřezu patrno; stromy starší dávají plody již menší, 120—150 g těžké, as takové, jak připojený barevný obraz znázorňuje. k zhotovení obrazu toho použito bylo plodů p. Freidlem z Vysokého Mýta zaslaných, kdežto obraz průřezu zhotoven dle plodu z okresní školky v Chlumci n. C. Tvar, průřezem znázorněný, převládá u plodů se stromů nízkých, tvaru druhého jsou většinou plody se stromů vysokých. Povrch plodu bývá dle jich velikosti více nebo méně zhrbolen, témě pak mírně zhranatělé.

Otevřený kalich, z uštů dole souvislých, rohovitých, krátce klínovitých a rozložených sestavený, vězí v mělké, zhrbolené jamce na šikmém temeně plodu.

Silná, dřevnatá, krátká, zelená a rzivá stopka bývá do širší neb užší špičky v malou jamku vtlačena, kroužkovitými hrbolky obklopena, bývá však také, zvláště u plodů ke špičce štíhlejších, ke špičce jen přimáčknuta a převyšujícím hrbolem lehce na stranu přimáčknuta.

Se stromů trhané plody mívají slupku tvrdou, až nápadně hladkou, méně lesklou a zelenou, později na loži bývá slupka až mastná, barva zbledne tak, že jest žlutavě zelená, ve stínu více zelená, na straně sluncem ožehlé o něco více žlutá, výjimkou také i červenavě prokvétá a i žíhána bývá. Silnější, nápadné, šedé tečky pokrývají hustě celý plod, ve stínu bývají bledší, na straně slunečné tmavší a jednotlivě červeně vroubeny; většina plodu bývá rzi prosta. Po některých plodech roztroušena bývá velice jemná, drobounká rez, zvláště blíže kalicha, sem tam vyskytuje se i nějaká větší rzivá skvrna.

Bělavá, jemná dužnina jest plna šťávy a zcela se rozplývá; chuť její jest skvostná, libě navinule sladká, velmi jemně okořeněná a občerstvující.

Hrubší zrninou obklopený jaderník má osu někdy širokou a dutou, jindy užší a přetrhanou a chová ve velmi prostranných pouzdrech pěkná tmavá jádra jen v malém počtu, ostatní bývají nevyvinuta.

Češe se as v polou října, což nutno konati, poněvadž na stromě pevně drží, velmi opatrně, by se mnoho plodonosných větviček neulámalo; ukládá se opatrně na lože, kdež dle toho, jaké bylo léto, často již kolem 10., zpravidla až koncem listopadu k jídlu dospívá, což příjemnou vůní prozrazuje.

Nezraje najednou hromadně, ale nenáhle, tak že ještě v lednu, ano i v únoru zdravých plodů dosti bývá. Jest to výborná hruška na stůl; na trhu není známa. Také by pro svoji neúhlednou barvu ani kupce nelákala přesto, že vyniká dobrou chutí. K vývozu hodí se výborně, jest dlouho tvrdá a i v době zrání snáší dopravu zcela snadně.

Bláha o ní napsal: Roste až do stáří bujně a tvoří korunu širokou; plodnost začíná v 8.—10. roce, potom ob rok bývá hojná. Poloha otevřená, spíše stromořadí než nízké uzavřené sady, v nichž plísní trpí. Mrazy nikdy netrpěla.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chovají ji pod jmény: Canalova máslovka čís. 129, Křesetická čís. 345 a Semenáč z Křesetic čís. 441. Popisy nalézají se: Pixa, Klíč štěpařský čís. 111. Křesetická, Handbuch der Obstkunde čís. 171 Graf Canal se značkou oo! Lucas Die wertvollsten Tafelbirnen čís. 82, Graf Canal, Thomas str. 95 Graf Canal; dále známa jsou synonyma: Graf Canal von Malabeila, Comte Canal, Wildling von Křesetitz, Müllerbirne aus Křesetitz, Conapia Comitis.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist