Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Kongresovka

Hrušeň Kongresovka

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Kongresovka

 

Kongresovka v knize České ovoce

Kongresovka

Není snad druhé hrušky, která by se tak všeobecné oblibě těšila, jako Kongresovka. Vyniká nad jiné velikostí, pěknou barvou, velikou plodností i tím, že se všude daří.

Objevila se ponejprv v roce 1867 na všeobecné ovocné výstavě v Lyoně, vzbudila obdiv, pojmenována byla na pamět tamtéž se odbývajícího ovocnického kongresu a poctěna první, za novinky vypsanou cenou.

Podařilo se vypěstovati ji z jádra ve školkách Morelových v Lyoně. Veliká reklama, kteráž ji při zavedení do obchodu na cestě světem provázela, přispěla nemálo k tomu, že se tak rychle a všude šířila, takže dnešního dne v každém sebe menším sadě se nalezne. U nás začala se šířiti koncem let sedmdesátých minulého století a přivedla tehdy naše ovocnáře v rozechvění: všude a každý žádal pouze Kongresovku. Nelze tudíž se dnes diviti, že na každé i malé výstavce plody její jsou četně zastoupeny ve velikosti obyčejné, ale také uměle vypěstované, každého velikostí překvapující.

Vzhledem k velikosti plodů nutno dáti jí stanovisko před větry chráněné, ač znám vysokokmenné stromy v letech 1886—88 sázené, které vystaveny plnému větru, přece většinu plodů udrží. Daří se zcela dobře ještě ve výše položených místech. Velký vliv má poloha na chuť a dobu zrání; z míst teplých bývá mnohem chutnější, sladší a dříve zralou, než z poloh drsných, ze kterýchž bývá často přitrpklá.

Na jakost půdy nečiní nároků a daří se s prospěchem v každé dobré zemi, ba i v půdě žluté, pouze s pískem smísené, téměř bez ornice, nepostrádá-li jen přiměřené vlhkosti; v půdě suché, písčité špatně roste a plody zakrňují. Může se bez obavy co polokmen neb vysokokmen do polních i domácích sadů sázeti, ale k silnicím a cestám se naprosto nehodí. Nejlepší tvar zůstává však krsek ve větších a volně rostoucích neb pravidelně řezaných jehlancích na plaňce, na malé tvary pak šlechtěná na gdouli s použitím mezišlechtění. Přímo na gdouli roste sice, ale s prospěchem daří se jen při nejlepší péči a hojném hnojení. Sama sobě a snad nad to v půdě hubené ponechána, brzo hyne.

Strom ani plody plísněmi posud netrpěly. Proti mrazům choulostivy jsou jen mladé stromky ve školce, starší stromy lépe jim odolávají.

Plodnost její jest velice hojná, začíná velmi brzo a jest stálá, zřídka kdy zcela úhoří.

Ve školce roste rychle, zdravě a kolmo vzhůru, později na určité místo vysazena a volnému vzrůstu ponechána roste v prvních letech velmi bujně, větve se však pod tíhou plodů sklánějí; podrobíme-li ji po zasazení na místo po několik let pravidelnému řezu, vyvíjí korunu pěkně jehlancovitou a příliš se nerozkládá.

Letorosty v době rašení mají vzhled našedivělý, délka a síla jejich řídí se bujností vzrůstu. Při pravidelném vývoji bývají téměř rovné, štíhlé, oblé, pod oky zcela mírně prohýbané, tmavě kožovitě žlutavé neb nahnědlé, ve stínu zelenavé a žlutavými, nepatrně vyvstalými tečkami řídce poseté; velmi silně vyvinuté letorosty končí vždy silnou špičkou, někdy i květným poupětem (viz obraz).

Oka na spodu letorostu bývají zcela malá, přilehlá, čím blíže ke konci větší a více odstálá na patkách mírně vydutých a nepatrně trojhranných. Při silném vzrůstu mění se spodní oka často ve špičky plodonosné, které druhým rokem poněkud se prodlouží a dlouhými, baňatými, tmavě hnědými, od spodu stříbřitě šupinatými poupaty končí, ze kterýchž nenápadné, malé, z bílých plátků hustě složené květy v menších chomáčích vykvétají.

Listy raší našedivěle, na rubu slabě nahnědle a jsou jemně ochmýřené, v plném vývoji 75—80 mm dlouhé, 45—48 mm široké, dlouze vejčité, mírně člunkovitě prohnuté, tupé, velmi lesklé s okrajem jemně pilovitým, na řapících 45—50 mm dlouhých; listy příplodní jsou o něco větší a na delších řapících.

Velikost plodu řídí se hodnotou půdy a tvarem stromu. Z vysokokmenu sklízíme plody as 10 cm vysoké a 7 cm široké ve váze 230—250 gr., z krsku 12—13 cm vysoké a 8—9 cm široké, nezřídka však bývají až 18 cm vysoké, 12—13 cm široké, vážíce 800 až 900 gr.

Tvaru nabývají velmi rozmanitého, některé jsou téměř homolovité, jiné blíže kalichu baňaté a ke stopce po jedné, málokdy po obou stranách prohnuté, vždy však více méně hrbolaté a hranaté.

Kalich z rohovitých, někdy rozložených, jindy vztyčených а k sobě přihnutých listenů složený bývá otevřen a vězí v hluboké, široké, povždy hrbolaté jamce na širokém temeni plodu.

Stopka bývá dřevnatá, někdy zdužnělá, zelenavá a rzivá, do šikmé špičky plodu v malou jamku vtlačena a některým ji převyšujícím hrbolem na stranu mírně přimáčknuta.

Slupka leskne se méně a bývá hladká, v době česání zelenavá a na slunci slabě, jaksi žíhaně zarudlá, později žloutne a červeň stává se živější, ve stínu zůstává zeleně prokvétalá; celá poseta bývá jemnými, nenápadnými a rzivými tečkami. Kolem kalicha, stopky a i sem tam po povrchu jest někdy hustě, jindy řídce jemnou, jaksi bronzovou rzí pokryta.

Voní libě, ale jen zcela slabě.

Dužnina bývá žlutavě bělavá, jemná, hojně šťavnatá, v některém roce úplně se rozplývá, chuť pak jest jemně navinule sladká, libě kořenná a celkem zcela dobrá. V některém nepříznivém roce neb stojí-li strom v půdě zcela nevhodné, se stává, že dužnina se nerozplývá, zůstává jako špekovitá a i chuť nebývá nikdy tak dobrá, často dokonce přitrpklá.

Jaderník jest poměrně malý, velmi jemnou zrninou obklopen, s osou plnou, někdy i dutou a chová v malých pouzdrech dlouhá, světle hnědá, plná, někdy i též zcela nevyvinutá jádra.

K česání dospívá, když některé plody na stromě počínají žloutnouti, as tak v první polovici září, tu jest nejlepši doba dorostlé plody nenáhle protrhávati, by menší plody také úplně dorostly. Nechá-li se dlouho na stromě, ztrácí na šťavnatosti a dobré chuti; úplně zralá udrží se jen několik dnů.

Spotřebovati se dá všemožným způsobem a v nedozrálém stavu i na velké vzdálenosti zasílati. Na trhu stává se neustále hledanější a také v době její zralosti jsou jí trhy plny. K jídlu jest dobrá a hodí se k rozmanitým úchovkům, zvláště k sušení dle výroků majetníků sušáren, ano tito radí, by se k uvedenému účelu ve větší míře pěstovala.

Psáno o ní bylo posud poměrně málo. V seznamu pomol. ústavu v Tróji najdeme ji pod čís. 416 se jménem Kongresovka s Bláhovou poznámkou: Strom roste z mládí velmi bujně, na gdouli se valně nedaří, pouze spodek pláňky ji udrží do stáří, pro tvary, polokmenу a jehlance do chráněné polohy s hlubokou, teplou půdou. Úrodnost dostavuje se v 6.—8. roce a každého roku přiměřená. Zraje 8.—30. září a nechá se udržeti někdy do 15. října. Jakost až dobrá. Plíseň se dosud na stromě ani na ovoci neobjevila.

Burian popsal ji v »Hospodáři českoslovanském« a svém spisku »Naše české ovoce« mylně co hrušku Panskou.

Handbuch der Obstkunde pod čís. 690. Andenken an den Congress se značkou OOX! Thomas str. 62. Souvenir du Congrès řadí ji do druhého výběru.

Ed. Jankowski Sad i ogród owocowy str. 341. Kongresówka.

Gaucher čís. 28. Stolí d 38. Andenken an den Congress.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist