Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Hardepontova

Hrušeň Hardepontova

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Hardepontova

 

Hardepontova (Máslovka Hardepontova) v knize Moravské ovoce

Hardepontova

Původ a rozšíření
Proti počtu odrůd hrušek letních a podzimních pěstuje se poměrně málo hrušek zimních, bezpochyby proto, že odrůd zimních hrušek jest mnohem méně a jest dosti těžký výběr mezi nimi. Částečně má vyplnit značnou mezeru nadepsaná odrůda.

Dle věrohodných zpráv pochází Hardenpontova máslovka, jako mnohé jiné cenné máslovky, z Belgie, odtamtud se šířila rychle do Francie, Německa a jiných zemí, až konečně se dostala též k nám. U nás se pěstuje ještě pořídku, tu a tam v zahradách domácích, v poli neb ve stromořadí silničním se objeví. Pod uvedeným jménem se u nás mnoho nepěstuje, obyčejně má své druhé jméno „korunní princ Ferdinand“. Který pěstitel nezná prvé ani druhé pojmenování, pomáhá sobě názvem „kamenice“', ačkoli toto pojmenování se týká více děkanky zimní, kterou také tak jmenují.

Poloha
Strom dle povahy by mohl býti nazván svéhlavým, neboť není snad pěstitele, který by jej byl náležitě prozkoumal, pokud se týče požadavku na polohu a půdu. Jisté však jest, že prospívá nejlépe v poloze teplé. Vyšší kraje s vlhkým ovzduším a drsnějšími větry se mu nezamlouvají. Zde trpí strupovitostí, ovoce i po nejlepším oplodnění odráží a když některé plody ponechá, tak se nevyvinou, zkamínkovatějí a jsou bez význačné chuti. Nejlépe by se hodil pro naše vinorodé kraje, kde převládá sucho a teplo.

Půda
Půdu žádá teplou, kyprou a dostatečně hlubokou; částečná štěrkovitost nezabraňuje, nýbrž zdá se, že podporuje dobrý vývin stromu. Jsou případy, že i v přiměřené půdě tato odrůda ovoce již do třetiny odrostlé odhazuje.

Vzrůst
Vzrůst stromu jest v mládí bujný, korunu tvoří vysokou, jehlancovitou, hustou, silně krátkými větévkami porostlou; kmen vyvinuje silný, zdravý a též větve těsně přiléhající jsou silné a vzdorují větrům. Ve vyšším stáří poněkud v bujném vzrůstu ochabne, ale zůstává při tom zdravý. Letorosty nejsou dlouhé, zato silné, rovné, barvy sivé; pupeny hustě nasazené jsou velké a špičaté. Krátkých hrotů plodných má velmi mnoho, leč dlouho to trvá, nežli se promění ve větvičky plodonosné. List má bohatý, sotva prostředně velký, silný, lesklý a nápadně vlnovitý a zkřivený.

Úrodnost stromu jest dobrá, záhy po vysazení začne roditi a udržuje se úrodným do nejvyššího stáří.

Stanoviště
Jest to nejzpúsobilejší strom pro osazování zahrad domácích a štěpnic. Vzrůstem svým by se hodil také pro místa veřejná, ovocem však ne, jednak že jest velké a úhledné a jednak že musí dlouho do podzimku zůstati na stromě, aby v zimě nevadlo. V tom případě, kdyby se nebylo obávati poškozování, byl by to též dobrý strom silniční.

Tvar stromu
Pěstovati jej lze v libovolném tvaru; jest úhledný a účelný jako vysoko- a polokmen i jako jehlanec, zákrsek keřovitý, palmeta, kordon svislý a vodorovný. Zákrsky kteréhokoli tvaru mají se šlechtiti vždy na kdouli; na této dobře roste a jest velmi úrodný. Tím, že vyvinuje mnoho postranních větviček, nezpůsobuje pěstiteli mnoho námahy při ošetřování letním ani zimním řezem.

Ovoce
Plody rodí prostředně velké i velké, tvaru hranatého, kdoulovitého, ke kalichu a stopce silně sraženého; nejširší průřez jest právě v prostředku.

Kalich
Kalich má otevřený, krátkolistý, malý; prohlubinka a obkališí jest široké, mělké a hrubě hrbolaté a hranaté.

Stopka
Stopku má krátkou, silnou, dřevnatou, umístěna je v mírném, hrbolatém důlečku a drží dobře na větvičce plodonosné.

Barva
Barva plodu jest do prosince světle zelená, později nazelenale žlutá, až citrónová. Na straně sluneční bývá až zlatožlutá, úplně bez červeně. Slupku má silnou a bez lesku.

Dužnina
Dužninu má při plném uzrání šťavnatou, máslovitou, velmi jemné, sladké a navinulé chuti a bílé barvy. Tyto vlastnosti dužniny lze očekávati jen od plodů rostlých v příznivých poměrech.

Dozrání a česání
Zraje koncem listopadu a dá se udržeti dobře uložena do února. Předčasně česaná vadne, jest tedy nutno ji co možná dlouho ponechati na stromě. Vezme-li se se stromu v době od 5.—10. října, pak nevadne. Česati se musí opatrně, aby plodonoši neb stopky se neulámaly, poněvadž od plodonoše se špatně odděluje. Ve sklepě se ukládá jen v jedné vrstvě, vždy na kalich a stopkami vzhůru.

Pro dopravu jest to hruška tvrdá, tedy velmi způsobilá, při jednoduchém balení vydrží sebe vzdálenější dopravu. Dozrávající se dodává na trh v úhledném balení, aby více lákala; vyložená pouze v košíku bez úhlednějšího balení neláká přílišně kupující, zejména ty ne, kteří hledají především pestré zbarveni ovoce. Pro obchodníky lahůdkami, a hotely má tato odrůda valnou cenu a prodává se u nich za dosti vysoké obnosy.

Zužitkování
V domácnosti se zužitkuje jen jako ovoce tabulové. Zpracovati je jakýmkoliv způsobem by bylo nákladné a dále tolik ovoce ještě zde není, aby se neodbylo.

Tato máslovka najde v krátkém čase v řadách našich pěstitelů ovocných stromů mnoho ctitelů v těch krajích, kde se dobře daří, až poznají veškeré dobré vlastnosti její. Tam, kde se nedaří, oblíbenou nikdy nebude a nebylo by vděčným ji tam zaváděti a rozšiřovati.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Hardepontova (Hardenpontova máslovka) v knize České ovoce

Hardepontova

Místo z nejpřednějších mezi zimními hruškami zaujímá odedávna výborná máslovka Hardenpontova a nebylo dříve větší, zvláště panské neb klášterní zahrady, kde by se byla hojně nepěstovala. Avšak sestárla již, takže na mnoha místech byla pro různé nedostatky úplně zavržena. Nezasluhuje však nevšímavosti té a lze ještě v přítomné době říci, že tam, kde se jí může poskytnouti místo, které jí svědčí, není druhé hrušky, která by ji nahradila.

Jako většinu nejlepších hrušek dala ji světu opět Belgie, kdež vypěstována byla z jádra kolem roku 1750—1760 v zahradě církevního hodnostáře rady Hardenponta na jeho letním sídle blíže Monsu, kde zůstala až do konce tohoto století snad utajena.

Ve Flandrech dáno jí bylo později jméno Gloux, také Glout Morceau; pak přinesl ji do Francie francouzský pomolog L. Noisette ze sídla vévody z Arenberku as v r. 1806 a neznaje jejího jména, nazval ji Beurré ďArenberg, pod kterýmž jménem se ve Francii nejvíce rozšířila. Také děkan Rössler v Poděbradech zanesl ji do svého soupisu, a to pod čís. 149 Hardenponts Winterbutterbirne, dále pod jménem Beurré ďArenberg čís. 345 a poznovu pod jménem Kronprinz Ferdinand von Oesterreich čís. 525, tak, jak ji německý pomolog Diel, neznaje jména původního, nazval.

U nás došla dle sebraných zpráv největšího rozšíření v dolní české nížině, v obvodu českolipském, nejvíce však na Lovosicku, kdež jest hojně mohutných vysokokmenů podél silnic vysázeno. Mnozí ji velice doporučují, s jiných stran přicházejí stesky, že sice velmi dobře roste, bohatě kvete — i hojně plodů nasadí, ty však, sotvaže povyrostou, skoro vesměs spadnou, takže jen sem tam nějaký plod obstojí.

Hromadné toto padání způsobuje v nejmnožších případech smrtnice hrušková, která právě tuto hrušku s velikou oblibou vyhledává a mladé plody kazí. V jiných případech způsobuje zkázu jakási houba, jíž napadené plody po jedné straně zkamení a spadnou. Také náhlé přechody povětrnostní přispívají nemálo, jak zkušenost učí, ke zkáze této. Nejvíce stává se tak v nevhodných, suchých, písčitých půdách, ve kterých se vůbec nedaří.

Ke zdárnému vývoji vyžaduje půdy hluboké, třeba byla částečně i štěrkem pronášena, těžší, vlhounké, a co hlavní, teplé; také místo pro ni voliti se má teplé a chráněné, pak daří se výborně a lze ji kamkoliv a v jakémkoliv tvaru sázeti, tedy i jako vysokokmen do polních a domácích sadů. Kde podobného místa od přírody není, nutno sázeti blíže zdi a plotu, ať již jako špalír neb jehlanec. K výchově malých tvarů, jako věncoví a pod., méně se pro pozdě nastávající plodnost doporučuje. Na gdouli roste velmi dobře a má se k výchově veškerých tvarových stromů výhradně jen na této šlechtěných stromků užívati.

Plodnost počíná, třeba byla i na gdouli šlechtěna, vždy později než u druhů jiných, až když strom poněkud odroste, ale pak jest stálá, uspokojivá a nebýti vzpomenuté vady, že malé plody většinou spadnou, velice hojná.

Strom liší se již z dáli od jiných řídce listnatou, neúhledně jehlancovitě kulovitou korunoví, nebývá nikdy veliký a hojně se rozvětvuje; letorosty narůstají dlouhé a silné, zakřivené, pod oky lehce zprohýbané, olivově zahnědle zelenavé, na plném slunci více nahnědlé a většinou jakoby lehounkým šedým povlakem pokryté a většími, tak jako roztrhanými, dílem i vyvstalými tečkami řídce nenápadně poseté a končí silnější, jemně ochmýřenou špičkou. Dvouleté i tříleté dřevo vyznačuje se zvláštní šedivou, jako olověnou barvou.

Silně vyvinutá, krátká, stříbřitě šupinatá oka skoro přiléhají, jednotlivě i odstávají a jsou na patkách mírně vydutých, třemi žebérky opatřených, jež se hluboko dolů táhnou a letorost jaksi hranatějí. (Viz obraz.)

Mladé lístky skvějí se v prvém rozpuku jasnou zelení a mají kraj jemně ochmýřený, úplně vyvinuté bývají průměrně as 70 mm dlouhé a 48 mm široké, buď vejčité neb eliptické, lehce prohnuté, silné, při okraji zcela mírně jako zvarhanělé, teskle temně zelené, a mají okraj mělce a tupě pilovitý, na řapících as 40 mm dlouhých a niťovitými palisty opatřených; ke konci letorostu bývají zcela malé a dlouze špičaté, příplodní pak větší a na delších řapících.

Štíhlých, květových poupat vyvinuje se hojnost, jsou hnědá, dílem stříbřitě šupinatá a mají špičku jaksi maličko roztřepenou; z těch vykvétá hojnost pěkných, as 35 mm širokých, miskovitých, z okrouhlých plátků složených květů. (Viz obraz.)

Velikost plodu se různí a jest nejen půdou, nýbrž i tvarem stromu podmíněna. Barevným obrazem znázorněny jsou plody s volně rostoucího, na pláňce šlechtěného jehlance vzaté, kdežto černý průřez plodu zhotoven dle průměrného plodu s vysokokmene. Velikosti ty jsou tak as střední, kdežto na špalírech a za nejlepších podmínek bývají větší, ano v Tyrolsku a Francii jsou příklady, že sklidily se plody až 580 g těžké, což pro naše poměry jest sotva dosažitelno.

Také i jich tvar se rozchází, některé plody jsou kratší a baňatější s temenem širokým a ke stopce více zašpičatělé, jiné bývají více protáhlé, jak ke kalichu, tak i ke stopce stejně zúžené, s temenem užším, takže na něm plod ani státi nemůže a končí u stopky špičkou hodně širokou; povrch bývá vždy nestejný, drobně i hruběji zhrbolený; některé plody bývají k temeneni i zhranatělé.

Otevřený, z krátkých, většinou rohovitých a vztyčených úštů řídce složený kalich vězí v hluboké a hrbolaté jamce.

Silná, dřevnatá, hnědá a rzivými tečkami pokrytá stopka trčí dle tvaru plodu, buď z jamky úzké a těsné, neb z široké a hluboké, povždy však hrbolaté; také bývá do špičky plodu mezi hrboly jen jako vtlačena.

Hladká a silná slupka leskne se velice málo, jest se stromu pěkně sivě zelená, později v zimě poněkud žloutne, ale ke stopce zůstává zelenavá; strana sluncem ožehlá bývá žlutší a někdy rdí se některý plod jakoby nadechlým, bledým ruměncem; celá poseta jest velmi hustě jemnými, rzivými tečkami, blíže kalicha a stopky bývá stříknuta zcela jemná, drobounká rez. Plody s vysokokmene zřídka sežloutnou, zůstávají jen sivě zelené.

Bělavá, velice jemná dužnina šťavou přetéká, zcela se rozplývá a vyniká skvostnou, navinule sladkou chutí, takže ji lze mezi nejchutnější stolní hrušky řaditi.

Široce dutoosý jaderník jest velmi jemnou zrninou obklopen a chová v podlouhlých, prostranných pouzdrech plně vyvinutá, tmavě hnědá jádra nepatrného počtu.

Češe se as v době, kdy začíná listí žloutnouti a padati, nikdy ne před polovicí října, čím později trhána, tím je chutnější a déle vydrží na loži, na které má se velmi opatrně ukládati. Tu někdy již koncem listopadu, jindy až koncem prosince k jídlu dospívá. Zraje pak nenáhle až do konce ledna, v dobré místnosti do konce února, ano i déle.

Dopravu sebe delší snáší po otrhání a před úplným dozráním výborně, úplně zralá snese však dopravu v nejpečlivějším obalu.

Bláha o ní napsal: Roste až do stáří bujně, letorosty střední délky odstávají, úrodnost později v 10—12 letech, ale potom ob rok velmi bohatá; roste na gdouli jako na pláněti, jest výtečná pro tvary, jehlance a vysokokmeny. Prospívá jí poloha chráněná a hluboká, teplá půda. Zraje od 1. ledna do 15. února, žádá pozdního česání, jinak vadne. Mrazy netrpí, ale za to plísněmi bývá tak napadena, že až i 50 % plodů stává se nepotřebnými.

V zahradách zemského pomologického ústavu vedena jest pod číslem 80 Máslovka Hardenpontova (Ardanpontova), Moravské ovoce čís. 70 Máslovka Hardenpontova, Pixa ve svém »Klíči« pod číslem 91 Hardenpontova zimní máselnička, polsky Bera Harden ponta. Handbuch der Obstkunde čís. 73, Lucas, Die wertvollsten Tafelbirnen čís 74, Gaucher 44: vesměs Hardenponts Winterbutterbirne se značkou 00!+ Leroy Dictionnaire de Pom. čís. 159 Beurré ďArenberg, Thomas str. 60 Beurré ďHardenpont.

Další synonyma: Amalia von Brabant, Beurré ď Aremberg, В. d’Arenberg des Français, Beurré de Cambron, Beurré de Chambron, Beurré ďHardenpont de Cambron, Beurré ďHardenpont d’Hiver, Beurré d’Hiver des Belges, Beurré d’Hiver Nouvelle, Beurré de Kent, Beurré Lombard, Bon-Chrétien Fondant, Fon. Jaune d’Hiver, Fon. Jauné Superbe, Glou (Goulu, Glout, Gloux)- Morceau, Glou - Morceau de Cambron, Goulue-Morceau de Chambron, Got Luc de Chambron, Gloire de Binche, Gris Dechin, Hardenpont d’Hiver, Kronprinz Ferdinand von Oesterreich, Kronprinz Ferdinand, Linden d’Automne, Potts, Prince Imperial d’Autriche, Pr. Im. Ferdinand d’Autriche, Roi de Wurtemberg, Schinkenbirne, Trimble, Woolaston, Butyralia Hardenponti.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist