Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Esperenova máslovka

Hrušeň Esperenova máslovka

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Esperenova máslovka

 

Esperenova máslovka v knize České ovoce

Esperenova máslovka

Ke konci září nebo v prvých dnech října, škoda, že právě v čas, kdy všeho ovoce jest nadbytek, uzrává, krásou sice nevynikajíc, ale výborná tato hruška, snad nejchutnější ze všech současně zrajících.

Domovem jejím jest Belgie. Neví se však nic určitého, kdo asi ji vypěstoval. Jeden spis uvádí, že vypěstoval ji major Esperen v Mechelen, jiný tvrdí, že M. Frévée v Maubeuge byl tak šťasten a získal ji ze zasetých jader. Z Belgie rozšířila se na vše strany a získala sobě, hlavně ve Spojených Státech takové obliby, že ji mezi všemi hruškami hned na druhé místo řadí.

U nás nenalezla valného rozšíření a jen v podhořích více jest vážena. Příčinu, proč tak málo bylo si jí všímáno, těžko uhodnouti, snad nedoporučil jí nikdo. Snad také její zelená barva, která až v okamžiku plné zralosti poněkud žloutne, následkem čehož nepozorovaně přezraje, každému se nezamlouvá. Ale máme málo takových odrůd, které by jinak tolika dobrými vlastnostmi se honosily, jako právě tato.

Daří se jí všude, kde jen hruška vůbec růsti může, půda jest jí každá vhod, jen přílišně suchá jí škodí, plody opadávají a které zbudou, zůstanou velmi drobné. Na polohu není nutno dbáti, ať v chráněné, ať otevřené drží pevně na stromě a větry jí neškodí. Také výhodná jest okolnost, že plodí ve velkých chomáčích, často 8—10 plodů pohromadě, takže se plody navzájem jaksi podporují a tím více větrům odolávají. Vlastnost tato, pak že strom roste pěkně jako topol do výše a plody až do konce úplně zelené jsou, činí ji velice způsobilou k vysazování podél silnic a cest, taktéž i do polních a domácích sadů. V malých zahrádkách lze ji pěstovati jako krsek ve tvaru jakémkoliv, nejlépe však jest, nechati ji volně růsti a řez obmeziti jen na nejnutnější а k občasnému zmlazení.

Plodnost začíná velice brzo, plodívá i při nejbujnějším vzrůstu již ve školce a plodívá tak hojně, že brzo přestává růsti a tu jí nutno přihnojením ve vzrůstu napomáhati.

Na gdouli špatně se jí daří, zprvu roste sice, ale brzo odumírá; tu nezbývá, než použiti pláňky aneb mezišlechtění na jiný, na gdouli dobře rostoucí druh. Jinak zůstává strom zcela zdravý; není známo, že by někdy zmrzala, také i v čas květu jest velmi otužilá a menší mrazy ji neuškodí. Plísním úplně vzdoruje, listy i plody jsou povždy úplně čisty.

Z mládí roste velice bujně, zcela kolmo vzhůru, tvoří skvostné, rovné kmeny a rozvětvuje se v korunu úzkou a vysokou, která nebývá nikdy veliká, větve bývají krátkým, plodonosným dřevem obaleny a často se pak pod tíhou plodů sklánějí.

Letorosty narůstají zprvu dlouhé, silné a rovné, později po zmírnění vzrůstu zcela krátké, bývají pod oky zcela mírně zprohýbány, málo se lesknou, jsou žlutavě zelené, na slunečné straně žlutavě zahnědlé a zcela nenápadně, jemnými, velice mírně vystálými pihami poseté.

Pěkně vyvinutá oka jsou středně veliká, po letorostu hustě rozdělena, málo odstávají, mají šupiny hnědé, šedě ovroubené a jsou na patkách delších, s oky téměř splývajících, mírně vydutých, buď oblých, neb zcela nepatrně žebérkatých. (Viz obraz.)

Na jaře rašící lístky jsou zelené, přihnědlé a lehce ochmýřené; po ukončeném vývoji bývají as 80 mm dlouhé a 45 mm široké, eliptické, některé jsou ploše rozložené, jiné bývají po délce mírně na způsob srpu, napříč člunkovitě prohnuty, jsou silné, tmavězelené, lesklé a mají kraj drobně pilovitě vroubkovaný a jsou na řapících 30—50 mm dlouhých; ke konci letorostu jsou malé, více srpkovité prohnuté a mají řapíky 15—20 mm dlouhé a úzkými kopinatými palisty opatřené. Příplodní jsou asi zprvu uvedené velikosti i tvaru, jen některé bývají užší a delší, ale řapíky mají až 60 mm dlouhé.

Květní poupata, jichž vyvinuje se velké množství, bývají krátká, vejčitá, tupě zakončena, mají šupiny hnědé, z nichž jen některé, jsou šedě ovroubené. Z těch vykvétají pěkné, velké, z plátků okrouhlých tak sestavené, že plátek plátku téměř se dotýká. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz, který zhotoven byl dle plodů s vysokého stromu z okresní školky v Chlumci n. C., znázorňuje plody v nejkrásnějším vývoji, které vážily 140—180 g, při veliké úrodě zůstanou menší, as tak 100—120 g těžké, s krsků naproti tomu jsou větší, než jak nejprve uvedeno. Tvar velkých i malých plodů zůstává stejný, povždy jsou jako vykrouženy a stejnoměrny.

Otevřený kalich sestaven jest z úštů úzkých, krátkých, od spodu zdužnělých, vztyčených, jichž špičky jsou šedé a mázdrovité, takže mezi úšty zůstávají mezery; vězí v jamce mělké, pěkně miskovitě vykroužené a jen zřídka po okraji velice mírně zhrbolené.

Krátká, silná, dřevnatá, jednotlivě i z části zdužnělá stopka jest zelená, porezavělá a bývá na špičku plodu jako přitlačena, jednotlivě trčí z malé, těsné jamky.

Slupka málo se leskne a jest hladká, výjimkou rzí jemně zdrsnělá, se stromů jest zcela zelená a někdy lehce zarudlá, později v době zralosti maličko žloutne tak, že zeleně prokvétá a strana sluncem ožehlá bývá buď žlutší, aneb zcela mírně rudě nadechlá; jemné, rzivé, dílem zeleně ovroubené pihy pokrývají hustě celý plod, ve stínu nejsou však tak patrny; sem tam stříknuta bývá drobná, jemná rez, některé jsou zcela rzi prosty, jiné blíže kalicha více a hustěji porezavělé, rez jest barvy bronzové a nevadí nijak sličnosti plodu.

Dlouho na stromě ponechané plody sežloutnou úplně, ale pak nemají již chuti.

Bělavá, lehce do žlutavělososova se měnící dužnina bývá zdánlivě jemně zrnitá, ale jest máslovitá a i zcela se v ústech rozplývá, jest hojně šťavnatá, chuť její sladká, velmi dobrá a libě muškatelově kořenitá.

Jemnou zrninou obklopený jaderník má osu plnou a chová v poměrně malých pouzdrech pěkně vyvinutá, světle hnědá jádra s malým hrbolkem na temeně.

Česati se má kolem 20. září, ukládá se do chladné místnosti, načež, někdy již poslední dny září, jindy až v prvých dnech října, maličko žlutě prokvétá а k jídlu dospívá, což se také velice libou muškatelovou vůní prozrazuje; jakmile začne od stopky měknouti, nutno ji rychle spotřebovati; zraje postupně po celý měsíc říjen. Z plodů na stromě dlouho ponechaných zanechají vosy obyčejně pouhé slupky.

Jest to výborná hruška na stůl; na trh není pro svoji barvu dosti úhledná, kdo ji však jednou koupí a okusí, nedá se mýliti a žádá ji opět. Dopravu snese jen, když se stane hned po otrhání, později trpí velice tlakem. Hospodyňky tvrdí, že dává výborné úchovky, které jsou hledanou pochoutkou.

Bláha o ní napsal: Strom roste spoře, jest nadmíru úrodný, hodí se pro nízké tvary, plísněmi netrpí.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chovají ji pod jménem Máslovka Esperenova č. 405.

Popisy nalézají se: Handbuch der Obstkunde čís. 193., Lucas Die wertvollsten Tafelbirnen čís. 21. Esperen's Herrnbirne se značkou oo!xx - Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 122 Bergamote Lucrative.

Dále známa jsou synonyma: Jasnie paňska, Arbre Superbe, Arbre Superbe Urbaniste, Autumn Melting, Belle-Lucrative, Bergamote Fievée, Beurré Lucratif, Doyenné d’Automne, Excellentissime, Fondante d’Automne, Grésillier, Herren-Bergamotte, Fondante de Maubeuge, Lucrate, Oberdick's Butterbirne, Seigneur (P. du), Seigneur d’Espéren, Bergamotta lucrativa.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist