Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Drouardova

Hrušeň Drouardova

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Drouardova

 

Drouardova v knize České ovoce

Drouardova

Pěkných, pozdě v zimě zrajících hrušek nemáme nazbyt; výběr jest velice skrovný, většina klade velké požadavky na půdu a polohu, špatně uzrávají a málokterá hodí se i pro pěstování za poměrů méně příznivých. Jest tedy s podivem, že tak pěkná, veliká, dosti chutná hruška jako »Drouardova«, která mimo to vyniká úplně zdravým, všemu vzdorujícím vzrůstem a hojnou plodností, dodnes tak malého rozšíření nalezla.

Přinesena byla k nám z Francie. O původu jejím se ví jen tolik, že ji nalezl majetník školek Olivier v Angersu; tam také došla velikého rozšíření a jest dle tamějších zpráv nejpřednější jakosti.

O jejím rozšíření u nás obdrželi jsme jen kusé zprávy z české nížiny, patrně nenalezla jinde asi většího rozšíření, jakého by zasluhovala.

Nemáme mnoho druhů, které by se tak vzácnými vlastnostmi honositi mohly; její zdravý vzrůst, její plodnost, otužilost proti mrazům i všem časovým nepohodám není překonatelná, také plísně a jiné choroby neobjevily se nikdy na ní.

Na půdu neklade jiných požadavků, než aby byla teplá; studená, mokrá jí nesvědčí, v každé jiné daří se velmi dobře; místo má se jí také poskytnouti teplé, že však drží velmi pevně na stromě, není třeba, by bylo zcela chráněno; tím není však řečeno, že by se v chráněných polohách nedařila, naopak, kdo jí může dopřáli místa v živné, dobré půdě, na teplé stráni, blíže domu zdí, neb přímo na těchto, sklízí veliké a velmi chutné plody v míře nejhojnější.

V příznivých místech lze ji pěstovati jako vysokokmen, rodí pak arciť plody menší; lépe sázeti polokmeny, ještě lépe volně rostoucí krsky. V domácích malých zahrádkách lze jí dáti tvar jakýkoliv, ať jest to již palmeta na zdi, plotě, věncoví ve tvaru jakémkoliv. Věncoví vůbec se velmi doporučuje z toho důvodu, že tvoří tu hojnost krátkého, plodonosného dřeva a nepůsobí při řezu obtíže. Jsou příklady, že měla na věncoví plody až 600 g těžké a velechutné.

Vzrůst její jest úplně zdravý, bujný, jde pěkně vzhůru; na gdouli daří se výborně a ponechána-li sama sobě, vzrůstá v pěkné jehlance, které se lesklou, tmavou zelení zdaleka skvějí.

Plodnost začíná velmi záhy, jest velmi hojná a stálá.

Silné, zakřivené letorosty bývají pod oky sotva znatelně zprohýbané, na způsob kůže tmavě žluté, ve stínu zelenavé, sem tam, zvláště ke konci jako lehounce postříbřené a zcela nenápadně dlouze tečkované.

Silně vyvinutá oka jsou skoro přilehlá, krátká, špičatá, stříbřitě šupinatá, na patkách málo vydutých, po straně i středem žebérkatých. (Viz obraz.)

Rašící lístky skvějí se jasnou zelení, později, v plném vývoji, bývají 70—90 mm dlouhé, 43—60 mm široké, oválové, krátce špičaté, po délce na způsob srpu, na šíř jako člunek prohnuté, téměř celokrajné, neb sotva patrně zcela mělce pilovité, temně zelené, lesklé, jako kožené, vždy úplně čisté na řapících 18—40 mm dlouhých, dílem niťovitými palisty opatřených. Příplodní bývají dle bujnosti stromu o něco delší a užší.

Z velkých, hnědě, u spodu stříbřitě šupinatých, ve velké hojnosti se vyvíjejících květových poupat vykvétají poměrně malé, z menších plátků řídce složené, červenými prašníky zdobené květy v menších chomáčích. (Viz obraz.)

Velikost dospělých plodů jest velice nestejná a tvarem stromu, jakož i kulturou podmíněna. S vysokokmene klidíme plody drobné, často jen 60 mm široké a 70 mm vysoké, takže jich jde 7—8 na 1 kg, s volně rostoucích krsků bývají již daleko větší, 85 až 90 mm široké, 100—110 mm vysoké ve váze 250—400 g, na palmetách a věncoví podařilo se vypěstovati plody až 600 g těžké. Také i tvarem se nižní velice; některé jsou ke kalichu baňatější a ke stopce více zašpičatělé, tak jako homolovité a končí šikmou špičkou, as tak, jak průřezem plodu znázorněno, většina plodů bývá kratší, končíc špičkou širokou, tak jako uťatou (barevný obraz zhotoven dle plodů podobných). Také i povrch plodů bývá nestejný, sem tam stlačený a i ploše zhrbolený.

Malý otevřený kalich bývá u spodu zelenavý, souvislý a v úzké, žlábkovité, vztyčené a šedé úšty rozeklaný, špičky těchto bývají převislé. Kalich plodů malých vězí v mělké, málo zhrbolené jamce, naproti tomu u plodů velikých bývá jamka široká, hluboká, s okrajem široce hrbolatým.

Silná, dřevnatá stopka jest zelená, rzivě žlutá a vyvstalými tečkami zdrsnělá; bývá buď do šikmé špičky plodu v malou jamku jako vtlačena, aneb trčí z jamky hluboké, široké a po okraji hrbolaté.

Silná, hladká slupka málo se leskne, bývá se stromu silně zelená, později nabývá barvy as jako sláma žlutobělavé a ve stínu zeleně prokvétá; některé plody, zvláště na zdi vypěstované, rdí se na slunečné straně lehounkou, jako nadechlou růžovou červení; zcela jemné, rzivé tečky pokrývají nenápadně celý plod; blíže kalicha a stopky bývá rozstříknuta velice jemná rez; malé i větší, často jako čárkovité, rzivé skvrny najdeme na mnoha plodech. Voní jen zcela málo.

Bílá, zdánlivě zrnitá dužnina jest zcela jemná, máslovitá neb i špekovitá, někdy méně, jindy hojně šťavnatá; chuť zasládlá, dobrá, libě, ale jen zcela lehce okořeněná. Dužnina plodů na zdi neb jiných teplých místech vyrostlých obyčejně zcela se rozplývá, bývá výborná, sladká, lehce pikantně navinulá a více okořeněná.

Dutoosý jaderník obklopen jest hustou, jemnou zrninou a chová v prostranných pouzdrech tmavohnědá, dobře vyvinutá jádra.

Česati nemá se dříve, až když začne list opadávati, nevadne sice tak jako jiné zimní druhy, však čím déle na stromě, tím bývá chutnější. Brzo trhané plody buď ani nezměknou a jestliže přece, tedy nemají chuti.

K jídlu dospívá velmi nestejně a plody největší nejdříve měknou. Dle dlouholetých zápisků začíná měknouti kolem 10. listopadu a dobře jsouc uložena, zraje nenáhle tak, že ještě v únoru, ba i v březnu najdou se dobře uchované plody, které co do chuti v ničem dříve uzrálým nezadají.

Hodí se nejen dobře na každý stůl, ale i v kuchyni dá se všemožným způsobem zužitkovati.

V obchodě jest velmi málo známa, vyskytuje se jen jednotlivě, má však veškeré dobré vlastnosti, jaké obchod vyhledává.

V pomologickém ústavě trojském vedena jest pod čís. 369 Drouardova. Popis její přináší též Lucasův spis »Die wertvollsten Tafelbirnen« čís. 84. Präsident Drouard, Président Drouard, vydaný r. 1894.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist