Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Colomaova

Hrušeň Colomaova

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Colomaova

 

Colomaova (Máslovka Kolomaova) v knize Moravské ovoce

Colomaova

Původ a rozšíření
Kdyby bylo možno z výběru podzimních hrušek několik zařaditi mezi hrušky zimní a mezi nimi se nacházela též tato máslovka, byl by malý počet stávajících hrušek zimních velmi obohacen, leč jest to nemožno a nutno ponechali odrůdy ty v tom výběru, kam přináležejí. Až se dospěje tak daleko, že budou zřizována ve velkých městech chladicí skladiště pro uchovávání ovoce, zajisté že bude mezi prvními hruškami tato máslovka, která se bude pro zimní dobu v těchto skladištích uchovávati.

Svůj původ má ve Francii, kde byla hrabětem Coloma před více než sto lety objevena a, když poznány její znamenité vlastnosti, byla jím ke všeobecnému pěstování doporučována. Rozšíření dostalo se jí rychlého, pěstuje se dnešního dne ve všech ovocnářských státech a zemích. Také u nás jest hojně zastoupena; nacházíme ji v zahradách i ve volných stromořadích pod názvem „žlutá máslovka“.

Poloha
Strom tento se pro naše klimatické poměry velmi dobře hodí; daří se v polohách nižších i vyšších, ani větry drsnější mu neškodí, může se proto vysazovati ve výše položených krajích i na místa západním a severozápadním větrům vystavená.

Půda
Půdu musí míti hlubokou, hlinitou a sušší; v lehké neb štěrkovité půdě, kde mnohá dobrá hruška se ještě daří, mívá plody malé a kamínkovité.

Vzrůst
Vzrůst má prostřední, přec však tvoří vysokou jehlancovitou korunu prostřední velikosti. Větve vyvinuje hustě a přiléhají v dosti ostrém úhlu k sobě. Kmen má zdravý a silný. Letorosty má silné, kratší, hnědošedé a nazelenalé, tečkované a hladké. Plodonosných větviček nasazuje hojně na mladých i na starších rozvětveních. List má kopinatý, dlouhý, tmavo zelený, hladký a jemně ozubený.

Stanoviště
Vysazovati ho možno do zahrad domácích, štěpnic a polí; k silnicím jej nelze doporučiti pro úhledné a lákavé plody. Na náměstích a návsích by se již mohl vysazovati, jelikož dohled jest možnější, než ve volném poli, u cest neb silnic.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen, polokmen a kterýkoli zákrskový tvar; dobře ošetřované zákrsky toho neb onoho tvaru rodí plody velmi pěkně vyvinuté a úhledné. U zákrsků se šlechtí na kdouli, na které dobře rodí, nasazuje mnoho plodonosných větviček a jest následkem toho velmi úrodný.

Ovoce
Ovoce rodí velké, proměnlivosti tvaru velmi náchylné, jednou jest tvaru vejčitého, jindy tupě hruškovitého, širšího než vyššího neb k jedné straně sraženého. Svým tvarem upomíná někdy na máslovku koperečku. Rostlá na vysokokmenu neb polokmenu nápadně se liší velikostí i tvarem od plodů pěstovaných na zákrscích.

Kalich
Kalich má velký, otevřený, krátkolistý, rohovitý, hnědý a sedí v úzké a mělké prohlubince.

Stopka
Stopka jest prostředně dlouhá, tlustá, světle hnědá a dřevnatá; trčí v malém důlku stopečném. Na stromě drží dobře a houževnatostí svojí vzdoruje dobře větrům.

Barva
Barva plodu jest zelená, za plného pak uzrání citrónově žlutá bez jakékoli červeni; objeví-li se někdy na straně sluneční velmi slabý, načervenalý nádech, pak to nutno přičítati zvlášf příznivému teplému letu. Po celém plodu jsou roztroušeny velmi znatelné hnědé tečky neb i skvrny. Slupka jest tenká, jemná, hladká a mdle lesklá.

Dužnina
Dužnina jest velmi jemná, šťavnatá, máslovitá, jemno- a drobnozrnná, bílá, chuti velmi příjemně sladkonavinulé a poněkud muškátovitě okořenělé. Svojí pikantní chutí řadí se mezi nejlepší máslovky podzimní.

Dozrání a česání
V severnějších a vyšších krajích uzrává až po 15. říjnu, kdežto v teplejších jižnějších již po 1. říjnu jest požívatelnou. V chladných místnostech se po očesání dá i 3 týdny udržeti. Aniž se bylo třeba obávati vadnutí, může se očesati v druhé polovici měsíce září. Opatrně v kloubcích stopečných od plodonoše oddělena, odnese se do chladného sklepa, odkudž se dle potřeby béře. Pro vývoz musí býti, pokud jest ještě tuhá, dobře jednotlivě balena v menších košíkách; pak snese i delší dopravu. Na trzích jako tabulové, velmi dobré ovoce se dobře platí a jest dobře odbytnou.

Zužitkování
Zužitkuje se po většině jako ovoce tabulové, leč při nadbytku se může i na výrobu vína a koňaku ovocného zpracovati. Zavařena zůstane hutná a bílá, proto se též pro tento způsob konservování používá.

Kolomaova máslovka pro své dobré vlastnosti najde jistě další věrné pěstitele, a to vším právem, neboť zasluhuje, aby u nás co nejvíce rozšířena byla. Strom roste dobře, rodí ovoce pěkné, dobré, které nepodléhá plísním v žádném našem kraji, má tedy vlastnosti, které tuto odrůdu co nejlépe doporučují.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Colomaova (Kolomaova máslovka) v knize České ovoce

Colomaova

Ze starých podzimních hrušek vyniká svojí úhledností a výbornou chutí Kolomaova máslovka, také i ta její vzácná vlastnost, že se i na vysokokmenu dobře daří, ji doporučuje.

O jejím původu známo je málo a i ty nečetné zprávy sobě odporují. Pravdě nej podobnější jest oznámení Van Monsovo, že vyrostla z pohozených jader, neb jader ze spadlých plodů v zahradě kláštera Urbanistek v Mechelu (Malines), které belgický hrabě Golema po zrušení kláštera as v roce 1786 koupí nabyl. Mezi zdivočelými, nešlechtěnými stromy vynikal jeden krásným vzrůstem a nedlouho potom měl snad ponejprv hojnost skvostných plodů. Odpadá tudíž tvrzení jiných, že ji hrabě Colonia sám z jader vypěstoval. Dle zahrady této měla s počátku jméno »Urbaniste«, které později na »Coloma ďautomne« změněno bylo. Z Belgie přenesena byla v prvních letech 19. století do Německa, kdež ji známý pomolog Dr. Diel popisuje již v r. 1816, načež teprve as r. 1825 do Francie zavedena byla.

Kdo k nám ji zanesl, nelze zjistiti, avšak poděbradský děkan Rössler vedl ji ve svém seznamu pod čís. 39, tedy na začátku založení seznamu toho a obdržel ji od Dr. Diela v r. 1817. Z Poděbrad šířila se snad velice brzo dále, čehož statné, staré stromy, sem tam ve starých panských sadech se nalézající, svědkem jsou (Chudeřice u Chlumce n. Cidl., Holovousy). Z těchto sadů šířila se asi dále a dnes známa jest téměř všude. Zvláště hojné zprávy obdrželi jsme z České nížiny, z obvodu opočenského, českolipského, berounského, budějovického, z Podkrkonoší, Pojizeří a i Pošumaví. Někteří zpravodajové uvádějí však, že již degeneruje a plísním podléhá — jiní ji velice chválí.

Dle těchto zpráv zdomácněla u nás zúplna a daří se jí všude dobře, není však na každém místě stejná a sobě vlastní skvostné chuti nabývá jen v dobré půdě a na místě teplém, chráněném. Za nepříznivých poměrů: z půdy mokré, studené bývá přitrpklá a bez chuti. Hluboká, dobrá hlinka svědčí jí nejlépe, také i v živné, písčité půdě, není-li zcela suchá, dobře se daří, štěrkovitých a krutých jílů nesnáší: špičky letorostů usýchají, špatně plodí, plody jsou příliš drobné a zrnité.

V mírné poloze a lepší půdě lze ji sázeti s prospěchem ve všech tvarech, také i jako vysokokmen v zahradách domácích i polních; na silnice méně se hodí a sice z toho důvodu, že jinak vysoká, štíhlá koruna pod tíhou plodů se hluboko sklání. V polohách vyšších a méně chráněných lépe jest voliti polokmeny neb volně rostoucí krsky. Na gdouli šlechtěná hodí se na pravidelně vedené jehlance, věncoví v jakémkoliv tvaru a volně stojící palmety; naproti tomu k pěstování na zdi není dosti cenná, an místa taková hodí se lépe pro druhy větší, pozdě dozrávající a tím cennější, řez snáší velice dobře, při čemž však nutno dbáti, by krátké postranní letorosty, které zpravidla květným poupětem končívají, zkracovány nebyly.

Roste zdravě, ale mírně, zdlouhavě a jest lépe, chceme-li dosíci rychleji kmenů vysokých, šlechtiti ji v korunce vysoké pláňky; roste pěkně jehlancovitě do výše a vyvinuje hojně plodonosného dřeva; dospívá střední velikosti a dosahuje velikého stáří. U země šlechtěna vzrůstá bez vší pomoci ve sličné jehlance. Na gdouli roste zdravě a slabě a hodí se na ni jen pro tvary uměle vedené. Zimě odolává úplně, avšak v nížinách trpí plísněmi a letorosty kornatějí.

Plodnost podmíněna jest polohou; v teplých chráněných místech plodí brzo a hojně, v drsných pozdě a málo. Pravidelnému řezu podrobené stromy přinášejí plody krásné a veliké v menší míře.

I v některých příznivých místech začíná plodnost později, ale pak jest stálá a hojná, plody bývají stejnoměrně vyvinuty i zbývá málo výmětu.

Kratší a slabší letorosty bývají pod oky lehce zprohýbány, ke konci jemnou plstí pokryty, jasně červenavě žlutavé, sem tam maličko prošedivělé a drobnými, kulatými i podlouhlými, žlutými a nepatrně vyvstalými tečkami hojně, ač nenápadně posety.

Silně vyvinutá, špičatě kuželovitá oka bývají dílem stříbřitě šupinatá, často se špičkou na stranu přihnutou, ke konci méně, dále více odstálá, na patkách silněji vydutých, oblých a jen na silnějších letorostech žeberkatých (Viz obraz).

Po rázovitých listech strom z daleka již poznáváme. Raší na jaře šedozeleně s lístky jasně zelenými, zespod bělavě ochmýřenými, na červených řapících. Vyvinuté listy bývají 70—87 mm dlouhé, 33—36 mm široké, tedy velice úzké, kopinaté, žlábkovitě prohnuté, často podél hlavního nervu z obou stran ochmýřené, světle zelené a lesklé a mají okraj pravidelně drobně pilovitý; jsou na řapících 20—30 mm dlouhých a zřídka kdy niťovitými palisty opatřených; příplodní bývají někdy o něco větší a na delších řapících.

Květových, štíhlých a stříbřitě šupinatých poupat vyvíjí se množství, z těch vykvétají malé, as 30 mm široké, z okrouhlých plátků složené květy v menších chomáčích. Květy jsou vůči mrazu velmi choulostivé a i delšími dešti trpívají. (Viz obraz.)

Plody vyvinují se pěkně stejnoměrně a nabývají na vysokokmenech i polokmenech průměrné velikosti nejmenšího plodu barevně zobrazeného ve váze as 150 g, některé bývají o něco větší, z krsků až 250 g těžké.

Tvar mění se velice málo, většina plodů bývá tvaru vajíčka na obou koncích uťatého, některé jsou o něco delší, ke stopce štíhlejší, často i po jedné straně lehce prohnuté, končíce mnohdy špičkou tak zúženou jako by ve stopku přecházela; také i ke kalichu bývají některé více zahroceny a končí temenem tak úzkým, že na něm hruška státi nemůže; velké plody bývají někdy zcela nenápadně zhrboleny.

Otevřený, z krátkých, rohovitých úštů složený kalich vězí v malé, jemně zhrholené jamce.

Silná, dřevnatá, 20—25 mm dlouhá stopka barvy zelenavé a hnědé bývá buď jen na špičku plodu přitlačena aneb trčí ze širší, mělké, mírně zhrbolené jamky.

Lesklou, kluzkou až mastnou slupkou liší se ode všech jiných, současně zrajících druhův a lze ji pouhým omakem rozeznati; její světle zelenavá harva mění se do světle žluté, avšak ke stopce zůstává zelená, na sluneční straně pak jen o něco žlutší; jemné, rzivé, zelenavě vroubené tečky pokrývají hustě celý povrch; kolem kalicha i stopky bývá jemně porezavělá a i sem tam najdeme buď jen droboučkou, jako rozstříknutou, také však i dohromady sraženou rezavinu.

Bělavá dužnina mění se do žlutavě lososova, na pohled jest zdánlivě zrnitá, avšak zcela jemná, úplně se rozplývá a šťávou přetéká; výtečná její chuť jest líbezně kořenná a navinule cukrnatá. Ze špatné půdy bývá někdy přitrpklá, navinutá a bez vůně.

Jemnou zrninou obklopený, úzce dutoosý jaderník chová v prostranných pouzdrech plně vyvinutá, téměř černá, tak jakoby chocholatá jádra.

Česati se má as tak 20.—30. září, načež as od polou října k jídlu dospívá; pak se dá as 14 až 20 dní udržeti.

Platí za jednu z nejlepších stolních i trhových hrušek. K další dopravě hodí se jen dobře balená ve stavu nedozrálém, později však už nikoliv, ana její jemná slupka tlaku nesnese.

V literatuře nalézáme o ní většinou zprávy příznivé a jen s některých stran ozývá se neoprávněný stesk, že náleží již k druhům vymírajícím — nebyla jí tam as dopřána vhodná půda a místo.

V pomologickém ústavu trojském vedena jest pod čís. 124. Máslovka Kolomaova s Bláhovou poznámkou: Strom roste bujně, tvoří širokou, kulovitou a hustou korunu, úrodnost později po 10—15 letech, pak každého roku stálá, na polohu není choulostivá, žádá však hluboké, živné půdy. Strom mrazy netrpí.

Dále zmiňuje se o ní Pixa na str. 186. Kolomova podzimní máselnička; Moravské Ovoce č. 55. Máslovka Kolomaova; Jankowski, Sad i ogród owocowy str. 346. Urbanistka; Handbuch der Obstkunde čís. 210. Coloma’s Herbstbutterbirne; taktéž i Lucas, Die wertvollsten Tafelbirnen č. 33.; Diel, sv. 19., str. 65 a Dochnal čís 92.; Leroy Dictionnaire de Pomologie č. 883. Poire des Urbanistes.

Další známá synonyma: Herbst Coloma, Beurré Colonia, В. Gens, В. Picquery, В. Drapiez, В. d’Automne de Coloma, В. Knox, Coloma d’Automne, Count Coloma, Hurbanis, Louis Dupont, Louise d’Orléans, Louise de Prusse, Serrurier d’Automne, Saint Marc, Urbaniste, Urbanistes (P. des), Urbaniste Seedling, Vergaline Musquée. Myrapia Colomana.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist