Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Červencová

Hrušeň Červencová

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Červencová

 

Červencová (Červencová hruška) v knize České ovoce

Červencová

Hruška tato byla asi v roce 1857 ze školek Boisbunelových v Rouenu do obchodu zavedena. Více o jejím původu se neví. Ve své vlasti známa jest pod jménem Colorée de Juillet, v Německu jako Bunte Julibirne, kteréžto jméno později změněno v »Juli Schönheit«. U nás pojmenována byla dle překladu názvu německého »Červencová pestrá hruška«, poněvadž však jiné Červencové hrušky nemáme, zkrátil jsem pojmenováni její pouze na červencovou hrušku. Kdo k nám ji zavedl, nelze zjistiti, sám získal jsem první rouby v roce 1882 ze školek Rosenthalových ve Vídni. Stromy z roubů těchto vypěstované zdravě rostly a přinesly záhy hojně krásných plodů, takže jsem ji bez rozpaků na místo vymírající Jakubky dále šířil. Od té doby, pokud zprávy sahají, našla rozšíření kolem Prahy, Chlumce n. Cidl., N. Bydžova, Teplic, N. Strašecí, Křivoklátu, snad i jinde, třeba nepoznána.

Zevšad chválí se veškeré její dobré vlastnosti. Není to sice hruška první třídy, jest však dosti velká a krásnou barvou a ranností láká kupce, kteří odporučují ji za obchodní hrušku prvého řádu.

Dle dosavadních zkušeností daří se jí nejlépe ve vlhčí písčité půdě, ač i v jiných velice dobře prospívá, jen suchá půda jí nesvědčí. Svědčí jí jakákoliv poloha, i vyšší, není-li příliš větru vysazena. Hodí se pro sady jako vysokokmen, do domácích zahrádek jako krsek a je-li na gdouli šlechtěná, na kteréž se dobře daří, dá se přizpůsobiti lehce v každý tvar. Strom nebývá pro svoji velkou plodnost nikdy veliký, roste bujně, zdravě, pěkně do výšky, ale větve se pod tíhou plodů hluboko sklánějí, čímž nehezkého, řídkého vzhledu nabývá. Strom jest dle zkušeností jak ve dřevě, tak i v květu proti mrazům velmi otužilý, a za stejných okolností přináší vždy spíše plody než druhy jiné. Plodnost začíná již ve školce a jest trvalá a stejnoměrná.

Na jaře raší maličko šedozeleně, načež vyvinují se letorosty rovné a silné, ve stínu zelenavě žlutavé, na slunci červenavě hnědé, silnými rzivě žlutými vyvstalými tečkami řídce poseté, nesoucí sytě zelené 85 mm dlouhé a 55 mm široké, po okraji hruběji pilovité listy ma řapících 20—30 mm dlouhých s niťovými palisty. Listy příplodní jsou až 85 mm dlouhé, 37 mm široké, kopinaté, po okraji pilovité, na řapících 25—45 mm dlouhých.

Krátká, špičatá, pěkně vyvinutá oka nalézají se na zcela plochých, hladkých podsádkách.

Plody nabývají znázorněné velikosti a bývají při střední úrodě as 60 mm široké a 70 mm vysoké, tvaru pěkně pravidelného, tupě kuželovitého neb vejčitého; na krscích bývají plody o něco větší. Pootevřený kalich sestaven jest z listenů krátce špičatých, barvy plodu, se špičkami šedými a nalézá se v nepatrné jamce na temeni plodu. Krátká a silná, zelenavě hnědá stopka jest do malé jamky jako vtlačená.

Hladká, málo lesklá, zelenavá, na slunci žíhaně zarudlá, dílem i pruhovaná slupka mění se s pokračující zralostí v barvu jasně žlutou, zeleně prokvétalou, slunečná pak její strana v živě červenou. Zelenavě šedé, po plodu hojně roztroušené tečky jsou zvláště v místech červeně zabarvených nápadné, v zelenavě žluté barvě se však ztrácejí; okolí stopky bývá jemně porezavělé.

Dutoosý, jemnou zrninou obklopený jaderník chová v malých pouzdrech menší poločerná jádra.

Zdánlivě zrnitá, žlutavá neb zelenavá dužina jest polojemná, skoro máslovitá, hojně šťavnatá, chuti navinule sladké, slabě kořenité, a ačkoliv nenabývá té lahodnosti jako hrušky pozdější, jest co nejrannější dobrá.

Doba pravé zralosti řídí se dle počasí, někdy již od 20. července, jindy od 1. srpna a vydrží asi 14 dní. Doba tato prodlouží se tím, že protrhávají se poznenáhlu plody dorostlé, které v několika dnech žloutnou a velmi libé vůně nabývají, zatím co menší plody na stromě dále a lépe se vyvinují.

Její rannost, tvar a skvělá barva činí ji pro trh velice cennou a hodí se jak k prodeji místnímu, tak i za zelena otrhaná k další dopravě, kterou dobře snáší. Doporučuje se zvláště k pěstování poblíže větších a lázeňských měst, kde nejrannější plody nejlepšího odbytu docházejí.

Literatura se s ní posud mnoho nezabývala. Zevrubný popis podává André Leroy ve svém velkém díle »Dictionnaire de Pomologie« čís. 371. Poire Colorée de Juillet; Si mon Louis »Guide Pratique«, na stránce 69. pod týmž jménem řadě ji v širší sortiment na místě třetím. »Handbuch der Obstkunde« číslo 672, Bunte Juliusbirn — Bunte Julibirne a číslo 861. Juli-Schönheit, chválí její rannost, krásný vzhled, hojnou plodnost a doporučuje ji zvláště, pro obchod. Mimo to roztroušeno jest mnoho krátkých posudků v různých časopisech, shodujících se v tom, že málokterá hruška jest proti mrazům jak v době květu, tak i za svého vývoje tak otužilá, jako tato.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist