Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Bergamotka anglická

Hrušeň Bergamotka anglická

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Bergamotka anglická

 

Bergamotka anglická (Děkanka červenošedá) v knize Moravské ovoce

Bergamotka anglická

Původ a rozšíření
Veškeré hrušky známé pode jménem děkanka jsou odrůdy nejlepších vlastností, a jelikož do našeho normálního sortimentu zařáděny ze všech ty nejosvědčenější, zajisté i tato odrůda jest velmi způsobilou pro naše kraje. Vypěstována byla dle povšechných zpráv také ve Francii, kdy a kým, známo není. Pro své velmi dobré vlastnosti jak stromu, tak i ovoce rozšířena byla rychle po všech krajích ovocnářských. Jest to odrůda velmi stará, leč dosud čilá; strom jest zdravý a rodí ovoce pěkné, čisté a mnoho a jest naděje, že tato hruška ještě dlouhou dobu nám od degenerace ušetřena bude. U nás se zhusta vyskytuje a ne jako mladý, nýbrž jako starý strom, důkaz toho, že u našich majitelů sadů ovocných byla velmi oblíbena. Dorostu, totiž mladých stromů, jak již volně vysazených tak i ve školkách, nemáme, ovšem ku své veliké škodě. Uvedené pojmenování se často nepoužívá a říká se jí anglická bílá bergamotka, jest to též případný název, ale když již její původní jméno se dobře ujmulo, jest snad výhodnější je nadále podržeti.

Poloha
Mělo se za to, že strom jest choulostivý a možno ho pěstovat jen v polohách úplně chráněných, leč seznáno, že i ve vyšších polohách na místech pro hrušně vhodných možno tuto odrůdu pěstovati s dobrým prospěchem; úpatí jižních, východních i západních svahů ve všech našich polohách jsou nejlepším stanovištěm této hrušky.

Půda
Půda i méně úrodná, vazčí a dostatečně vlhká mu úplně vyhovuje; v lehkých, sušších půdách se nedaří.

Vzrůst
Vzrůstu jest prostředního; korunu tvoří vysokou, kulovitou; husté, slabší větve pod tíží plodů klesnou v jistém stáří stromu a již se nevzpřímí a koruna jinak vysoká jest svislého tvaru; husté rozvětvení a zalistnatění dává koruně pěkného vzhledu.

Letorosty má krátké, silné, červenohnědé a plstnaté. List jeho jest malý, slabý, po většině vejčitý, neb i okrouhlý, vlnitý s nápadně zahnutou tupou špičkou, světle zelený a na spodní straně vlnatý; lesk jeho jest mdlý. Ve školce roste dobře; kmeny vyvinuje rovné a prostředně silné. Větviček plodonosných i květných pupenů má každoročně mnoho a že květy nejsou choulostivy, jest často velice úrodný; v mnohém roce nasadí tolik plodů, že sotva list vidět.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad ovocných, na pole a kde jen poněkud jest půda proň způsobilou, jest též velmi dobrým stromem silničním.

Tvar stromu
Pěstuje se ve tvaru vysokokmenném, polokmenném, keřovitém a jehlancovitém, u všech těchto tvarů se šlechtí na pláně obyčejné; zákrsky keřovité i jehlance šlechtěné na kdouli jeví vzrůst velmi slabý.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně velké, sploštělé neb kulaté, ke stopce zúžené neb bergamotkovitého tvaru. Vyobrazené plody jsou vzaty s vysokokmenu normálně vyvinutého.

Kalich
Kalich jest malý, krátkolistý, otevřený, tuhý a sedí v široké, po měrně dosti hluboké prohlubince, obkališí jest ploché, rovné neb mírně hrbolaté.

Stopka
Stopka jest krátká, silná, dřevnatá, hnědá a trčí v mělkém, malém, často svalnatém důlku.

Barva
Barva plodu jest zelenožlutá, světlošedě rezivá, na sluneční strane načervenalá neb nahnědlá, hnědých neb světlých pupenů jest po celém plodu rozptýleno hustě; tu a tam vyskytují se též skvrny úplně temné, přirozené. Slupka jest drsná, slabá a lehce podléhá poškození.

Dužnina
Dužninu má velmi šťavnatou, máslovitou, kolem jádřince poněkud zrnitou, bílou, chuti sladké, navinulé, příjemně okořenělé; co do chuti možno ji řaditi mezi nejlepší podzimní máslovky.

Dozrání a česání
Zraje v druhé polovici října a udrží se v chladné místnosti asi 14 dní při plné chuti. Česati se může v druhé polovici září, třeba poněkud dříve očesaná nevadne, naopak jest chutnější než když se nechá dlouho na stromě. Poněvadž rodí tato odrůda mnoho a v chumáčích, nejsou všechny plody stejnoměrně vyvinuty a nutno je před uložením roztřídit. Nedozrálá a přiměřeně balená v koších dá se daleko zasílati. Na trzích jest velice známa a neobyčejně oblíbena; cenu má vždy slušnou a jde velmi rychle na odbyt.

Zužitkování
V domácnostech se většinou spotřebuje ve stavu čerstvém a snad nikdy, i když jest sebe větší úroda, nezužitkuje se jiným způsobem.

Červenošedá děkanka jest odrůda, která dobře může nahraditi naše nejlepší, avšak sesláblé, podzimní máslovky císařskou a podzimní šedou, a proto by se co nejvřeleji doporučovalo tuto odrůdu opětně co nejvíce vysazovati.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Bergamotka anglická (Anglická bergamotka) v knize České ovoce

Bergamotka anglická

Na pohled neúhledná, ale výborná tato podzimní hruška byla k nám přinesena z Anglie. Tamější pomolog Batty Langley popisuje ji už v roce 1729 ve své »Pomoně« pod jménem Hamden’s Bergamot a uvádí, že již v polovici sedmnáctého století šířiti se začala. O jejím původu však nic neví.

V Anglii považována jest za hrušku z nejlepších a rozlišují ji od »Ganselovy bergamotky«, kdežto v Německu rozdílu toho neuznávají, obě jména zavrhli a nazvali ji Rote Dechantsbirne. Také Bláha rozlišoval obě od sebe, prvou chválil, Ganselovu měl za špatnější a i ve vzrůstu nalézal jakýsi rozdíl. Francouzští pomologové vyslovují se o ní již hůře a řadí ji do druhého výběru, z čehož lze souditi, že v teplých polohách Francie nenabývá již skvostné chuti, jakou v pásmu chladnějším tak vyniká.

U nás došla hojného rozšíření, i možno v mnohém starém sadě statné, zdravé, hojně plodící stromy nalézti. Zvláště v Polabí jest hojně rozšířena, avšak pod jménem »Červená bergamotka«, jež však zcela jiné hrušce náleží. Na Kutnohorsku, kde taktéž jest hojně rozšířena pod jménem »Sambovka«, velmi si jí váží.

Nalézáme ji v půdách jakýchkoliv, v lehčích i těžkých, také i ve štěrcích hlinou promíšených; jen příliš suchá, pak mokrá a studená půda jí nesvědčí; plody zůstanou tu droboučké, pukají a neuzrají vůbec.

Lze říci, že ji možno sázeti kdekoliv beze vší obavy i ve velkém a zvláště tam, kde Bílá a Šedá podzimní máslovka pro plísně se už nedaří; tato totiž, ač jest ze starých odrůd, zůstává vždy úplně čista, plísním nepodléhá a měla by se sázeti více, než až dosud se dělo, také z toho důvodu, že ani poloha nerozhoduje, neb lze ji sázeti v místech úplně chráněných tak dobře, jako v otevřených a i vysoko položených. Vysokokmen jest pro ni tvarem nejlepším, pak polokmen neb zcela volně rostoucí krsek. Na uměle vedené, zvláště malé tvary se nehodí již z toho důvodu, že na kdouli jen krní a na pláňce nedá se malému tvaru přizpůsobiti. Hodí se velmi dobře k silnicím, cestám, do polních a domácích sadů a zahrádek.

Roste bujně a zdravě, koruna její nebývá veliká, zato široká a pěkně jde do výše, avšak větve se pod tíhou plodů sklánějí, zdaleka jest ji možno poznati dle rázovitého vzhledu a šedozelené barvy listů. Plodnost začíná velmi brzo, často již ve školce, jest velice hojná, stálá a málokdy vynechává úplně.

Letorosty narůstají dlouhé, silné a zakřivené, končívají silnější špičkou, pod oky jsou lehce zprohýbané, do fialova hnědé, ve stínu zelenavě hnědé a tečkovitými i čárkovitými skvrnami dosti hojně poseté a zvláště k vrchu jemnou šedou plstí pokryté. Spodní oka jsou maličká, dále k vrchu větší, až silně vyvinutá, krátká, tupě trojhranná a téměř přilehlá; jsou na patkách silně vydutých a po straně žebérkatých. (Viz obraz)

Rašící lístky jsou šedozelené a jemnou šedou plstí potažené, takže celý strom jest šedivý. Úplně pak vyvinuté bývají as 65 mm dlouhé, 52 mm široké, vejčitě okrouhlé, s krátkou, na stranu a dolů ohnutou špičkou; nadél jsou srpkovité, napříč jako člunek prohnuté, tvrdé, lesklé a na rub silně zelené, na řapíku ochmýřeném a as 28 mm dlouhém; hořejší hývají o něco delší a užší, s úzkými, delšími palisty na řapících, spodní pak menší a více okrouhlé, téměř celokrajné, kdežto hořejší mají kraj ostře pilovitý, s nestejnými zoubky. Příplodní bývají menší, téhož tvaru, avšak řapík mají delší.

Květových, baňatých a hnědě šupinatých poupat vyvinuje se množství; z těch vykvétají v hojnosti as 36 mm v průměru mající, z okrouhlých, navzájem sotva se dotýkajících plátků složené květy s bledými tyčinkami v malých chomáčích. (Viz obraz!)

Velikost plodu závislá jest od hodnoty půdy a tvaru stromu. Barevný obraz znázorňuje je v nejkrásnějším vývoji, jak vzaty byly z volně rostoucího krsku. Vysokokmeny skýtají plody zpravidla as tak veliké, jako nejmenší plod na obraze, ve váze as 130 g, kdežto z krsku bývají až 180 g těžké. Tvar mění se jen tolik, že bývají některé u stopky spíše jakoby uťaté, jiné maličko více zašpičatělé.

Otevřený kalich jest u spodu souvislý, v krátké, vztyčené úšty se špičkami převislými, rozeklaný, takže vypadá jako maličká korunka, a vězí v široké, miskovité, mělké jamce, jejíž okraj bývá ploše zhrbolený; kulatost plodu v objemu bývá pravidelná, zřídka lehce zhranatělá.

Silná, krátká stopka jest dřevnatá, zelená, rzivě žlutavá a jest do široké špičky v malou jamku jako vtlačena; jednotlivě bývá hrbolem na stranu maličko přimáčknuta.

Jemně zdrsnělá slupka velice málo se leskne, jest se stromu sivě zelená a na slunci zarudlá, později poněkud mdle žloutne, avšak zůstává přece zeleně prokvetalá, strana sluncem ožehlá zůstává zarudlá a při bedlivém prohlédnutí jest jako dlouze, úzce pruhována. Celá pokryta jest husté v žluté půdě rzivými, v červené žlutavými, hrubými tečkami; někdy bývá celá, jindy jen v obkališí a blíže stopky drobnou, jako skořicovou rzí hojně pokryta. V některém létě bývají plody rzi prosty, téměř čisté, neb jen sem tam maličko porezavělé. (Podobných plodů užito bylo k zhotovení obrazu.)

Bělavá dužnina mění se do žlutava, bývá kol jaderníku hrubě zrnitá, ale jinak jemná, hojně šťavnatá, zcela se rozplývá; chuť její skvostná, sladká a líbezně okořeněná.

Úzce dutoosý jaderník chová v širokých, vejčitých pouzdrech světle hnědá jádra.

Česati se má koncem září neb první dny října, načež as po 10 dnech k jídlu dospívá; zraje nenáhle až do konce října, stává se však, na příklad v roce 1912, že vydržely jednotlivé plody až do 15. listopadu.

Na stole jest hledanou pochoutkou, v obchodě tedy velmi ceněna. V nedozrálém stavu snáší se zřetelem k pevné, drsné slupce dopravu sebe delší beze vší škody.

Bláha o ní poznamenal: Ovoce vynikající pro stůl; zvláště v polohách chráněných s hlubokou, výživnou půdou bývá ovoce čisté, bez plísně, chuti silně aromatické; jest sice kol jaderníku písčitá, ale přece zcela se rozplývá. Strom široce jehlancovitý, větve pod tíhou plodu svislé, záhy a stále nosný, zvláště ve vrcholku koruny.

V zahradách pomologického ústavu v Tróji uvádějí ji pod čís. 36 Bergamotka anglická a rozlišují ji, jak již praveno, od Ganselovy bergamotky, kterou mají pod čís. 43, a řadí prvou do třídy prvé, druhou do třídy druhé. Také Leroy ve svém Dictionnaire de Pomologie ji rozlišuje a popisuje prvou pod čís. 103 Bergamote ďAngleterre, druhou pod čís. 115 Bergamote Gansel. Moravské Ovoce čís. 62 Děkanka červenošedá; Handbuch der Obstkunde čís. 48 Rothe Dechantsbirne; Fr. Lucas, Die wertvollsten Tafelbirnen čís. 43 Rotgraue Dechantsbirn.

Další synonyma: Hamden’s Bergamot, Rdeča dekanka (polsky), Beurré Rouge, В. rouge d’Automne, Beurré Gurlé’s, Bonne-Rouge, Broca’s Bergamot, Diamant, Doyenné Rouge, Sambovka, He’s Bergamot, Joe’s Bergamot, Rote Herbstbutterbirne, Staunton, Bergamotta anglica.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist