Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Baguetova

Hrušeň Baguetova

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Baguetova

 

Baguetova (Baguetova máslovka) v knize České ovoce

Baguetova

O původu této veliké a poměrně dobré podzimní hrušky, kterou každému ctiteli zvláště velikých plodů, arciť jen tehdy, když k vnitřní hodnotě nehledí, doporučiti lze, neví se nic. Také i rozšíření došla malého a jest jen sem tam v pomologických a domácích zahradách z obliby pro rozmanitost pěstována. Bláha vždy však tvrdil, že kdo ji sobě vysadil, nikdy toho nelitoval. Chválu tuto zplna zasluhuje. Jest málo hrušek, které by i za méně příznivých poměrů půdy tak prospívaly a tolik plodů poskytovaly, jako tato. Nevybírá sobě v půdě nijak a jest jí každá dobrá, předpokládaje, že v ní hruška vůbec růsti může. Hůře jest již s polohou, kterou nutno pro ni vyhledati se zřetelem k velikým plodům, před větry úplně chráněnou. V podobných místech lze ji pěstovati i na stromech vysokých, na větru však vysoké stromy bývají většiny plodů větrem zbaveny. Nejvhodnějším tvarem pro ni jest volně rostoucí krsek, na němž se jen tolik řeže, co nevyhnutelně třeba a kterémuž tvaru dá se nejlehčeji přizpůsobiti. Mimo to lze jí také s prospěchem použíti i na jiné, uměle řezané a vedené krsky ve tvaru jakémkoliv, zvláště na špalíry, na nichž obrovské plody rodí; také věncoví v jakémkoliv tvaru vděčí se velice velikými plody za práci věnovanou.

K výchově krsků používá se stromků na gdouli šlechtěných, daří se na ní velmi dobře a vyznamenává se časnou a velmi hojnou plodností. Také i stromky na pláňkách šlechtěné začínají ploditi brzo a plodí ob rok velmi hojně.

Mladé stromky někdy v krutých zimách zmrzají, později nebývá na nich škody už viděti; plísním úplně odolává, listy i plody bývají vždy úplně čisty. Vzrůst stromů jest velice bujný, rostou však ve školce tak zkřiva, že jen s námahou dá se do výšky přivésti; vyvíjejí se v mohutnou, zmateně rozvětvenou korunu; větve kladou se na stranu, konce se sklánějí a z ohnutých míst pučí opět nové větve vzhůru. Na gdouli šlechtěné stromky vzrůstají rychle, avšak rozklesaně, takže jen nožem lze ji v jakémsi tvaru udržeti.

Letorosty narůstají dlouhé, silné a štíhlé, bývají zkřivené, drobně rýhované, pod oky zcela mírně zprohýbané, v mládí ochmýřené a končívají silnější špičkou, jsou žlutavě zelenavé, na slunečné straně více žlutavě hnědé a vyvstalými, špinavě bělavými pihami hustě poseté.

Krátká, trojhranná oka jsou ostře zakončena, spodní více k letorostu přilehlá, kdežto ke konci více odstávají a mají šupiny hnědé; jsou na patkách silněji vydutých a oblých. Na letorostech velmi bujně vzrostlých bývají oka malá, přilehlá, jsou však na patkách silně vydutých, takže se zdá, jako by letorost byl u každého oka zduřen. (Viz obraz.)

Na jaře rašící strom má vzhled přišedivělý, což podmíněno jest tím, že zelené lístky jsou šedě ochmýřeny. Po ukončeném vývoji bývají listy asi 90 mm dlouhé, 56 mm široké, eliptické, na obě strany stejně zakončené, s krátkou špičkou; některé jsou širší, jsou hrubé, téměř ploše rozložené a mají kraj velmi ostře pilovitě zoubkovaný; jsou na řapících asi 47 mm dlouhých; ke konci letorostu bývají menší a řapíky opatřeny jsou dlouhými, zkřivenými palisty. Listy příplodní jsou z většího dílu asi 95 mm dlouhé, 50 mm široké, úzce eliptické a mají kraj jemně, ale také ostře pilovitě zoubkovaný, řapíky pak až 90 mm dlouhé.

Nápadně veliká květní poupata jsou ostře zakončena a mají šupiny hnědě a šedě ovroubené. Z nich vykvétají nádherné, snad z hruškových největší květy, asi 56 mm v průměru široké, miskovité, z vejčitých, čistě bílých plátků tak sestavené, že plátek plátku se nedotýká, ve velkých chomáčcích. (Viz obraz.)

Přibližná velikost plodů s volně rostoucího krsku vzatých znázorněna jest připojeným barevným obrazem. Plody ty věnovány byly zemským pomologickým ústavem v Tróji. Znázorňují velikost prostřední a byly 280—335 g těžké. Bývají však mnohem větší a jsou příklady, že na špalíru vrostly až na 980 g, zůstávají však také menší, než jak z obrazu vidno, zvláště se stromů vysokých, a váží 200—230 g.

Také i tvar jest obrazem dobře vystižen a třeba jen podotknouti, že některé jsou ke stopce štíhlejší a mají témě tak zkulacené, že plod naň postaviti nelze; jiné mají boky více baňaté, témě široké a zkosené a končívají špičkou širší. Povrch bývá nestejný, zcela mírně zhrbolen a i zhranatělý, plody malé bývají stejnoměrnější.

Otevřený kalich sestaven jest z úštů úzkých, žlábkovitých, vztyčených a proti sobě přihnutých, ale také i z úštů širokých a krátkých, jako plod zbarvených, avšak špiček suchých, trčí dle tvaru temene plodu buď v jamce hlubší a širší, po okraji zhrbolené, aneb volně na temeně plodu jen perlovitými hrbolky objat.

Stopka bývá zelená a rzivě žlutá, nestejně dlouhá, někdy zcela kraťounká a zdužnělá, jindy polodlouhá, silná a dřevnatá, také však i dlouhá, zakřivená, celá kostrbatá neb jako sukovitá, k plodu silnější a zdužnělými, kruhovitými hrboly obklíčená; bývá buď na špičku jako přitlačena, někdy také postranním hrbolem na stranu přimáčknuta, jednotlivě přechází i hrbolatě v plod.

Hladká slupka málo se leskne, bývá zprvu zelená, později sežloutne as tak, že ve stínu zelenavě prokvétá, kdežto strana sluncem ožehlá bývá až do zlatova žlutá, celá poseta silnějšími, ve stínu jemnějšími, ne příliš nápadnými, rzivými pihami; sem tam rozstříknuta bývá drobná rez barvy bronzové; vyskytují se však také i větší rzivé skvrny s krajem roztřepeným.

Bělavá, polojemná dužnina bývá plna šťávy, někdy jest máslovitá, až i v ústech rozplývavá, chuť její jest málo okořeněna, spíše vodnatá, zasládle navinulá a občerstvuje.

Hrubší zrninou hustě obklopený jaderník má větší, sušší dutou osu a chová v úzkých, dlouhých pouzdrech velká, tmavě hnědá, zřídka kdy však úplně vyvinutá jádra.

Má se česati kolem 20. září, dle počasí i koncem září, načež po několika dnech, obyčejně v prvé polovici října, k jídlu dospívá, což se příjemnou muškatelovou vůní prozrazuje. Jakmile jest zralá, nevydrží dlouho a nutno ji do konce října spotřebovati.

Hodí se velmi dobře na stůl, na kterémž i okrasou jest, na trhu pro svoji velikost a pěknou barvu velmi dobře by se prodávala, přes to, že v ten čas jiných a lepších plodů hojnost; jest výnosná.

Bláha o ní napsal, jak již uvedeno, že jest ještě málo známa, proto však kdo ji zasadil, byl vždy spokojen; v čas zrání jest nažloutlá, zcela máslovitá, jemně okořeněná a velice příjemná. Strom tvoří mohutné koruny a je vždy druhý rok plodný. Plísní netrpí, žádá však proti větrům chráněnou polohu.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Troji chovají ji pod jménem Máslovka Žbernice č. 57.

Nějakého popisu nelze nikde nalézti a jen Thomas na str. 85. zcela krátce pod jménem Beurré Baguet ji uvádí.

Synonyma nejsou známa.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist