Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Knihy o zahradě » Moravské ovoce » Úvod

F. Suchý, Moravské ovoce - Úvod

Obsah
Úvod
Seznam obvodů

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, vydal Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, v roce 1907

 

Při značném počtu ovocných stromů pěstovaných na Moravě nijak není obyvatelstvo uspokojeno po stránce jakosti ovoce, jaké stromy tyto rodí. Naše trhy ovocné ovládá doposud po většině ovoce neúhledné a jakosti dosti špatné, které se nemůže rovnati ovoci z jiných zemí k nám dovezenému. A přec, porovnávají-li se podnebí, polohy a půdy naše a jiných zemí, z kterých se ovoce k nám neb na trhy zahraničné dováží, lze viděti, že není žádného rozdílu, naopak shledá se, že poměry u nás jsou mnohem příznivější než jinde. Tu ovšem se každý táže, v čem tedy vězí chyba, která zavinuje špatnější jakost ovoce u nás. Naše ovocné trhy by mohly býti zásobovány tím nejkrásnějším i nejchutnějším ovocem, ovoce podřízené jakosti mělo z nich již dávno zmizeti a učiniti místo ovoci dobrému. Avšak nejenom na našich trzích, nýbrž hlavně též na trzích ovocných hlavních měst zahraničních by mohlo naše ovoce zaujati místo přednější, neboť jest známo, že naše ovoce, pěstováno-li ve vhodných odrůdách, jest u cizích obchodníků velmi oblíbeno, pro svůj krásný vývin, vybarvení a též chuť znamenitou hledáno. Vývoz jeho mohl by se tedy značně zvýšiti ve prospěch našeho zemědělství. Tyto nesrovnalosti našeho ovocnářství zavinuje hlavně nesprávný výběr odrůd ovocných po celé naší vlasti. Ačkoli je známo, že vhodnou volbou odrůd ovocných jest položen první a hlavní základ k rationelnímu ovocnářství, nevěnovala se přec dosud přesnému výběru náležitá pozornost. Stromy vysazovány ve většině případů, aniž by dotyčný pěstitel předem byl uvážil, zdali vhodnou odrůdu vysazuje. Namnoze vysazovány odrůdy cizozemské, pro naše poměry se nehodící, a naše staré, osvědčené odrůdy zavrhovány, poněvadž jejich jména nezněla tak zvučně, jako ona odrůd cizozemských. Toto způsobilo, že v našich ovocných zahradách je vysazen ohromný počet ovocných stromů ve stech nejnevhodnějších odrůd, a to naše ovocnářství nejvíc poškozuje.

Měla-li učiněna býti náprava v tomto směru a má-li býti položen dobrý základ našemu ovocnářství, pak jest nanejvýše nutno seznamovati naše pěstitele ovocného stromoví s nejlepšími odrůdami ovocnými, které jsou pro naše poměry nejvýhodnější.

Této úlohy se podjal zemský ovocnický spolek a český odbor zemědělské rady pro markrabství moravské a za součinnosti předních odborníků a pěstitelů ovocných stromů sestavili normální výběr odrůd ovocných pro české kraje v markrabství moravském. Seznam volených odrůd byl značným nákladem českého odboru zemědělské rady vytištěn a do všech českých krajů na Moravě rozeslán. Leč pouhý seznam nedostačí, aby naši pěstitelé ovocných stromů poznali vlastnosti té neb oné odrůdy, zde bylo nutno, za účelem důkladného poučení znázorniti a popsati v normálním výběru zastoupené odrůdy. Dík náleží českému odboru zemědělské rady pro markrabství moravské za to, že se usnesl vydati takové dílo obrazem i slovem, které by poučovalo rolnictvo, přátele a pěstitele ovocných stromů vůbec o nejvhodnějších odrůdách ovocných pro naše kraje.

Podepsaný spisovatel se velmi rád odhodlal sestaviti a napsati dílo takové, neboť byl sobě toho vědom, že též značně přispěje ku zvelebení našeho ovocnářství a doufá, že znalost nejzpůsobilejších odrůd pro naše poměry, jakožto hlavní základ pro řádné ovocnaření, se takto hlavně rozšíří. Touto pomůckou bude konečně odstraněno také nedorozumění mezi pěstiteli o jednotlivých odrůdách a nastane jistota ve volbě vhodných odrůd pro různé kraje, podnebí, polohu a půdu. Bude tím též zamezeno vysazování velkého počtu odrůd, neboť lze očekávati, že pěstitelé se omezí na výběr jen několika nejzpůsobilejších odrůd.

Jako snad žádné podobné dílo na světě nebylo dokonalé, tak i toto nebude úplně bezvadné a bude různě posuzováno. Oněm, kdo sledují vědu pomologickou, asi nevyhoví, není však také pro ně psáno; kniha tato jest sestavena a sepsána pro širší vrstvu ovocnářů a sice hlavně pro ovocnáře rolnické a jiné přátele ovocnářství a přihlíženo proto při sepisování více ku stránce praktické než theoretické; hlavní zásadou bylo vydati dílo praktické a laciné, a to, doufáme, že se podařilo. Na dobré vůli nechybělo, a jestliže vše tak nedopadlo, jak zásadně žádáno bylo, zavinily to snad okolnosti, kterých nebylo možno překonati.

Kniha tato obsahuje 125 odrůd ovocných, vyobrazených věrně dle přírody, a sice 41 jablek, 33 hrušek, 18 třešní a višní, 16 sliv a švestek, 7 meruněk a 10 broskví; každé vyobrazení jest provázeno příslušným popisem. Mimo uvedené odrůdy jadernaté a peckovité jest v díle tomto bez vyobrazení uvedeno a krátce popsáno: 2 ořechy vlašské, 9 ořechů lískových, 3 mišpule, 3 kdoule, 20 srstek, 10 rybízů, 10 malin, 4 ostružiny a 14 odrůd jahod; celkem tedy 200 odrůd ovocných v normálním výběru obsažených jest v tomto díle popsáno.

Odrůdy ovoce jadernatého a peckovitého jsou seřazeny postupně dle dozrávání, tak že nejrannějším počíná a nejpozdějším končí. U ovoce skořápkovitého a bobulovitého nevzat na dobu zrání při seřazování žádný ohled, jelikož různost v době zrání u jednotlivých odrůd jest velmi nepatrná.

O vznik této knihy veliké zásluhy sobě získal předseda českého odboru zemědělské rady pro markrabství moravské, pan Jan Rozkošný, tím, že k vydání dal podnět. Avšak nejenom to, on s největší ochotou dále vydání tohoto díla podporoval. Bez jeho vlivu by se bylo vydání tak nákladného díla, jako jest toto, neuskutečnilo. Moravští ovocnáři budou mu jistě pro všechny časy vděčni za tento čin ve prospěch ovocnářství moravského a zařadí jej mezi své nejlepší příznivce.

Český odbor zemědělské rady, nemaje svých zahrad ovocných a stromy v pomologické zahradě při českém pomologickém ústavě v Bohonicích nebyly té doby ještě tak vyvinuty, aby mohly veškeré potřebné plody pro reprodukci poskytnouti, požádal odborníky a majitele zahrad za přenechání potřebných plodů reprodukovaných odrůd. Většina vyzvaných s neobyčejnou ochotou přání vyhověla, za čež se jim vzdává nejvřelejší dík; byli to tito: Berka F., zámecký zahradník v Biskupicích, Bürgermeister Robert, pomologický zahradník v Lipníku, Cígler Matěj, ředitel pomologického ústavu v Bohonicích, Dr. J. Čermák, zemský advokát v Židlochovicích, Dlouhý J., zámecký zahradník v Mor. Krumlově, Dokoupil Emil, obchodní zahradník ve Vel. Opatovicích, Dr. J. Galusek, zemský advokát v Kyjově, Horňanský Alois, učitel a jednatel hospod. spol. ve Vel. Pavlovicích, Januška Josef, majitel realit v Brně, klášter Benediktinů v Rajhradě, Králové klášter Augustiniánů na St. Brně, Kočí Josef, starosta v Ivančicích, Kořínek Alois, pomologický zahradník ve Višňové, Kozlík Josef, nadučitel ve Vomicích, městská rada v Kyjově, Lorenz Josef, pomologický zahradník v Hluboké u Č. Hory, Marek Josef, zámecký zahradník v Bludově, Maruška Josef, pomolog v Klecanech, Maruška P., pomologický zahradník ve Svijanech, Mátl Jan, řídící učitel v Rajhradě, Isidor šlechtic z Mayů, velkostatkář v Uherském Hradišti, Julius šlechtic z Mayů, velkostatkář v Uherském Hradišti, Pártl Václav, pomologický zahradník v Holovousích, Pexídr Josef, pomologický zahradník v Biskupicích, Pospíšil J., rolník v Oslavici, Rachota Jaroslav, pomologický zahradník v Brodku u Nezamyslic, Říha Jan, pomolog v Chlumci, ředitelství zahrad knížete Lichtensteina v Lednici, ředitelství panství hraběte Fr. Seilerna v Lukovci, Šícha Václav, důchodní v Předklášteří, Škrobánek Josef, správce zahrad, školy ve Vítkovicích, Šeda Josef, zámecký zahradník ve Slavkově, Still Jindřich, zámecký zahradník v Líšni, Strauch Vilém, obchodní zahradník ve Vsetíně, Stříž Ludvík, zámecký zahradník v Bohdalicích, Váca Josef, soukromník v Příkazích, Vlk Stanislav, majitel školek ovoc. ve Vanovicích, Vaněk Josef, pomologický zahradník ve Vyzovicích, Weirauch Josef, zámecký zahradník v Dukovanech, Vokurka J., zámecký zahradník v Hajanech.

Nemenší dík zasloužil sobě při vydání této knihy císařský rada pan Jan Máša, tajemník českého odboru zemědělské rady pro markrabství moravské, který laskavě převzal úkol při úpravě po stránce slohové.

V Brně, v lednu 1907.

František Suchý

 

Obsah
Úvod
Seznam obvodů








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist