
Fotografie
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Ječmen setý, Hordeum vulgare je jednoletá jarní nebo ozimá obilnina z čeledi lipnicovitých, Poaceae. Patří k nejstarším kulturním rostlinám lidstva.
Stonek: Přímé, hladké, duté a článkované stéblo s výraznými kolénky. Je lysé a sytě zelené, později vlivem zrání žloutne.
Výška: 60–120 cm
Listy: Střídavé, čárkovité, ploché a lysé. Na bázi čepele jsou nápadná, velká, lysá a křížící se ouška, která objímají stéblo (výrazný rozlišovací znak od ostatních obilovin). Jazýček je krátký a tupý.
Květy: Sestaveny v koncovém, dvouřadém nebo víceřadém klasu. Klásky jsou jednokvěté, přisedlé k vřetenu po třech. Pluchy jsou zakončeny velmi dlouhými, tuhými a drsnými osinami, které směřují vzhůru.
Doba květu: V–VI
Plody: Obilka, která je u většiny odrůd srostlá s pluchou a pluškou (pluchatý ječmen), existují však i odrůdy nahé. Obilka je vřetenovitá, na obou koncích zašpičatělá.
Doba zrání plodů: VII–VIII
Kořenová část: Svazčitý kořenový systém, který se rozrůstá především v horních vrstvách půdy, ale dokáže proniknout i hlouběji v závislosti na typu půdy.
Jiné znaky: Ječmen se vyznačuje rychlým vývojem. V současnosti se rozlišuje ječmen dvouřadý (převážně pro sladovnické účely) a víceřadý (krmný). Má charakteristickou moučnatou chuť.
Podobné druhy:
Pšenice setá, Triticum aestivum, má kratší osiny (nebo je bezosinatá) a velmi malá, brvitá ouška.
Žito seté, Secale cereale, má modrozelenou barvu, osiny střední délky a ouška zcela chybí nebo jsou zakrnělá.
Zajímavosti: Ječmen byl základem stravy již ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. Nyní je nepostradatelnou surovinou pro výrobu sladu při vaření piva. V lidovém léčitelství se ječné kroupy a odvary doporučovaly pro posílení organismu a při zánětech sliznic.
Stanoviště: Pole, zemědělské plochy, občas zplaňuje podél cest a u silnic.
Nároky: Vyžaduje kvalitní, hlinité, hluboké a úrodné půdy s dostatkem vápna. Je citlivý na zamokření a kyselé půdy. Jarní ječmen vyžaduje včasný výsev pro dobrý vývoj kořenů.
Výskyt: Velmi hojně pěstovaná plodina po celém území ČR, zejména v nižších a středních polohách (obilnářské oblasti).
Rozšíření: Celosvětově rozšířená obilnina mírného pásma, pěstovaná od nížin až po vysokohorské oblasti (v Himálaji až do 4000 m n. m.).
Význam: Potravinářství (kroupy, kávoviny), sladovnictví (pivo, whisky), krmivářství a dietetika.
Sacharidy (zejména škrob 60–70 %), bílkoviny, vláknina (beta-glukany), vitamíny skupiny B, vitamín E, minerální látky (křemík, hořčík, fosfor, draslík, selen) a enzymy.
Sklízí se plně zralé obilky v období žní (červenec až srpen). V současnosti se pro léčebné účely využívají buď celé obilky k přípravě odvarů (tzv. ječný sliz), nebo se zpracovávají na slad. Odvar působí protizánětlivě a lehce projímavě, pomáhá při žaludečních a střevních katarech.
Dnes je velmi populární sběr mladých zelených listů (vysokých cca 10–15 cm), které se lisují na šťávu nebo suší a drtí na prášek. Jde o významný doplněk stravy s vysokým obsahem antioxidantů a chlorofylu pro celkovou detoxikaci organismu.
Obilky se po sklizni dosušují na vlhkost pod 14 %, aby se zabránilo plesnivění a znehodnocení. Skladují se v suchých, větraných silech. Mladá nať se suší velmi rychle a při nízkých teplotách (do 35 °C), aby se zachovaly enzymy a citlivé vitamíny. Skladuje se v temnu a bez přístupu vzduchu.
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Liliopsida - rostliny jednoděložné
řád Poales - lipnicotvaré
čeleď Poaceae - lipnicovité
rod Hordeum - ječmen
Hordeum vulgare, Hordeum aegiceras, Hordeum sativum, Hordeum irregulare
Ječmen setý, ječmen obecný
Jačmeň siaty
Barley, Cereal Barley, Six-rowed Barley
Ечемик
Almindelig Byg
Hordeo ordinara
Oder
Ohra
Orge commune
Gerst
Obični ječam
Bygg
Orzo comune
オオムギ
Paprastasis miežis
Mieži
Árpa
Saat-Gerste
Bygg
Jęczmień zwyczajny
Cevada
Orz
Ячмень обыкновенный
Ječmen
Јечам
Hordeum vulgare
Korn
Ячмінь
Đại mạch
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.
