
Fotografie
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Břečťan popínavý, Hedera helix je vytrvalá, stálezelená dřevnatá liána z čeledi aralkovitých, Araliaceae. Je ceněn jako jedna z nejlepších rostlin pro vertikální zeleň a filtraci městského ovzduší.
Stonek: Plazivá nebo pnoucí lodyha, která se k podkladu (stromy, zdi, skály) přichycuje četnými krátkými příčepivými kořínky. Staré kmeny mohou mít průměr až 10–15 cm a jejich borka je šedohnědá, podélně popraskaná.
Výška: Délka lodyhy může dosáhnout 20–30 metrů, do výšky šplhá dle opory.
Listy: Střídavé, kožovité, stálezelené a lesklé. Tvar listů je dvojí (dimorfismus): na nekvetoucích výhonech jsou listy 3–5laločné, na kvetoucích větvích jsou listy celistvé, vejčité až kosočtverečné. Žilnatina je světlejší a nápadná.
Květy: Drobné, žlutozelené, sestavené v polokulovitých okolících. Jsou bohaté na nektar a kvetou netypicky pozdě, čímž poskytují poslední potravu hmyzu před zimou.
Doba květu: IX–X (někdy i začátek listopadu)
Plody: Kulovité bobule velikosti hrachu, které jsou nejprve zelené a přes zimu dozrávají v tmavě modré až černé. Pro lidi jsou jedovaté, pro ptactvo jsou však důležitou potravou předjaří.
Doba zrání plodů: III–IV (následujícího roku)
Kořenová část: Hlavní kořenový systém je v zemi, lodyžní kořínky slouží primárně k přichycení, nikoliv k parazitování na hostitelských stromech.
Jiné znaky: Celá rostlina je mírně jedovatá. Dožívá se vysokého věku (až stovky let). Má specifický, pryskyřičný pach a nahořklou chuť.
Podobné druhy:
V ČR se přirozeně nevyskytuje žádný jiný původní druh, v zahradách se však pěstuje mnoho šlechtěných kultivarů s různě barevnými listy.
Zajímavosti: Pro člověka jedovaté plody! Břečťan byl ve starověku symbolem nesmrtelnosti, přátelství a věrnosti. Dnes je extrakt z listů (hederakosid) klíčovou složkou moderních sirupů proti kašli, protože uvolňuje hleny.
Stanoviště: Listnaté a smíšené lesy, skály, sutě, staré zdi, parky a hřbitovy. Vyhledává vlhčí vzduch a stinná až polostinná místa.
Nároky: Preferuje humózní, čerstvě vlhké půdy bohaté na živiny a vápník. Je mrazuvzdorný, ale při extrémních holomrazech mohou listy namrzat.
Výskyt: Hojně na celém území ČR, v horách vzácněji (limitován mrazy).
Rozšíření: Téměř celá Evropa, severní Afrika a Malá Asie.
Význam: Léčivá rostlina (expektorans), okrasná dřevina, ekologický úkryt a potrava pro ptactvo a hmyz.
Triterpenoidní saponiny (zejména hederasaponin C), flavonoidy, silice, třísloviny, organické kyseliny, jod a vitamín E.
Sbírají se mladé listy (Folium hederae) průběžně po celý rok, nejlépe však na jaře (duben–květen). Sbírají se pouze listy z mladých, nekvetoucích výhonů. Pozor, mohou vyvolat u citlivých osob podráždění kůže. V domácím léčitelství se doporučuje opatrnost; vnitřně se užívá především při chronických zánětech průdušek a k uvolnění křečí. Zevně se používá do koupelí při revmatismu nebo proti celulitidě.
Suší se ve stínu nebo umělým teplem do 45 °C. Lze sušit na slunci. Po usušení se odstraní zahnědlé listy. Listy jsou kožovité a suší se pomaleji. Musí být skladovány v suchu a temnu. Čerstvá šťáva z listů může u citlivých jedinců vyvolat alergické kožní reakce (záněty).
Rozšiřuje cévy - v malých dávkách.
Zužuje cévy - ve větších dávkách.
Zpomaluje srdeční tep - ve větších dávkách.
Prostředek pro uvolnění hlenů - sekretolytikum.
Pro podporu srdeční činnosti - kardiotonikum.
Prostředky pro vykašlávání - expektorans.
Při chronickém zánětu dýchacích cest.
Proti parazitálnímu onemocnění.
Mírně sedativní účinek.
Popálení sluncem.
Pro odstraňování celulitidy.
Na pohmožděniny - teplé obklady.
Proti kašli - ve velmi malém množství se sušený list používal do sirupů.
Na rány - čerstvé listy - obklad
Při léčení kožních chorob.
Protože je droga toxická, není vhodné překračovat doporučené nízké dávky (větší způsobí otravu) ani drogu používat dlouhodobě. Některá literatura přímo uvádí, že pro lidové léčení je nevhodný, přestože jinde se uvádí, že v malých terapeutických dávkách nemá vedlejší účinky.
Nálev se připravuje z 1/2 čajové lžičky zalitím 250 ml horké vody a odstátím, užívání maximálně obden.
Pro člověka jedovaté plody, pro ptáky kupodivu jedovaté nejsou a rádi se jimi cpou. Požití bobulí u člověka vyvolává úporné průjmy a při větším množství mohou způsobit smrt.
Lidé senzitivní na alergeny mohou reagovat podrážděním kůže po dotyku rostliny.
Jako okrasná rostlina na budovách ve vedrech izoluje před sluncem, při dešti chrání zdivo před nasákavostí. Při využití jako pokryv půdy ušetříte námahu při kosení.
Rozmnožuje se semeny i vegetativně, zakořeněním nadzemních částí. Uměle tedy řízkováním mladých výhonků. Pro větší úspěch přiklopíme zavařovací sklenicí nebo zavážeme kolem igelitový sáček, čímž docílíme větší vlhkosti pro snadnější zakořenění.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 5, strana 266
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 106
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Apiales - miříkotvaré
čeleď Araliaceae - aralkovité
rod Hedera - břečťan
Hedera helix, Hedera arborea, Hedera aurantiaca, Hedera baccifera, Hedera chrysophylla, Hedera combwoodiana, Hedera communis, Hedera conglomerata, Hedera cordata, Hedera cordifolia, Hedera digitata, Hedera diversifolia, Hedera donerailensis, Hedera elegantissima, Hedera floribunda, Hedera glimii, Hedera gracilis, Hedera grandifolia, Hedera humirepens, Hedera latifolia, Hedera lobata, Hedera marginata, Hedera minor, Hedera palmata, Hedera pennsylvanica, Hedera poetica, Hedera purpurea, Hedera willsiana
Břečťan popínavý, břečťan obecný
Brečťan popínavý
Common Ivy, English Ivy, Ivy
عشقة متسلقة
Обикновен бръшлян, Бръшлян, Бръшля̀нът
常春藤
Almindelig Vedbend
Helica hedero
Harilik luuderohi
Varjomuratti, Muratti, euroopanmuratti
Lierre grimpant, lierre rampant, lierre commun
Klimop, Borostyán
Obični bršljan, Bršljan
Bergflétta, viðvindill, vafningsviður
L'edera comune
セイヨウキヅタ
Gebenė lipikė
Közönséges borostyán, Borostyán
Gemeine Efeu, Gewöhnlicher Efeu, Efeu
Eføy, bergflette, vedbend
Bluszcz pospolity
Iederă
Плющ обыкновенный
Navadni bršljan
Бршљан, зеленгора, зимзелен
Hiedra común, Hiedra rastrera, yedra, hiedra
Murgröna
Duvar sarmaşığı
Плющ звичайний
Dây thường xuân
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.
