Plaveč
Česká republika » Jihomoravský kraj » okres Znojmo » Plaveč
Obec Plaveč na mapě
Nadmořská výška: 240 m n.m.
• Zeměpisná poloha: 48° 55’ 44" s.š., 16° 04’ 38" v.d. • Rozloha: 1034 ha
Počet obyvatel k 1.1.2010: 470
První písemná zmínka pochází z roku 1234
Obecní úřad Plaveč, Náves 48, 671 32 Plaveč u Znojma
Telefon: 515 252 242, fax: 515 252 242, e-mail: obecniurad@obecplavec.cz, podatelna@obecplavec.cz
Části obce: Plaveč
PSČ a pošta: 671 32 Plaveč u Znojma
Statistický kód obce: 594628 • Obec s pověřeným obecním úřadem:
Znojmo • Obec s rozšířenou působností: Znojmo
Externí odkazy
Památky, významné stavby a zajímavosti obce Plaveč:
Hrad Lapikus, zřícenina, západně od obce v lesích po zelené turistické značce, kulturní památka, Plaveč
Kříž v polích za vsí směr Únanov, kulturní památka, Plaveč
Socha sv. Isidora nad Šantrůčkovým mlýnem, kulturní památka, Plaveč
Socha sv. Jana Nepomuckého u mostu, kulturní památka, Plaveč
Socha pařez se zbrojí v parku u zámku, Plaveč
Socha sedící ženy s dítětem v parku u zámku, Plaveč
Socha sv. Josefa, kulturní památka, Plaveč
Socha sv. Leonarda, Plaveč
Socha sv. Donáta, Plaveč
Socha sv. Floriána, Plaveč
Socha sv. Vendelína, Plaveč
Románská rotunda Panny Marie zasvěcená sv. Františku Xaverskému, Plaveč
Zámek Plaveč, kulturní památka
Zdroj: Národní památkový ústav
Chráněná území přírody, památné stromy a přírodní zajímavosti na území obce Plaveč:
Jevišovka, přírodní park
Tvořihrázský les, evropsky významná lokalita (panonské dubohabřiny, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, jeskyně nepřístupné veřejnosti, výskyt tesaříka obrovského, roháče obecného, netopýra černého)
Lapikus, evropsky významná lokalita (dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum)
Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Obec Plaveč leží asi 10 km severně od města Znojma v nadmořské výšce 220m. Nejvyšším bodem obce je kopec Ruda s výškou 346m. Z toho lze snadno usoudit, že se Plaveč nachází v poměrně členité krajině.
Obec se rozprostírá po obou březích řeky Jevišovky. Podle archeologických vykopávek bylo zjištěno, že toto krásné údolí bylo osídleno již od pravěku a to přibližně před sedmi tisíci lety. Počet obyvatel se pohybuje kolem 470. Obec je obklopena ze severu Němčičkami, Mikulovicemi a Rudlicemi, z východu Výrovicemi a Tvořihrází, z jihu Únanovem a ze západu Hlubokými Mašůvkami.
Z geologického hlediska se jedná o oblast spíše kamenitou. Nalezneme zde žulu, rulu, svor, křemen i s jeho modifikací pazourkem, živec, kaolínové sedimenty, mořské usazeniny a říční nánosy, vápenec, grafit a železnou rudu.
K Plavči patří i několik samot. Bývalý mlýn Culpovec, hájenka (bývalý panský pivovar) a Bábovec. V minulosti zde stával ještě mlýn Březovec, který byl ale zbořen při stavbě výrovické přehrady.
První písemné záznamy o obci jsou již z roku 1216.
Největší pozornost si bezesporu zaslouží plavečský zámek, který byl vybudován na místě původní tvrze koncem 16. století. Součástí zámku je rotunda, unikátní památka postavená v románském slohu, o níž se písemnosti zmiňují již v souvislosti s rokem 1234. Tato stavba je zasvěcena Františku Xaverskému a často se o ní hovoří jako o „mladší sestře” světoznámé znojemské rotundy svaté Kateřiny. Plavečská rotunda je však o něco větší a vyšší. Na rotundě se nachází zajímavá lucerna s pískovcovou hlavicí znázorňující čtyři obličeje. Na střeše předsíně můžeme spatřit v otevřené vížce zvon z roku 1487, který patří mezi čtyři nejstarší zvony na znojemském okrese. Pod rotundou byla v roce 1868 zbudována krypta, kde je pochováno sedm členů Widmannova rodu - posledních majitelů plavečského panství. Jako úplně poslední, byl v roce 1945 uložen do hrobky baron Vojtěch Widmann. Za panování Widmannů byl kolem zámku zbudován anglický park a Bažantnice. Bylo zde vysázeno množství vzácných dřevin a usazeno několik soch. V současné době byly sochy z Bažantnice a okolí svezeny do parku v blízkosti rotundy, aby se zamezilo jejich poškozování. Plavečský zámek nyní slouží jako domov pro seniory.
Krásné a členité údolí řeky Jevišovky láká návštěvníky k turistice i cykloturistice. Častým cílem bývá zřícenina hradu Lapikus. Hrad nebo spíše hrádek, pochází zřejmě ze 14. století a zanikl asi v druhé polovině 15. století. Celé údolí řeky Jevišovky, včetně zříceniny Lapikus, patří do Přírodního parku Jevišovka. Při ohleduplném chování mohou návštěvníci spatřit některé vzácné a chráněné druhy rostlin, jako například sněženky, vstavače, vemeníky, lilie, koniklece, kruštíky, oměje, třemdavu nebo brambořík. Ze zvířat pak břehule, ledňáčky, labutě, volavky, atd.
K cestovnímu ruchu přispěla i výstavba blízké Výrovické přehrady, která byla dokončena v roce 1984. Pláže na koupání jsou přístupné jak ze strany od Plavče, tak i od Výrovic. Přehradní jezero také rádi vyhledávají rybáři, kteří si často odnášejí pěkné úlovky.
Unavení výletníci se mohou občerstvit v prodejně Jednoty na místním náměstíčku, nebo mohou navštívit hostinec „U Kochů”, či „Peklo” v místní sokolovně.
Zřícenina bývalého hradu Lapikus
Ve starých zápisech bývá označován názvem „Hrádek”. Tyčí se na strmém skalnatém výběžku nad hlubokým údolím Plenkovického potoka mezi Plavčí a Hlubokými Mašůvkami. Dnes z něj zbylo pouze torzo vysoké hradní věže.
Nelze přesně určit, kdy byl postaven. Zřejmě někdy v letech 1365 - 1380, a to jako součást systému pásma hradů a tvrzí sloužících k obraně jižní moravské hranice. Písemné zprávy pocházejí až z roku 1411, kdy byl v majetku Vajtmilnarů z Žerotic. Vypleněn a pobořen byl pravděpodobně někdy v letech 1468 - 1471 za válek krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem. Roku 1561 přešel již pustý hrádek do majetku Sezimy Zajímače z Kunštátu, držitele Jevišovic.
Historie hrádku Lapikus je opředena rouškou tajemství. Už jeho jméno provokuje fantazii (Lapikus = lapí kus). Podle lidového vyprávění prý si hrádek postavili loupežníci - lapkové, kteří přepadávali povozy na staré cestě ze Znojma do Náměště. Jenže z hrádku na cestu dobře neviděli, proto postavili na okraji vesnice Němčičky další tvrz. Obě pevnosti pak propojili podzemními chodbami. Mohli se tak nepozorovaně přemísťovat pod zemí a ve sklepeních ukrývat uloupenou kořist. Říká se, že je pod hradem Lapikus uložen v chodbách veliký loupežnický poklad. Podle dnes už nežijící lidové vypravěčky paní Urbánkové prý se sklepení s pokladem otevírá vždy jednou za rok, a to když se o Velikonocích čtou v kostele pašije. Jisté však je, že doposud z pokladu nikdo neměl žádný užitek. Pokladem však zůstává pro každého návštěvníka nádherná příroda v údolí Plenkovického potoka. Všímavý návštěvník zde může uvidět i spoustu jedinečných rostlin.
Sochy v plavečském katastru
Roku 1747 nechala umístit baronka Marie Lucie Widmannová v plavečském katastru 7 soch svatých. Jsou to barokní díla z mušlového vápence v životní velikosti. Nyní jsou dosti poškozené. Aby se zabránilo další devastaci, byla většina soch odvezena z původních stanovišť a umístěna v zámeckém parku.
Sochy představují následující svaté:
1. sv. Josef
2. sv. Leonard
3. sv. Donát - tato socha byla v r. 1904 zničena opilcem. Její torzo bylo uloženo do země u zámecké sýpky.
4. sv. Florián
5. sv. Jan Nepomucký
6. sv. Vendelín
7. sv. Izidor
V okrasném parku „Bažantnice” bylo dále možno vidět další sochy:
- tzv. Baronka s dětmi
- kamenný zlomený strom se zbrojí
- 2 kamenné vázy a bazének
- kamenná váza s deskou
Pamětníci potvrdí, že v „Bažantnici” a na kopci Ruda se ještě nacházela dnes už neexistující dvě kamenná „kanape” (lavice k odpočinku).
Text převzat ze stránek www.obecplavec.cz
