Jabloň Zlatoháv

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Zlatoháv

Zlatoháv v Thomayerově knize České ovoce

ůvod. Staří pomologičtí spisovatelé nemohli se dohodnouti o původu tohoto jablka a to proto, poněvadž bylo známo již v 16. století, tedy v době, kdy nebývalo zvykem zjistiti též rodiště toho kterého druhu. Ale všickni více nebo méně shodují se v tom, že jest jablko toto původu francouzského. Pátrali jsme tudíž v pomologických knihách francouzských a používáme dat, která vyhledal Léroy v Dict. pom., č. 146. Léroy píše: Skorem veškeří pomologové pohlíželi déle než celé století na tento plod jako na francouzské jablko, a měli pravdu, a kdyby byli měli příležitost pročísti katalog velkého ovocného sadu v Orléanu kolem r. 1598, byli by shledali, že je znal Le Lectier již za oné doby, neboť v roce 1628 uvádí, že se jablko to pokládá za bretoňský druh. Po té dovolává se Léroy ještě některých pozdějších autorův, aby dotvrdil francouzský původ tohoto jablka. Zlatoháv, jako vůbec prastará jablka, byl pěstován pod různými jmény a pod těmi také byl popisován různými autory, zejména pak německými. Z uvedeného také vysvítá, že Zlatoháv byl již od dávných dob pěstován ve Francii, Německu a Anglii. V Čechách jest jablko toto velmi oblíbené a zdá se, soudě podle názvu, že k nám přišlo z Německa (Zlatoháv, německy Goldzeugapfel, a nikoliv Zlatohlav, jak je někteří chybně jmenovali).

Literatura a synonyma :
1. česky : Zlatoháv a chybně Zlatohlav, viz Burket Jabloň, str. 90
2. lat.: Prasomila attalica, viz Léroy Dict. č. 146.
3. Le Lectier Orléans Cat. des arbres cultivés dans son verger 1628, str. 24., Drap d’or de Bretagne.
4. Claude S. Etienne 1670, str. 214., D’or.
5. Duhamel Traité des arbres fruitiers 1768, I., str. 290., Vrai drap d’or.
6. Thompson Cat. 1842, str. 219., Bay. a Bonne de Mai.
7. Sieckler Teut. Obstg. 1800, str. 156., díl 14., tab. 8. Der Goldstückapfel, Embroidered Apple. V tomto popise jsou zajímavá data o původu a literatuře tohoto jablka, která však byla zajímavější než dnes té doby, kdy psána byla. Nalezli jsme u Siecklera ještě synonymu Characterapfel (Knoop) přináležející jinému jablku, viz Christ. 1817, Handb., č. 143., Fenouillet jaune (Duhamel).
8. Diel 1800, III., str. 125., Der Goldzeugapfel, Vrai drap d’or, Embroidered Apple (Miller).
9. Christ. Handb. d. Obstk. 1817, č. 142., Der goldgestickte Apfel.
10. Ill. Handb. d. Obst. I., č. 116., Goldzeug-Apfel. V tomto popise tvrdí autor že Embroidered A. přináleží jinému jablku a uvádí synonyma v Německu užívaná: Reinette Joseph II., Donauers Reinetten Rambour, Oberdiecks grosse gelbe Zucker-R., Annanas-A., Berlinger u Heilbronn, Deutscher Gulderling.
11. Oberdieck Anleit. 1852, str. 125., Gold zeugapfel.
12. Léroy Dict. d. Pom. III., č. 146., Pomme drap ďor.
13. Dochnahl Aepfelsorten 1855, č. 523., Goldzeugapfel a Berlichinger, Pomme de caractére, Veritable drap ďor, Goldgestickter A., Goldener Zeugapfel, Wahrer drap ďor, Goldstoff-A., Cloth of Gold A.
14. Lauche D. P., č. 13., Goldzeugapfel.
15. Stoll Oest.-ung. P., Goldzeug-A., Aranyszövet, Mela Drappo d’oro.
16. Durand Cat., str. 133., Drap d’or ancien.
17. Mathieu Nomencl., str. 50., Goldzeug-A., Goldstick-A., Gelber Kloster-A., Champagner Wein-A., Milch-A., Weisse französische Reinette, Gold Reinette, Bay Apple, Early Summer Pippin.

Originály naše pocházejí od J. Říhy z Chlumce n. C. a z výstavy ovoce v Praze 1891.

Tvar. Jest to veliké a krásné jablko. Poměrně vyvinuté plody jsou 85 mm. široké a 70 mm. vysoké. Nejširší místo plodu nalézá se as uprostřed plodu, ke kalichu se plod zúžuje a ke stopce zůstává plochým.

Kalich jest veliký a připadá jakoby zavřený, lístky kalichu jsou pomačkané a následkem toho zbývá mezi nimi mezera, tak že kalich vyhlíží, jakoby byl pootevřený. Lístky kalichu sedí na konci žeber, která jsou u kalichu zvlášť znatelná a nepravidelná, odtud rozbíhají se žebra po celém plodu a končí u stopky ve způsobě plochých vyvýšenin.

Stopka jest krátká a dužnatá a sedí v hluboké nálevkovité prohlubině, která jest u stopky nazelenalá.

Slupka jest hladká, jemná, lesklá a málo kdy rzivými tečkami pokryta, v tom případě i drsnější. Při uzrání jest barvy bledě zlatožluté, která jest na výslunní straně pomerančově žlutá. Celý plod jest bledě tečkován a četnými černými tečkami i velikými skvrnami pokryt. Za deštivého počasí bývají skvrny větší a četnější; okolnost ta připisuje se plísni, která plod napadává.

Dužnina jest kyprá, drobnozrnná, žlutá, šťavnatá, cukernatá a poněkud nakyslá, jest aromatická a upomíná na citron.

Jaderník jest bezosý, pouzdra jsou veliká a prostorná. Jádra jsou četná, pěkně vyvinutá, podlouhlá a temně hnědá. Rourka kalíšková jest slitá a neponechává prostoru. Žilkovina spojuje ji s jaderníkem, který jest od ní méně vzdálen než od stopky.

Uzrává již v listopadu a vydrží až do jara, ale pozbývá pak zrnatosti a stává se moučnatým a rádo nahnívá. Jest to plod výborné jakosti, který se hodí pro tabuli, kuchyň, trh i pro hospodářské účely.

Strom roste bujně a tvoří vysokou, kulatou korunu s větvemi poněkud odstávajícími. Květe pozdě a jest úrodný, vyžaduje však poněkud chráněné polohy, hluboké a teplé půdy. V špatné půdě se nedaří a dává špatné plody.

Letorosty jsou štíhlé, hnědočervené a tečkované. Dřevné pupeny jsou malé, špičaté a přilehlé; plodonosné pupeny jsou malé a tupé. Listy jsou prostředně veliké, špičaté, temně zelené a málo zoubkované; na spodní straně jsou šedé a plstnaté. Květy jsou prostředně veliké a načervenalé.

Jest to druh, který se doporučuje jako jablko první jakosti pro zahrady a štěpnice.

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

Zlatoháv v knize Deutsche Pomologie

Původ a výskyt: o jeho původu nelze nic jistého zjistit; pocházel prý z Bretaně a le Lectier se o něm zmiňuje již v roce 1628. K obecnému osázení ho doporučilo druhé setkání německých pomologů v Gotě v roce 1857.

Literatura a synonyma:
1. Drap d'or de Brétagne (le Lectieur, d'Orleans, Catalogue des arbres cultives dans son verger et plant, 1628, S. 24);
2. d'Or (dom Claude Saint-Etienne, Nouvelle instruction pour connaître les bons fruits, 1670, S. 214);
3. Goldzeugapfel, Diel, 1800, III. S. 115);
4. Bay (Thompson, Catalogue of fruits cultivated in the garden of the horticultural Society of London, 1842, No. 219);
5. Goldzeugapfel (Illustrirtes Handbuch der Obstkunde No. 116);
6. Drap d'or (André Leroy, Dictionnaire de pomologie No. 146);
7. Oberdieck's grosse gelbe Zuckerreinette (Liegel);
8. Vrai drap d'or (Mas, le verger, No. 23).
V Belgii, Francii a Německu se často vyskytuje pod nejrůznějšími názvy a ve Werderu u Postupimi je velmi běžné jako mléčné jablko Milchapfel (mléčné jablko).

Plod: velké, 85 mm široké, 70 mm vysoké, ploché, kulovité jablko; Břicho je dosti středové a směrem ke kalichu a stopce se zplošťuje téměř rovnoměrně.

Kalich: uzavřený; Letáky dlouze špičaté, často kratší, zelené, vlnité; Kalich je slabý, obklopený zrnky dužiny a jemnými záhyby, které vystupují a rozprostírají se po celém ovoci.

Stopka: krátká, často masitá, vlněná, mírně vyčnívající; Lodyha klesá hluboko, není příliš široká, zůstává dlouho zelená, obvykle bez rzi.

Slupka: hladká, jemná, lesklá, ze stromu žlutavě zelená, s plamenovitě zelenými pruhy na jamce stopky, ve zralosti světle žlutá, na slunečné straně často zlatožlutá. Časté skvrny na slupce, často obklopené nazelenalým nádechem. Vzácné známky rzi, ve vlhkých letech často načernalé strupy.

Dužnina: žlutá, jemnobuněčná, křehká, šťavnatá, chutná po citronech, kyselá chuť vína.

Jaderník: dutá osa; Komory většinou otevřené, velké kalvilovité, popraskané, obsahující dobře vyvinutá, podlouhle oválná, dlouze špičatá semena. Část dužniny ohraničená nazelenalými cévními svazky plochá cibulovitá, mírně se zužující ke stopce a kalichu; kališní jamka trychtýřovitá, často hluboce klesající; Vlákna velmi vysoká.

Zralost a použití: výborné ovoce na stůl i pro hospodářství, které je připravené k uskladnění v listopadu a vydrží přes zimu.

Charakteristika stromu: roste bujně, tvoří vysokou kulovitou korunu, jejíž větve mírně visí, kvete poměrně pozdě, je velmi úrodný, má však rád teplé, chráněné stanoviště a mírnou, nepříliš suchou, hlinitopísčitou půdu. V příznivých polohách se doporučuje i k výsadbě k polním cestám a silnicím.

Letorosty štíhlé, tenké, hnědočervené, vlnité, s roztroušenými tečkami; Plodové pupeny poměrně malé, tupě kuželovité, vlnité; dřevní pupeny malé, špičaté, vlněné, přiléhavé; Listy vejčité, špičaté, často kopinaté, na povrchu tmavě zelené, na spodní straně šedozelené, plstnaté, slabě zubaté; stonky středně dlouhé, slabé, poněkud načervenalé;

Palisty krátké, lineární, odstávající.

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Zlatoháv osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.