Jabloň Košíkové

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Košíkové

Košíkové v Thomayerově knize České ovoce

ůvod. Výborné toto jablko jest původní český druh, o jehož původu obdrželi jsme určitá data prostřednictvím p. Freidla z Vysokého Mýta. Také p Šplíchal z Chotěšína podal nám zprávy o původu jablka košíkového, které však potvrzují údaje p. Freidla. Pan Šplíchal dodává k tomu, že dédeček jeho šlechtil v r. 1826 několik jabloní košíkových. Rouby k tomu přinesl z panských jabloní, té doby již asi 90 roků starých.

Vznik jablka košíkového spadá do minulého století, a kolébkou jeho jest krajina u Litomyšle, a to ovocná zahrada, jež té doby náležela hrabatům z Valdštejna. Tam stojí dnes stromy přes 120 roků staré, a odtud šířilo se po celém okolí, lid pak nemaje jiného názvu pro ně, jmenoval je „jablko panské“, protože pocházelo z panské zahrady, a ještě dnes jmenují je v osadách druhdy „pánům“ poddaných „panské“. Sousedé pak jmenovali je „párkové“, protože roste v párcích, t. j. po dvou plodech těsně k sobě přilehlých. Dobré vlastnosti jablka toho razily mu cestu po celém okolí, a zejména Vysokomýtští jali se je hojně pěstovati, takže dnes není snad zahrádky v tamní krajině, v níž by nebylo několik jabloní košíkových. Koruna této jabloně má podobu „košíku“ někdy až 20 m. širokého, a. odtud odvozuje se název „košíkové“, ač by mu také dobře slušel název ten, kdyby byl odvozen od vlastnosti, že jediná jabloň dá plodů plné košíky, neboť jest to druh velmi úrodný, snad jeden z nejúrodnějších v tamní krajině.

Hospodářský spolek litomyšlský ujal se názvosloví tohoto jablka a stanovil pro ně jediný název i po našem náhledu správný, protože se zakládá na fysiologických vlastnostech stromu, a názvy „panské“ i „košíkové“ podržují se jako synonyma.

Literatura a synonyma. Jablko košíkové jest poprvé popsáno v tomto díle, nemá tedy dosud jiné literatury. Synonyma jsou: jablko panské a parkové jablko košíkové.

Originály obdrželi jsme z ovocné výstavy v Praze 1891 ze skupiny pro Litomyšl a Vysoké Mýto, a kromě toho zaslal nám několik plodů, květ, dříví a list p. Freidl z Vys. Mýta.

Tvar. Pravidelné toto jablko jest 70 mm. široké a 65 mm. vysoké. Nejširší místo jeho nalézá se poblíže stopky. U stopky jest plod plochý, ke kalichu se jehlancovitě sužuje a tupě zakončuje; příčinou tvaru toho jest široká prohlubina stopky.

Kalich jest polootevřený, a lístky kalichu jsou veliké, široké a přehnuté. Kalich sedí ve veliké prostorné prohlubině, v níž lze pozorovati rýhování, které se rozbíhá po plodu ve způsobě širokých a oblých vyvýšenin.

Stopka jest krátká, tlustá, a sedí v malé, mělké, rzí pokryté prohlubině; v těchto místech sbíhají se opět žebra.

Slupka jest jemná, skoro mastná, slabě vonná, jest barvy bledožluté a zejména po výslunní straně delšími i kratšími karmínovými pruhy pokrytá. Pruhy sbíhají se u kalichu a velmi často se spojují, takže tvoří červený okraj, odtud rozbíhají se pruhy po celém plodu a u stopky mizejí. Pruhy bývají pravidelně rozděleny. Červené tečky vyplňují prostor mezi pruhy a ztrácejí se u stopky. Někdy bývají plody do dvou třetin pruhované.

Dužnina jest čistě bílá, jemná, drobnozrnná, dosti tuhá a šťavnatá; jest chuti sladké, málo nakyslé a příjemně páchnoucí.

Jadérník jest poměrně malý, leží uprostřed plodu, jest z části bezosý, nebo se stěny pouzder sebe dotýkají, tak že se zdá, jakoby byly v sebe uzavřeny, pouzdra jsou dosti prostorná a stěny jsou protrhané. Jádra, jichž bývá po jednom anebo po dvou v pouzdru, jsou veliká, dlouze zašpičatělá a hnědá.

Rourka kalíšková jest dosti veliká, nálevkovitá a končí úzkou rourkou, která dobíhá až k jaderníku.

Uzrává na začátku října a vytrvá do února.

Strom tvoří na počátku poněkud slabší kmen, proto musí býti šlechtěn na jiný kmen, ale pak tvoří velikou košatou korunu. Větve jsou poněkud převislé; proto hodí se méně do stromořadí k silnicím, ale výborně do ovocných sadů. Daří se mu i v drsných krajinách, ve výšce 400 metrů roste znamenitě. Roste velmi rychle a tvoří pevné a otužilé stromy, jež netrpí nemocemi a nepomrznou. Jest velmi úrodný i tehda, kdy jiná jablka selhala. Plody drží pevně na stromě.

Květy jsou dosti veliké a bílé.

Proto, že není vyběravý ani co do jakosti půdy, že jest stále úrodný a jablko jeho mívá vždy hojný odbyt, doporučuje se k nejhojnějšímu pěstování. Do normálního sortimentu bylo jablko to vřaděno r. 1891 při jubilejní výstavě.

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Košíkové osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.