Fotodoma

Fotodoma » Česká republika » Zlínský kraj » Okres Uherské Hradiště » Staré Hutě


Vlajka Staré Hutě       Znak Staré Hutě

 

Staré Hutě

 

Obecní úřad Staré Hutě, Staré Hutě 70, 686 01 Uherské Hradiště
Telefon: 739 950 827
E-mail: obstahu@quick.cz
ID datové schránky: w3iarf2
www.starehute.cz

 

Svatební místa Snubní prsteny pro oba Svatební oznámení Snubní prsteny Zlaté šperky

 

Fotogalerie obce Staré Hutě

K fotografiím můžete zakoupit licence pro jejich komerční využití nebo použití na jiných www stránkách.

Fotografie Gig_4028928, Staré Hutě Fotografie Gig_4028932, Staré Hutě Fotografie Gig_4028933, Staré Hutě Fotografie Gig_4028940, Staré Hutě Fotografie Gig_4028942, Staré Hutě Fotografie Gig_4028944, Staré Hutě Fotografie Gig_4028967, Staré Hutě Fotografie Gig_4028996, Staré Hutě

 

Symbolika obce Staré Hutě

Vlajka obce Staré Hutě

Právo užívat vlajku obci Staré Hutě udělil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9.12.2002 pod číslem rozhodnutí 16.
Popis vlajky: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1:2:1. V modrém pruhu bílý pohár s víkem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Znak obce Staré Hutě

Právo užívat znak obci Staré Hutě udělil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9.12.2002 pod číslem rozhodnutí 16.
Popis znaku: V modrém štítě stříbrný pohár s víkem, provázený dvěma zlatými dubovými listy.

 

Základní údaje obce Staré Hutě

Kraj: Zlínský
Okres: Uherské Hradiště
Obec s pověřeným obecním úřadem: Uherské Hradiště
Obec s rozšířenou působností: Uherské Hradiště
Historická země: Morava
Statistický kód obce: 592587
IČ: 00362476
DIČ: CZ00362476
Status: obec

Nadmořská výška: 393 m n.m.
Zeměpisná poloha: 49° 07' 58" s.š., 17° 16' 46" v.d.
Rozloha: 737 ha
První písemná zmínka pochází z roku 1750

Části obce: Staré Hutě
Pošta: 686 01 Uherské Hradiště 1

 

Obec Staré Hutě

Obec Staré Hutě leží v hlubokém údolí Chřibů a veřejnosti je často povědomá pouze z pohledu od hlavní silnice směřující na Brno, odkud je patrných jen několik střech místních stavení, obklopených téměř ze všech stran plochami pastvin, lučin a shluky stromoví, jež sahají až k lesním okrajům. Jednotlivé domky, některé zachované z původní zástavby, lemují oba břehy říčky Kyjovky.

Obec Staré Hutě je jednou z nejmenších obcí kraje. V polovině 19. století žilo na území obce 390 obyvatel, v současnosti počet obyvatel kolísá mezi 135 až 139. Obec je obklopena rozsáhlými bukovými lesy, které ukrývají značné množství zvěře. Okolí je známé sběračům hub ze širokého okolí. Geologické podloží tvoří magurský flyš třetihorního stáří.

Historie obce Staré Hutě sahá do poměrně nedávné minulosti. Jak už její název napovídá, vznikla v souvislosti se založením zdejších skelných hutí někdy na samotném počátku 18. století na pozemcích buchlovského panství, které v té době spravoval rod Petřvaldů. S novými sklářskými mistry, řemeslníky přidružených profesí a řadou dalších pomocníků přicházely i jejich rodiny a zapouštěly často natrvalo své kořeny v těchto jinak nehostinných chřibských místech. Ke sklářským objektům přibývala jejich chudá stavení z kamene a hlíny, krytá převážně doškovými střechami.

Podle záznamů vrchostenského úřadu z poloviny 19. století se klade vznik skláren a potažmo i vsi do roku 1701. Ve Vlastivědě moravské (část Kyjovsko) se ale objevují záznamy, které posouvají vznik obce do let 1650-1675. Tuto skutečnost potvrzuje i jeden z dochovaných zápisů v buchlovické matrice, kde se roku 1665 uvádí sňatek Matyáše Tesaře z Břestku s vdovou po Václavu "incolae huiatis" (obyvateli huťském?). A v zápise  buchlovické matriky z roku 1666 je uvedeno, že se Matyášovi a jeho ženě narodilo dítě a otec dítěte byl označen opět jako "incola Huitte". Jiný matriční záznam z roku 1670 se zmiňuje o úmrtí jistého poddaného skláře, "ex Huttis", který zemřel ve stáří 71 let. Další záznamy, které by potvrzovaly existenci obce před rokem 1701, chybí.

V roce 1702 žilo na Starých Hutích již pět sklářských rodin, které nepocházely pouze z okolních vesnic a panství, ale také například z okolí Nového Města na Moravě. V roce 1710 v obci žilo již 14 sklářských rodin a jejich počet v souvislosti s rozvíjející se hutí neustále narůstal. Vedle sklářských rodin přicházely na Staré Hutě také lidé přidružených profesí (zabývali se kácením lesa a dopravou skleněných výrobků k zákazníkům). Podle sčítání obydlených domů stálo na Starých Hutích v roce 1755 již 36 stavení, která obývali nejen skláři a zemědělci, ale také mlynáři, kováři, krčmář ve vrchnostenském šenku, či panský myslivec.

První doklady o obecní správě pocházejí z roku 1757, kdy byli zdejšími konšely Pavel Brázda a Jan Harazim. Sklárna patřila rodu Petřvaldů a byla nazývána Buchovskou sklárnou. Nejstarší dochovaná kontrolní kniha příjmů a vydání manufaktury pochází z roku 1783. Ředitelem sklárny v této době byl František Jan Nepomuk Winkler. O evidenci mezd zaměstnanců, o organizaci výroby, nákup a prodej zboží po stránce odborné a evidenční se staral zkušený huťmistr. Na konci 18. století jím byl jakýsi Mathiatko, poté Karl Anton Krodl. Samotní skláři pracovali v úkolovém systému, kdy si do sešitů zapisovaly výrobky, které byly poté nadřízenými kontrolovány. Poté jim byla stanovena konečná mzda. Vedle specializovaných sklářů pracovali v hutích také dekoratéři skla, brusiči, leštiči, baliči či formani, kteří rozváželi zabalené zásilky po okolí. Ve sklárnách se vyrábělo nejen sklo tabulové, ale i užitkové a částečně i sklo reprezentativní. Ale na provozu sklárny se na počátku 19. století projevily problémy s odbytem zboží, a proto byly sklárny roku 1806 uzavřeny. Část sklářů opustila Staré Hutě a našla si práci v Novém Hrozenkově.

Situace se změnila roku 1814, kdy se stává novým nájemcem sklárny Izák Reich. V té době jednatřicetiletý Izák Reich, syn buchlovického hostinského, vinopalníka a obchodníka, se rozhodl pronajmout si od hraběnky Berchtoldové již několik let pustou sklárnu. Uzavřel dohody se skláři, kteří zde dříve pracovali a na jaře roku 1814 se do sklárny vrátil život. Zpočátku Izák Reich pracoval jako huťmistr a zároveň studoval knihy o sklářství. Výrobu skla se mu podařilo oživit a jeho děti úspěšně pokračovaly ve sklářském podnikání a postupně si najímaly další a další sklárny na Moravě (v Koryčanech, Kyjově, Karolince atd.).

Sklárna na Starých Hutích byla odlehlá a hůře dopravně přístupná. Změnil se sortiment vyráběných výrobků, kdy se skláři orientovali jen na výrobu dutého skla. Z těchto důvodu došlo roku 1876 k zániku sklárny. Chátrající budovy provozů zde stály ještě na počátku 20. století, ale brzy byly rozebrány na stavební materiál. Na nevelkém palouku u lesa dnes připomíná sklárnu už jen stará lípa a četné skleněné kusy, jež můžete vylovit v nedalekém potoku.

Po zániku sklářské huti se lidé stěhovali do širokého okolí za prací. Jiní zůstali na Starých Hutích a snažili se nalézt jiný způsob obživy. A tak vznikla v prostorách bývalé sklárny výrobna perleťových knoflíků a ozdobných předmětů s celkem 15 zaměstnanci. Z původních 366 obyvatel v roce 1843 jich na konci 19. století žilo v obci jen 320 (v roce 1890). Počet obyvatel se stále snižoval a v současnosti (2010) žije v obci kolem 130 obyvatel.

Historie převzata z: Baščan M., Bezděčka P., Jilík J., Žižlavský B.: Chřiby záhadné a mytické 3. Futuro 2003. Upraveno.

Text převzat se svolením starosty z www.starehute.cz

 

František Parolek

Od pana Josefa Maštrly z Varnsdorfu, který pátral po autorovi obrazu hradu Buchlova, jsme dostali informaci o slavném rodákovi ze Starých Hutí.
Je jím malíř František Parolek. Narodil se 28.7.1882 ve Starých Hutích u Uherského Hradiště a zemřel 7.7.1926 v Praze. Byl malíř samouk, kapitán ruských legií. Žil dlouho na Volyňsku na Rusi, kde maloval zejména v kostelích. Byl správcem archivu Památníku odboje v Praze. Má hlavní zásluhu o zachování a zpracování fotografického materiálu čs. legií.

 

Památky a zajímavosti obce Staré Hutě

Zikmundov - statek s chovem koní na hřebeni východně od obce

 

Přírodní zajímavosti na území obce Staré Hutě

Dub zimní, památný strom (na okraji bukového lesa, cca 1 km severovýchodně od středu obce u cesty na Zikmundov, přírodní park Chřiby)
Chřiby, evropsky významná lokalita (polopřirozené suché trávníky a křoviny na vápnitých podložích, kamenující prameny s tvorbou pěnovců, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy, lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin)
Malíkova lípa, památný strom (na travnatém pozemku severně od obce, v údolí toku Kyjovky, přírodní park Chřiby)
Buchlovský kámen - skalisko severně od Zikmundova v okraji lesa

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

 

Prosba

Pokud najdete na této stránce chybné či neaktuální údaje nebo byste rádi stránku doplnili svými texty pro Staré Hutě, pošlete e-mail s vašimi texty na adresu
fotodoma@gmail.com

 

Odkaz na stránku Staré Hutě

Pokud byste chtěli využít tuto stránku coby doplňující zdroj údajů k vašemu webu a externí galerii fotek, stačí do zdrojového kódu vašich webových stránek vložit následující kód:

<a href="http://www.fotodoma.cz/ceska-republika/kraj-zlinsky/okres-uherske-hradiste/stare-hute/">Staré Hutě</a>

V případě, že webové rozhraní vašeho webu vytváří odkazy samo, pak vložte na stránku jen:

http://www.fotodoma.cz/ceska-republika/kraj-zlinsky/okres-uherske-hradiste/stare-hute/








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají technické cookies. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.