Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčebné účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Vědecké názvy
Národní názvy
Popenec obecný, Glechoma hederacea, je velmi rozšírená, voňavá vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Má ráda vlhké stanoviště a lze ji nalézt hojně v křoví, na mezích, u zdí, na lukách a podél cest. Je nápadná čtyřhrannými, poléhavými lodyhami a pěknými modrými květy. Popenec kvete od března do června.
Stonek: Čtyřhranná, poléhavá, větvená, někdy až 50 cm dlouhá, kořenující lodyha s vystoupavými větvemi
Výška: Do 40 cm.
Listy: Srstnaté nebo pýřité, řapíkaté, vstřícné, ve střídavých párech, v dolní části lodyhy ledvinovité, v horní části okrouhle srdčité, většinou hrubě vroubkované, zřídka pilovité. Při rozemnutí příjemně voní.
Květy: Modré, modrofialové nebo fialové, zřídka červené, růžové nebo bílé, 1-2 cm dlouhé, vyrůstají z paždí prostředních a horních listů v jednokvětých až trojkvětých vidlanech. Kalich odstále chlupatý. Horní, dvoulaločný pysk tlamaté koruny je vodorovný, dolní mírně sehnutý a rozeklaný do tří plochých laloků, prostřední je největší. Tyčinky sblížené, rovnoběžně vedle sebe položené, z koruny nevyčnívající, delší vnitřní (horní, zadní), prašníkové pytlíčky od sebe odstávají v tupém úhlu.
Doba květu: III - VII
Plody: Čtyři hladké tvrdky.
Doba zrání plodů:
Kořenová část: Tenký, vytrvalý oddenek na uzlech kořenující
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Zajímavosti: Někdy se objeví gynodimorfismus. Vedle jedinců s květy obojakými se vyskytují také jedinci s drobnými kvítky pestíkovými, v nichž tyčinky jsou zakrnělé, a to buď na týchž rostlinách nebo na rostlinách samostatných.
Stanoviště: V křovinách, lesích, na mezích, u zdí, na lukách, podél cest. U nás nížiny až hory.
Nároky: Vlhká stanoviště
Výskyt: Běžný, roztroušený
Rozšíření: Evropa, Asie, zavlečen do Severní Ameriky
Význam: Léčivá rostlina. Koření. Zelenina. Plevel.
Obsahuje zelený těkavý olej (popencový olej), tříslovinu, hořčinu glechomin, silice, vysoký obsah vitamínů.
Jako drogy se užívá sušené kvetoucí nati (herba Hederae terrestris). Lze však sbírat i po odkvětu, kdy má větší listy. Má aromatickou kořenitou vůni a slabě hořkou, kořennou chuť. Je třeba ji sbírat v květu v dubnu až červenci. Doba kvetení je dlouhá, i dva měsíce. Suší se rychle ve stínu do 30°C. Sušením se aromatický kořenitý zápach neztrácí. Chuť má nahořkle kořenitou.
Choroby plicní
Průdušové astma
- záducha
Při zahlenění rozpouští hleny
Onemocnění dýchacích cest
Expektorans pro vykašlávání při kašli
- vnitřně v nálevu
Namáhavé dýchání
Při chřipce
Při nemocech močového ústrojí
Pomalu rozpouští močové kameny a uvolňuje je - delší používání
Rozpouští písek v ledvinách
Při zánětu močových cest mírní bolest
Mírné diuretické působení na ledviny
- vnitřně v nálevu
Mírní bolest při zánětu močového měchýře
Uvolňuje namáhavé močení
Při nemocech kožních
Na kožní vyrážky
Na ekzémy
Zlepšuje pokožku obličeje
Při celulitidě - pomačkaná nať se přikládá na kůži a nechává působit přes noc
Modřiny - obklad z povařené natě
Krevní podlitiny - obklad z povařené natě
Při bledosti
Při horečce
Při zimnici
Působí protizánětlivě
Stahující účinky
Při průjmu
Působí hojivě
Dezinficiens - působí desinfekčně - vnitřně v nálevu
Při zánětu dutiny ústní - kloktadlo ze silného odvaru
Na rány
Hnisavé rány
Špatně se hojící rány
Na bércové vředy
Na hemoroidy
Čistí krev
Pomáhá játrům odbourávat jedovaté látky
Proti žloutence
Rozpouští žlučové kameny
Při úplavici
Při avitaminóze
Při chudokrevnosti
Čajová lžička řezané natě na sklenku vody na den
Užívá se 30-50 gramů za den
POZOR! Bezpečnost použití rostlin, léčiv, potravinových doplňků a prostředků i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Další informace jsou obsaženy v uvedených zdrojích literatury a na internetu. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy navštívit svého odborného lékaře. Účelem je pouze informace o používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou lékařem.
Z mladého popencového listí se připravují jarní bylinné polévky a přidává se do jarních salátů.
Užívá se také jako koření.
Žlabatka popencová, Aulax glechomae - kulovité dužnaté nádory na lodyhách i listech podobné malým duběnkám. Drobounká, pouze 3 mm dlouhá, černá, žlutonohá.
Bejlomorka Rondaniola bursaria - chlupaté výrůstky na listech.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 6, strana 635
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 342
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 101
[4] Názorná květena zemí koruny české (prof. František Polívka, sv. 3, Olomouc 1900), strana 161
[5] Zdravý život s babiččinými bylinkami (Dionýz Dugas, Banská Bystrica 2004), strana 108
Popenec obecný v knize Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 101
Popenec obecný je velmi rozšírená, vytrvalá rostlina z čeledi pyskatých (Labiatae). Miluje vlhké stanoviště a lze ji nalézti hojně v křoví, na mezích, u zdí, na lukách a podél cest. Je nápadná čtyřhrannými, polehavými lodyhami a pěknými modrými květy.
Jako drogy užívá se sušené nati (herba Hederae terrestris). Má slabý aromatický zápach a slabě hořkou, kořennou chut. Obsahuje zelený těkavý olej (popencový olej), tříslovinu a hořčinu.
Popence užívalo se dříve v lékařství velmi hojně při chorobách plicních, při horečce a na rány, konečně i při nemocech kožních. Z hladkého listí se připravují bylinné polévky a pod. k t. zv. jarním léčbám.
Popenec kvete od března do června. Je třeba jej sbírati v květnu a rychle usušiti. Sušením se kořenitý zápach neztrácí.
Popenec obecný v knize Názorná květena zemí koruny české (prof. František Polívka, sv. 3, Olomouc 1900), strana 161
Popenec *1) neboli oponec obecný, na Moravě moďátka (Glechoma*2) hederacea *3) L., Gundelrebe, Gundermann) vyhání z tenkého, vytrvalého oddenku položené, někdy až 1/2 m dlouhé, kořenující lodyhy s vystoupavými větvemi a srstnatými nebo pýřitými, řapíkatými listy, které v dolejší části lodyhy jsou ledvinovité, v hořejší části však okrouhlo-srdčité, vesměs však hrubě vroubkované, zřídka pilovité. Květy, rozvíjející se od dubna do června, vyrůstají z paždí listů v jednokvětých až trojkvětých vidlanech; mají kalich (k) a fialovou, zřídka červenou nebo bílou, tlamatou korunu (c), jejíž horní, 2laločný pysk jest rovně namířen, dolní jest mírně sehnut a rozeklán ve 3 ploché laloky, z nichž prostřední je největší. Z tyčinek (c) sblížených, rovnoběžně vedle sebe položených, z koruny nevyčnívajících, jsou delší vnitřní (hořejší, zadní), čímž liší se popenec s oběma rody násl. ode všech rodů předcházejících. Pytlíčky prašníkové od sebe odstávají v tupém úhlu (a).
Někdy se jeví u popence gynodimorfismus, anyť vedle jedinců s úhlednými květy obojakými vyskytují se též jedinci s drobnými kvítky pestíkovými, v nichž tyčinky jsou zakrnělé, a to buď na týchž rostlinách nebo na rostlinách zvláštních.
Roste na lukách, v křovištích a mezích po vší Evropě i také v sev. Americe, kamž z Evropy byl převežen.
Dříve užívalo se popence v lékařství. Kneipp odporučuje thé z čerstvého i sušeného popence proti obtížím prsním, zimnici a nemocem močového ústrojí. Mladé listy dávají se do polévek.
Na lodyhách i listech jeho objevují se často kulovaté, dužnaté nádory podobné malým duběnkám. Příčinou jich jest drobounká, pouze 3 mm dlouhá, černá, žlutonohá žlabatka popencová (Aulax glechomae).
*1) Jméno dle Jungmanna souvisí se slovesem opnu, opínám; ve stslov. попонъ znamená řasu (Alga), rus. лопенокъ značí svlačec (Convolvulus), chorv. poponac znamená různé rostliny popínavé; srovn. též polské jeho jméno obloźnik.)
*2) Tímto jménem rozuměli staří vlastně polej (Mentha pulegium); teprv Linné je přenesl na popenec, poněvadž se přidává do polévek, jako polej se přidával do vína.
*3) Lodyhou a listy připomíná poněkud břečťan (Hedera).
Popenec obecný v knize Léčivé rostliny (Jaroslav Vřeskovický, vydal Milotický hospodář, Milotice nad Bečvou 1922), strana 56
Openec (Nepeta glechoma, popenec, kondelík, modátko) příbuzný naší chluchavky s plazivými šlehouny, z nichž vynikají stvoly s drobnějšími listy, jež při rozemnutí příjemně voní. Thé (z čerstvých nebo sušených lístků) čistí krev a pije se proti žlutence a úplavici. Ale vždy je lépe, poradíme-li se při těchto nemocech včas s lékařem. (Drobné květy jsou modravě fialové).
Popenec obecný v knize Léčivé rostliny (Dr. Karel Domin, nákl. vlastním, Praha 1923), strana 76
Popenec (neb též openec obecný) je vytrvalá polehavá bylina pyskatá, u nás obecná na vlhkých, zejména travnatých místech, v křovinách i vlhčích hájích i jako plevel. Nať sbírá se v květnu a červnu a sušená skytá drogu herba Hederae terrestris, známou v lidovém lékařství.
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Lamiales - hluchavkotvaré
čeleď Lamiaceae - hluchavkovité
rod Glechoma - popenec
Glechoma hederacea, Nepeta glechoma, Glechoma hederacea var. micrantha, Glechoma hederacea var. parviflora, Nepeta hederacea
Popenec obecný, popenec břečťanolistý, popenec břečťanovitý, oponec obecný, kontrhel, moďátka, kondelík, moďátko
Zádušník brečtanovitý
Ground-Ivy, Ground Ivy, Alehoof, Creeping Charlie, Gill-Over-Ground, Gill-Over-The-Ground, Ale-hoof, Cat-foot, Field Balm, Gill Over The Ground, Tun-hoof
Бръшляноподобна самобайка, Самобайка, Глехома
金錢薄荷
Korsknap, Almindelig Korsknap, Katteurt, Vedbend-katteurt
Glekomo heredeca
Harilik maajalg, Kassiratas
Maahumala
Lierre terrestre, Glechoma faux lierre, Gléchome lierre terrestre, Glécome lierre terrestre, Lierre terrestre commun
Hondsdraf, Kattekruid soort
Puzava dobričica
Ellera terrestre comune, Edera terrestre
カキドオシ , グレコマ , ヘデラケア
Šliaužiančioji tramažolė
Efeju sētložņa
Kerek repkény, Folyófű, Földi borostyán, Földön futó borostyán, Kerek nádra, Kereklevelű repkény
Gundermann, Efeu-Gundermann, Gundelrebe, Blauhuder, Donnerrebe, Echte Gundelrebe, Egelkraut, Erd-efeu, Gewöhnlicher Gundermann, Grundrebli, Gundelrieme, Gunelreif, Hederich, Huder, Katzenminze, Silberkraut, Soldatenpetersilie, Udram, Zickelskräutchen
Vårkorsknapp, Krossknapp, Korsknapp, Jordrev, Sjølgrøe
Bluszczyk kurdybanek, Bluszczyk ziemny, obloźnik, kurdybanek
Hera-terrestre, Bálsamo-Do-Campo, Hera-De-Canteiro
λαγουδοπαξίμαδο, χαμαικισσός
Rotunjoara, Rotungioara
Будра плющевидная
Bršljanasta grenkuljica, Grenkuljica bršljanasta
Dobričica, brštan po zemlji, brštan-trava, brštran, vrednjak, grošić, dobričava trava, dobričavica, dobričanova trava, dobričarica, dobričevica, dobrčanova trava, kotur, mesečnjak, niški bršljan, okrugljak, rasturice, samobaj, stravna trava
Hiedra terrestre, Hiedra sueca, Hierba terrestre
Jordreva
Yer sarmaşığı
Розхідник звичайний
Rau má lông