Fotodoma.cz - návrat na titulní stránku

Zdounky

 

 

Vlajka obce Zdounky Znak obce ZdounkyPečeť obce Zdounky

 

Aktuálnost kontaktních údajů ověřena: 2010

Obec Zdounky na mapě
Nadmořská výška: 237 m n.m. • Zeměpisná poloha: 49° 13' 40" s.š., 17° 19' 08" v.d. • Rozloha: 2662 ha
Počet obyvatel k 1.1.2010: 2160 • 1.1.2011: 2155
První písemná zmínka pochází z roku 1298

Obecní úřad Zdounky, Zdounky č.p. 27, 768 02 Zdounky
Telefon: 573 365 108, 573 365 304, fax: 573 365 108
E-mail (vynechte velké písmeno na začátku!!!): Qzdounky@knet.cz

Části obce Zdounky: CvrčoviceDivokyLebedovNětčiceTěšánkyZdounky
PSČ a pošta části Zdounky: 768 02 Zdounky
Statistický kód obce: 589195 • Obec s pověřeným obecním úřadem: Kroměříž • Obec s rozšířenou působností: Kroměříž
Externí odkazy

                         

Historie Zdounek
Městečko Zdounky leží jižně od Kroměříže, pod severními výběžky Chřibů. Dovídáme se o něm už roku 1298, kdy tu žil vladyka Albert de Donka či de Noneken. Jako městečko jsou Zdounky známy od roku 1358. Za husitských válek seděl na zdounecké tvrzi (v písemných pramenech poprvé uváděné v roce 1406) Štěpán z Holštejna a Vartnova, přívrženec krále Zikmunda a katolické strany. Na to však Zdounky těžce doplatily a kolem roku 1423 bylo městečko i s tvrzí zpustošeno husitskými vojsky, táhnoucími z Kroměříže.

Rod pánů z Holštejna a Vartnova seděl na Zdounkách až do roku 1480. Roku 1519 prodal Jan z Lomnice zdounecké panství vladykovi Hynkovi z Kunčic. Už roku 1523 Zdounky získal Václav ze Žerotína, pán na hradu Buchlově. Žerotínové prodali roku 1542 městečko Zdounky Petrovi Čertorejskému z Čertorej, který o necelých 20 let později panství prodal Erazimu z Bobolusk. Nový majitel zemřel už v roce 1564, navíc jako poslední svého rodu. Zdounecké panství stačil odkázat svému příbuznému, rytíři Jáchymovi Zoubkovi ze Zdětína, který patřil k zámožnější vrstvě moravského rytířstva. Ve Zdounkách po sobě zanechal trvalé památky - kostelní věž (1570), renesanční tvář vtiskl i panskému sídlu. Poslední majitelka Kateřina Eliška Zoubková odkázala roku 1635 panství jezuitům. Po zrušení řádu za císaře Josefa II. získala nakonec Zdounky v roce 1806 hrabata z Lambergu. Poslední Lambergovna - Leopoldina, postoupila Zdounky roku 1889 své dceři Marii Josefě a jejímu choti, knížeti Bedřichovi Arthurovi Thurn -Taxisovi. Po něm dědila jeho dcera Marie, provdaná hraběnka Strachwitzová. Do roku 1948 byl pak zámeckým pánem a vlastníkem Zdounek hrabě Hugo Bedřich Strachwitz.

Zdejší obyvatelé se živili především zemědělstvím. Ještě v roce 1940 ve Zdounkách sídlil okresní soud, berní úřad a státní notářství.


Původ jména Zdounky
Jméno městečka má samo o sobě zamotanou historii. V odborné literatuře se dlouhou dobu tradovalo, že latinsko - německý zápis z roku 1298, první připomenutí jeho existence, zní "de Noneken", tedy "ze Zdounek", byť si historikové i lingvisté byli vědomi podivného tvaru Noneken = Zdounky. Teprve brněnský historik Libor Jan nedávno (1997) prokázal, že se jedná o chybné čtení, poprvné poznamenané F. M. Pelclem v roce 1798 a následně přebírané ve všech publikacích až do dnešních časů. V originální listině ve skutečnosti stojí "de Noneken", i když i tak se patrně jedná o jistou zkomoleninu jména Zdounek, ovšem daleko menší než v chybném čtení. Jméno obce se v dalších staletích objevuje v nejroztodivnějších variantách: Roku 1330 se píše "de Donka", 1368 "in Sdunka", 1375 "de Wzdunek", 1406 se připomíná tvrz Vzdúnky, ale jen o rok později píše jiný písař "de Zdunka" a druhý na "vzdúneckém zboží". Roku 1483 jsou Zdunky, 1510 ve Zdaunkach, 1516 jsou "gruntové zdunecztij", ale 1518 "v gruntech wzduneczkych". Z roku 1573 je znám tvar "na Zdunkach" i městečko "Zdaunky". Poslední tvar byl ustálen pro 17. a 18. století, aby od roku 1872 se psalo dnes běžné Zdounky. Šlo vždy o ves českou, jak nepopírá ani německé označení "Zdounek". A také, že obec leží téměř na rozhraní jazykové oblasti hanácké a slovácké, když z jedné strany se říkalo Zdónky, do Zdónek, ve Zdónkách, Zdónečák či zdónecké, zatímco ze strany druhé tamn starousedlíci znali Zdúnky, Zdúnečák, zdúnecký, zdúneckej či zdouneckej. Etymologie jména v zásadě umožňuje tři výklady: První, vycházející z osobního jména Vzdún, v jehož základě se objevuje sloveso "dělat, vzdělat". Zdrobněním na Vzdúnek se stalo základem místního jména Vzdúnky, Vzdounky, tj. ves rodiny Vzdúnkovy. Druhý, předpokládající existenci staročeského osobního jména Sdeslav, Zdeslav, Zdemir, z něhož domáckou obměnou vzniklo Sdúna či Zdúna a pak zdrobněním Zdúnek a ves "Sdúnice". I v tomto případě by pak místní jméno Zdounky znamenalo ves rodiny Zdúnkovy nebo ves lidí Zdúnkových. Třetí, vystavěný na existenci slova "zdún = hrnčíř, které souvisí se staroslovanským slovesem "stavět". V základě Zdounek by pak byla obsažena podoba Zdúny, "ves hrnčířů", což máme nakonec obsaženo ve jménu českých Hrnčířů i slovenského Hrnčiary (Hrnčiarky). V tomto případě nás starobylý základ slova vede do sousedního Polska a prozrazuje genetickou souvislost mezi oběma jazyky, přičemž je součástí širšího západoslovanského areálu těchto jmen. Slovo "zdun" ve významu hrnčíř je v Polsku skutečně doloženo, zatímco jinde se používalo slovo grnčari - hrnčíři. V českém prostoru jsou Zdounky známy jako jediné toho jména.


Symboly Zdounek
Třebaže byly Zdounky městečkem již od poloviny 14. století, nikdy se jejich vrchnost nepostarala o to, aby jim byl udělen znak. Existovala jen pečeť (1646). Teprve roku 1995 získaly Zdounky znak, kdy jeho podobu schválila heraldická komise.

Zdounky jsou svým založením stará osada. Od roku 1358 byly nazývány městečkem, v němž sídlila vrchnost stejnojmenného panství. Svým hospodářským a politickým významem však nikdy nepřekročily jistý lokální rámec. Jejich pouze místní význam odráží nakonec i to, že městečko nikdy nedostalo vlastní znakové privilegium. Nejstarší známá zdounecká pečeť je poměrně pozdní. Je datována od roku 1646 a má průměr 34 mm. V pečetním poli nese renesanční štít a na něm dva zkřížené předměty, položené rukojeťmi dolů. Nad štítem je umístěna čtyřlilstá květina. Opis kapitálou je latinský a sděluje: SIGILLVM . OPPIDI . ZDAVNEK. 1646 . Vyobrazení předmětů není zcela zřetelné, přesto se však patrně jedná o sladovnické korce (sypeny, šoufky). Vyskytl se rovněž názor, že může jít o neuměle zkřížené vinařské nože. V zásadě jsou možné obě varianty, neboť obě odrážejí kdysi významné zaměstnání obyvatelstva. Panský pivovar je ve Zdounkách připomínán roku 1560, od konce 19. století však byla v místě jen sladovna. Stejně živé bylo i vinařství, o němž je zmínka už roku 1520 ve vkladu zdouneckého zboží Hynkovi z Kunčic. Ještě v roce 1750 bylo v obvodu městečka 24 jiter vinohradů. Skutečně také na mladší pečeti Zdounek, známé však až z použití v druhé polovině 19. století, jsou dva zkřížené vinařské nože obrácené čepelemi vzhůru a zahnutými špicemi do středu štítu. Ve druhé polovině 19. století užívaly Zdounky na obecním razítku pluh, podobně jako u mnohých jiných obcí symbolizující zaměstnání obyvatelstva, tj. zemědělství. Ve 20.století se však představitelé obce znovu vrátili k dávné symbolice. Od roku 1934 na razítkách užívali obecní znak ve tvaru renesančního štítu se dvěma zkříženými vinařskými noži, přičemž v opise je uveden letopočet 1646. Heraldik Miroslav Pavlů, který po roce 1990 zpracoval návrh na nový znak a prapor Zdounek, vyšel z historické tradice místa. Ze tří připravených verzí pak byla schválena heraldickou komisí při Parlamentu České republiky varianta, kterou předseda Poslanecké sněmovny PhDr. Milan Uhde udělil obci dne 12. dubna 1995 a kterou v Praze převzal starosta Zdounek pan František Věrný. Nová symbolika obce Zdounek má následující podobu: Znak tvoří dělený štít. V horní zelené polovině, odrážející dlouhodobé zemědělské zaměstnání obyvatel, je položen zlatý vinný hrozen mezi dvěma stříbrnými vinařskými noži se zlatými střenkami. Spodní polovina červeno - zlatě polcená s orlími křídly opačných barev připomíná čas rozkvětu městečka za vlády Zoubků ze Zdětína (jedná se o barvy jejich rodového erbu). Prapor: List tvoří zelený svislý žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu a dvěma vodorovnými pruhy - žlutým a červeným. Poměr šířky k délce listu je 2:3.


Kostel Nejsvětější Trojice, kulturní památka
Ze zdouneckých pamětihodností musíme v první řadě vzpomenout původně gotický farní kostel. Poprvé je připomínán v roce 1366, ale datum jeho založení je patrně ještě starší. František Václav Peřinka, kroměřížský rodák a autor Zdouneckého okresu Vlastivědy moravské soudí, že kostel vznikl přestavbou staré tvrze. Ta však zanikla až kolem roku 1423 za husitských válek. Podle novější verze stávala tvrz v těsné blízkosti kostela v místech, kde se říká Na Valech a kde byly při kopání nalezeny základy stavby. V r. 1570 byla dokončena přístavba kostelní věže (Jáchym Zoubek ze Zdětína). Svědectví o tom si můžeme přečíst na osazené pamětní desce:
ANNO. MDLXX. VROZENY. A STATCZNI. RITIRZ. PAN. JOACHIM. ZAVBEK. ZE. ZDIETINA. A. NA ZDYNKACH. PODKOMORZI. MARGKRABSTWI. MORAWSKEHO. TYTO. WEZI. KE CTI. A. CHVALE. PANY. BOHY. A PANNE. MARII. DAL. POSTAWITI.
Text doplňují reliéfy rodových erbů stavebníka a jeho třetí manželky, Aliny Prusinovské z Vickova. V 18.století byl kostel několikrát přistavován a přestavován. Zvenčí zdobí vchod kompletní kamenný erb Zoubků ze Zličína (konec 16.století). Na této straně kostela je také nově osazena památka nejvzácnější - kamenný renesanční figurální a znakový náhrobník Jana Jiřího Zoubka ze Zdětína. Jde o mimořádně cennou, jemnou kamenickou práci (moravský unikát). Vnitřek kostela, hlavní oltář mramorovaný (r.1812) s obrazem Nejsvětější Trojice malovaný hradišťanským jezuitou Ignácem Raabem.


Strachwitzův zámek (Zborovská č.p. 80, Zdounky), kulturní památka
Majetek rodiny Strachwitzovy (nyní domov důchodců) stojí na místech bývalé tvrze, zbudované asi ve XIV. století. Původní tvrz byla proměněna na kostel (nebyl vystavěn jezuity). Po zrušení jezuitského řádu roku 1773  předán studijnímu fondu. Panský dvůr a mlýn (r. 1481)

Text převzat z www.zdounky.cz

V části Nětčice se dále nalézají tyto kulturní památky:
Kaple Bolestné Panny Marie (u vsi)
Kříž
Pomník neštěstí

 

Chráněná území přírody, památné stromy a přírodní zajímavosti na území obce Zdounky:

Drážov, přírodní památka (stráňka s teplomilnými společenstvy)
Kamenec, přírodní památka (teplé svahy s porostem jalovce a teplomilnou květenou)
Včelín, přírodní památka (výslunná stráň s výskytem teplomilné květeny)
Cvrčovická planá hrušeň, památný strom (severně od obce na mezi v poli mezi ovocnými stromy a keři, obvod 360 cm)
Lipky svobody, památné stromy (uprostřed pastviny na svahu vrchu Světlá, po pravé straně silnice na Bunč; obvod kmenů od 150 cm do 290 cm)
Lipová alej na Světlé, památné stromy (po obou stranách silnice Zdounky-Bunč, od statku Světlá k lesu v délce asi 1000 m, zbytek barokního ozelenění silnic; obvod kmenů od 260 cm do 370 cm)
Chřiby, evropsky významná lokalita (polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, lokalita chráněných druhů živočichů a rostlin)
Troják, evropsky významná lokalita (bučiny asociace Asperulo-Fagetum, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum)

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

                                 

 

 



Obce okresu Kroměříž

B
Bařice (část Bařice-Velké Těšany)
Bařice-Velké Těšany
Bezměrov
Bílany (část města Kroměříž)
Bílavsko (část Bystřice pod Hostýnem)
Blazice
Blišice (část města Koryčany)
Bojanovice (část obce Zlobice)
Bořenovice
Brusné
Břest
Bystřice pod Hostýnem

C
Cetechovice
Cvrčovice (část obce Zdounky)

D
Divoky (část obce Zdounky)
Dobrotice (část města Holešov)
Drahlov (část města Kroměříž)
Dřínov

H
Hlinsko pod Hostýnem (Bystřice p. H.)
Holešov
Honětice
Horní Lapač
Hoštice
Hradisko (část města Kroměříž)
Hulín

Ch
Chomýž
Chrášťany (část města Hulín)
Chropyně
Chvalčov
Chvalnov (část obce Chvalnov-Lísky)
Chvalnov-Lísky

J
Jankovice
Jarohněvice
Jestřabice (část města Koryčany)

K
Karlovice (část Kostelec u Holešova)
Karolín
Količín (část města Holešov)
Komárno
Koryčany
Kostelany
Kostelec u Holešova
Kotojedy (část města Kroměříž)
Kroměříž
Kunkovice
Kurovice
Kvasice
Kyselovice

L
Lebedov (část obce Zdounky)
Lechotice
Lhota (část obce Pačlavice)
Lhotka (část obce Kostelany)
Libosváry (část obce Loukov)
Lískovec (část města Koryčany)
Lísky (část obce Chvalnov-Lísky)
Litenčice
Loukov
Lubná
Ludslavice
Lutopecny

M
Martinice
Medlov (část obce Zborovice)
Měrůtky (část obce Lutopecny)
Milovice (část obce Soběsuky)
Míškovice
Morkovice (část Morkovice-Slížany)
Morkovice-Slížany
Mrlínek

N
Němčice
Nětčice (část obce Zdounky)
Nítkovice
Nová Dědina

O
Osíčko

P
Pacetluky
Pačlavice
Plešovec (část města Chropyně)
Počenice (část Počenice-Tetětice)
Počenice-Tetětice
Podhradní Lhota
Popovice (část obce Rataje)
Pornice (část obce Pačlavice)
Postoupky (část města Kroměříž)
Prasklice
Pravčice
Prusinovice
Přílepy

R
Rajnochovice
Rataje
Roštění
Roštín
Rusava
Rychlov (část Bystřice pod Hostýnem)
Rymice

S
Skaštice
Skržice (část obce Soběsuky)
Slavkov pod Hostýnem
Slížany (část města Morkovice-Slížany)
Sobělice (část obce Rataje)
Soběsuky
Sovadina (část Bystřice pod Hostýnem)
Strabenice (část městyse Litenčice)
Střílky
Střížovice
Sulimov

Š
Šelešovice

T
Těšánky (část obce Zdounky)
Těšnovice (část města Kroměříž)
Tetětice (část Počenice-Tetětice)
Trávník (část města Kroměříž)
Troubky (část Troubky-Zdislavice)
Troubky-Zdislavice
Třebětice
Tučapy (část města Holešov)

U
Uhřice
Újezdsko (část obce Kostelany)

V
Vážany (část města Kroměříž)
Velké Těšany (Bařice-Velké Těšany)
Věžky
Vítonice
Vlčí Doly (část obce Věžky)
Vrbka
Všetuly (část města Holešov)

Z
Záhlinice (část města Hulín)
Zahnašovice
Zářičí
Zástřizly
Zborovice
Zdislavice (část Troubky-Zdislavice)
Zdounky
Zlámanka (část města Kroměříž)
Zlobice

Ž
Žalkovice
Žeranovice
Žopy (část města Holešov)


Svatební oznámení

Snubní prsteny

Pozemek na prodej pro mobilní dům nebo chatu Moravany u Kyjova



Levné novoročenky
Novoročenky od 5 Kč/ks včetně DPH

TOPlist TOPlistTOPlist