Uzemnění

Informace na této stránce jsou průběžně doplňovány a upravovány.
Poslední aktualizace: 23.4.2026

Obsah
Elektrosmog
Bezpečnostní limity elektrosmogu
Spánek
Knihy na téma elektrosmog, uzemnění
Vědecké studie elektrosmogu
Elektrosmog a zdravotní problémy
Faradayova klec
Uzemnění
Vědecké studie uzemnění
Stínění elektrosmogu
Stínění elektrosmogu zemí
Odstínění Wi-Fi routeru
Elektrosmog a rostliny
Přírodní prvky proti elektrosmogu
Odkazy

Vliv uzemnění na volné radikály

Uzemnění těla má vliv na volné radikály tím, že zemský povrch poskytuje záporně nabité elektrony . Tyto elektrony neutralizují volné radikály v těle (reaktivní formy kyslíku), čímž pomáhají snižovat záněty, oxidační stres a chronickou bolest. Funguje to jako přirozený antioxidant pro vyrovnání elektrického potenciálu.

Uzemnění je považováno za vědecky podložený princip využití volných elektronů k podpoře regenerace a řada menších studií tyto efekty potvrzuje.

Hlavní body vlivu uzemnění na volné radikály:

* Neutralizace elektronů: Země je bohatým zdrojem volných záporných elektronů, které při přímém kontaktu s tělem (bosá chůze, podložky) fungují jako přírodní antioxidanty a neutralizují kladně nabité volné radikály.

* Snížení oxidačního stresu: Tím, že se volné radikály zneutralizují, dochází ke snížení oxidačního stresu, který jinak poškozuje tkáně a orgány, je spojován se stárnutím a civilizačními chorobami.

* Protizánětlivý účinek: Neutralizací radikálů uzemnění pomáhá snižovat chronické záněty a bolest.

* Rychlejší regenerace: Studie naznačují, že uzemnění urychluje hojení tkání a snižuje bolest svalů po zátěži.

* Obnova rovnováhy: Uzemnění pomáhá navrátit tělo do energetické rovnováhy a podpořit přirozený proces samouzdravení.

Způsoby, jak se uzemnit

* Chůze naboso po trávě, písku nebo hlíně.

* Dotýkání se zelených listů a mladých větviček v zemi rostoucích stromů, keřů, travin a bylin.

* Koupání v přírodních nádržích a tocích (rybníky, přehrady, potoky, řeky).

* Sprchování se, pokud přívod vody je v kovových trubkách v zemi.

* Používání uzemňovacích podložek, prostěradel nebo náramků připojených přímo k zemi.

* Hlazení zvířat, která běhají po přírodní zemi - louce nebo hlíně.

* Zahrádkaření bez rukavic, tedy práce holýma rukama v hlíně.

* Venkovní odpočinek na zemi bez podložky s přímým stykem kůže rukou, nohou nebo těla s trávníkem, pískem nebo zemí.

* Používání uzemňovacích bot a ponožek, v nichž jsou zespodu zabudovány vodivé kovové prvky.

* Používání uzemňovacích podložek, prostěradel nebo náramků připojených k elektrickému uzemnění.

POZOR!!!

Uzemňovací podložka musí být připojena k uzemnění bez špinavé elektřiny a v dosahu minimálně 3 metrů by neměl být žádný vodič pod proudem, tedy ani ve zdi nebo za zdí, a to ani u sousedů.

Změřte si multimetrem napětí a frekvenci na uzemňovacím kolíku zásuvky, do níž máte v úmyslu zapojit své uzemňovací prostěradlo. Budete překvapeni, že i na polosamotě naměříte napětí kolem 3 voltů s frekvencí většinou v lichých násobcích 50 Hz. Proto čisté uzemnění prostěradla v panelovém domě bývá neřešitelný problém.

Při uzemňování nesmí být v blízkosti žádný zdroj VF záření, např. mobilní telefon, chytrý náramek, hodinky nebo prsten a jiné tzv. moderní pokrokové vychytávky, které jsou ve skutečnosti nebezpečné a zdraví ohrožující.

Co všechno dokáže uzemnění zlepšit

Uzemnění těla (grounding nebo earthing) podle vědeckých poznatků ovlivňuje širokou škálu fyziologických procesů.

1. Spánek a cirkadiánní rytmus

* Kvalita spánku: Studie potvrzují, že uzemnění během spánku (např. pomocí uzemňovacích prostěradel) prodlužuje celkovou dobu spánku a snižuje počet probuzení během noci.

* Regulace kortizolu: Pomáhá normalizovat denní rytmus kortizolu (stresového hormonu), což vede k hlubšímu odpočinku v noci a vyšší bdělosti během dne.

2. Snížení zánětu a bolestivosti

* Chronický zánět: Díky neutralizaci volných radikálů uzemnění prokazatelně snižuje známky zánětu v krvi.

* Úleva od bolesti: Pomáhá mírnit chronické bolesti kloubů a svalů a urychluje regeneraci po tělesné námaze tím, že snižuje poškození svalových vláken.

3. Kardiovaskulární zdraví

* Viskozita krve: Uzemnění snižuje hustotu (viskozitu) krve, což usnadňuje její proudění a může fungovat jako prevence kardiovaskulárních onemocnění.

* Variabilita srdečního tepu (HRV): Zvyšuje HRV, což je klíčový ukazatel schopnosti těla regenerovat a zvládat stres.

4. Psychika a nervový systém

* Snížení stresu a úzkosti: Uzemnění přepíná autonomní nervový systém ze stavu „bojuj, nebo uteč“ (sympatikus) do stavu „odpočívej a tráv“ (parasympatikus).

* Zlepšení nálady: Pravidelné uzemňování je spojováno se snížením projevů deprese, únavy a podrážděnosti.

5. Regenerace a imunita

* Hojení ran: Zlepšený krevní oběh a nižší zánětlivost urychlují hojení tkání a ran.

* Imunitní odpověď: Uzemnění optimalizuje reakci imunitního systému, což je patrné zejména u sportovců při náročném tréninku nebo u osob zotavujících se z infekcí.

Uzemnění působí jako „systémový restart“, který pomáhá tělu vrátit se do stavu elektrické a biologické rovnováhy.

6. Metabolické účinky

Pomáhá snižovat hladinu glukózy v krvi u diabetiků a harmonizovat hladiny elektrolytů v těle.

Uzemnění a zimomřivost

Uzemnění není vědecky uznáváno jako oficiální „lék“ na zimomřivost, ale některé studie naznačují, že může pomoci zmírnit její projevy zlepšením krevního oběhu.

Jak by uzemnění mohlo pomoci?

* Zlepšením prokrvení (mikrocirkulace): Existují vědecké práce využívající termovizi, které ukazují, že po uzemnění dochází k rychlejšímu prohřátí obličeje a končetin díky lepšímu průtoku krve.

* Snížení viskozity krve: Kontakt se zemí může snižovat „hustotu“ krve, což usnadňuje její proudění do drobných cév v nohách a rukách.

* Harmonizace nervového systému: Uzemnění pomáhá tělu přepnout z režimu „bojuj nebo uteč“ (sympatikus) do stavu relaxace (parasympatikus). Protože stres způsobuje stahování cév a pocity chladu, může tento uklidňující efekt nepřímo pomoci k zahřátí.

Pokud chcete uzemnění vyzkoušet pro boj se zimomřivostí, zkuste:

* Chůzi naboso: Nejpřirozenější způsob. Stačí 20–30 minut na trávě, hlíně nebo písku.

* Uzemňovací pomůcky: V zimních měsících lze využít uzemňovací podložky pod nohy nebo prostěradla.

* Kombinace s pohybem: Uzemnění je nejúčinnější v kombinaci s fyzickou aktivitou (např. cvičení venku naboso), která sama o sobě startuje termoregulaci.

Rizika uzemnění

Uzemnění je obecně považováno za bezpečnou metodu, pokud je prováděno přirozeně (venku) nebo s certifikovanými pomůckami. Přesto existují specifická rizika, zejména při používání elektrických uzemňovacích zařízení (podložky, prostěradla) v interiéru:

1. Interakce s léky (zejména na ředění krve)

* Nadměrné ředění krve: Uzemnění přirozeně snižuje viskozitu krve. Pokud užíváte léky jako Warfarin nebo jiné antikoagulanty, může dojít k nebezpečnému zesílení účinku.

* Léky na tlak a cukrovku: Protože uzemnění může zlepšit fyziologické funkce těla, původní dávkování léků na vysoký krevní tlak nebo cukrovku se může stát příliš vysokým, což vyžaduje konzultaci s lékařem.

2. Elektrická rizika v interiéru

* Úraz elektrickým proudem: Pokud je domácí zásuvka nesprávně zapojená nebo poškozená, hrozí riziko zásahu proudem. Před prvním použitím pomůcek připojovaných na zemnicí kolík v el. zásuvce se doporučuje otestovat zásuvku zkoušečkou.

* Bouřky: Nikdy nepoužívejte uzemňovací pomůcky zapojené do sítě během bouřky. Existuje riziko přenosu vysokého napětí při zásahu bleskem do elektrické sítě.

* Bludné proudy a EMF: V některých případech mohou staré rozvody přenášet tzv. „špinavou elektřinu“, což může u citlivých osob vyvolat nepříjemné pocity místo relaxace.

3. Zdravotní implantáty

* Kardiostimulátory: I když neexistuje přímý důkaz o rušení, výrobci kardiostimulátorů a lékaři doporučují zvýšenou opatrnost a konzultaci s odborníkem před použitím elektricky připojených pomůcek. Pro tyto osoby je bezpečnější přirozené uzemnění venku.

4. Rizika spojená s pohybem naboso (venku)

* Poranění a infekce: Chůze naboso nese riziko řezných ran, bodnutí hmyzem nebo kontaktu s parazity v půdě. Zvláštní pozor by si měli dávat lidé s diabetickou nohou nebo oslabenou imunitou.

Pokud máte chronické onemocnění nebo užíváte pravidelně léky, začněte s uzemňováním postupně a vždy po konzultaci s ošetřujícím lékařem.

Uzemnění a detoxikace

Uzemnění těla nepředstavuje přímou metodu mechanického „vytahování“ toxinů z těla, ale funguje jako významný katalyzátor přirozených detoxikačních procesů.

Zde je přehled toho, jak uzemnění ovlivňuje detoxikaci:

1. Podpora detoxikačních orgánů

Uzemnění snižuje systémový zánět, který jinak nadměrně zatěžuje játra a ledviny. Tím, že tělo nemusí neustále bojovat s chronickým zánětem vyvolaným volnými radikály, mohou tyto orgány efektivněji filtrovat a vylučovat škodlivé látky.

2. Zlepšení mikrocirkulace a viskozity krve

Studie prokázaly, že uzemnění snižuje viskozitu (hustotu) krve. „Řidší“ krev lépe proudí vlásečnicemi, což usnadňuje:

* Přísun živin do buněk.

* Odvod metabolického odpadu a toxinů z mezibuněčných prostor do krevního řečiště a následně k vyloučení.

3. Zvýšení buněčné energie (ATP)

Nejnovější výzkumy (např. FEBS Open Bio) naznačují, že uzemnění zvyšuje efektivitu mitochondrií o 5–11 % a zároveň snižuje produkci vedlejších škodlivých produktů (ROS) o 22–33 %. Vyšší hladina energie ATP je nezbytná pro aktivní transport toxinů ven z buněk.

4. Aktivace parasympatiku

Detoxikace probíhá nejúčinněji v klidovém režimu. Uzemnění přepíná nervový systém ze stresového módu do stavu „odpočívej a tráv“ (rest and digest), což je klíčové pro správnou funkci střev a vylučování.

5. Možné „detoxikační příznaky“ (Herxheimerova reakce)

U citlivých jedinců může začátek uzemňování (zejména pomocí podložek) vyvolat dočasné nepříjemné pocity, které se v alternativní medicíně označují jako léčebná krize:

* Mírná bolest hlavy, únava nebo svalové napětí.

* Tyto stavy jsou často interpretovány jako známka toho, že tělo začalo rychleji uvolňovat nahromaděné toxiny a zánětlivé markery, které tělo nestíhá okamžitě vyloučit.

Pokud s uzemňováním začínáte za účelem detoxikace, doporučuje se pít dostatek čisté vody a začít s kratšími intervaly (např. 15–30 minut denně), aby mělo tělo čas se na zvýšenou metabolickou aktivitu adaptovat.

Jak dlouho působí blahodárné účinky uzemnění

Účinky uzemnění nastupují v různých časových rovinách, od okamžitých změn v nervové soustavě až po dlouhodobou regeneraci tkání. Podle studií lze působení rozdělit následovně:

1. Okamžité účinky (sekundy až minuty)

* Změna elektrického náboje: Tělo se okamžitě vyrovná na stejný elektrický potenciál jako Země.

* Uvolnění svalů a stresu: Během několika sekund dochází ke snížení svalového napětí a změně mozkových vln, což indikuje rychlý přechod do relaxačního stavu (parasympatiku).

* Zlepšení krevního oběhu: Termografické snímky ukazují snížení zánětlivého horka v tkáních již po 30 minutách.

2. Krátkodobé účinky (hodiny až dny)

* Ředění krve: Po 2 hodinách dochází k výraznému snížení viskozity krve (shlukování červených krvinek), což zlepšuje průtok krve a snižuje zátěž srdce.

* Kvalita spánku: Zlepšení spánku a snížení ranní ztuhlosti se obvykle projevuje po 2–4 dnech pravidelného uzemňování (např. během spánku).

* Regenerace svalů: Uzemnění po intenzivním cvičení snižuje bolestivost svalů (DOMS) a urychluje hojení mikrotrhlin během 24–48 hodin.

3. Dlouhodobé a přetrvávající účinky (týdny až měsíce)

* Hormonální rovnováha: Normalizace hladiny kortizolu (stresového hormonu) a stabilizace cirkadiánního rytmu vyžaduje obvykle 6–8 týdnů pravidelné praxe.

* Chronický zánět: Výrazné potlačení chronických bolestí a zánětlivých stavů bylo v klinických případech zaznamenáno po 1 až 3 měsících.

* Dozvuk po ukončení: Některé přínosy, jako je zlepšená viskozita krve nebo fyzická funkce, mohou přetrvávat i týden až měsíc po ukončení pravidelného uzemňování. Nicméně zánětlivé markery mají tendenci se vracet k původním hodnotám rychleji (během týdne), proto se pro trvalé výsledky doporučuje každodenní kontakt se zemí.

Pro udržení optimální hladiny volných elektronů v těle je ideální trávit uzemněním alespoň 20–30 minut denně venku, nebo využívat uzemňovací pomůcky během spánku.

Pobyt u moře

Blahodárné účinky uzemnění při pobytu u moře, tedy chůze naboso po plážích a koupání v moři, jsou připisovány pouze středomořské stravě nebo slanému mořskému vzduchu.

Pobyt u moře je ale fascinujícím příkladem synergie několika různých léčivých faktorů. Ačkoliv jsou středomořská strava a mořský vzduch vědecky uznávanými pilíři zdraví, výzkumy potvrzují, že uzemnění (grounding) hraje u moře samostatnou a nezastupitelnou roli, která tyto faktory doplňuje, nikoliv pouze kopíruje.

Zde je rozdělení toho, co je u moře „připisováno“ kterému vlivu:

1. Uzemnění: Moře jako „dokonalý vodič“

Pláž a moře jsou pro uzemnění nejúčinnějším prostředím na planetě.

* Slaná voda a vodivost: Slaná voda je díky vysokému obsahu minerálů (iontů) vynikajícím vodičem. Když plavete v moři nebo kráčíte mokrým pískem, vaše tělo se propojuje se zemským nábojem mnohem efektivněji než na suché trávě.

* Neutralizace radikálů: Tento přímý elektrický kontakt prokazatelně snižuje viskozitu krve a potlačuje zánětlivé markery, což je účinek, který samotná strava nebo vzduch v tak krátkém čase (během desítek minut) nevyvolají.

2. Mořský vzduch: Negativní ionty a dýchání

Mnoho lidí si plete „uzemnění“ s vdechováním negativních iontů.

Lenardův efekt
Tříštění vln o břehy vytváří vysokou koncentraci negativních iontů v ovzduší. Tyto ionty po vdechnutí prokazatelně zlepšují náladu, hladinu serotoninu a kvalitu dýchání.

Zatímco uzemnění dodává elektrony skrze kůži pro boj se zánětem, mořský vzduch působí především skrze plíce na biochemické procesy v mozku a dýchací cesty.

3. Středomořská strava: Dlouhodobá biochemie

Středomořská strava bohatá na ořechy, ryby a olivový olej je primárně zdrojem antioxidantů v potravě.

Prevence vs. Akutní stav
Strava působí dlouhodobě jako prevence neurodegenerace nebo kardiovaskulárních chorob. Uzemnění na pláži však poskytuje „elektrickou antioxidační dávku“, která může ulevit od akutní svalové bolesti nebo otoků mnohem rychleji (v řádu hodin).

4. Psychologický vliv (Blue Spaces)

Moderní studie o tzv. „modrých prostorech“ (blue spaces) ukazují, že pouhý vizuální a sluchový kontakt s mořem snižuje hladinu kortizolu. To se děje i v případě, že nejste uzemněni (např. sedíte na plastovém lehátku v botách).

Efekty nejsou připisovány stravě či vzduchu „neprávem“, ale spíše jsou nedostatečně rozlišovány. Pokud cítíte okamžitou úlevu od bolesti kloubů nebo se vám po dni na pláži zázračně „rozředí“ krev a zmizí otoky, je to s největší pravděpodobností právě zásluha uzemnění skrze slanou vodu, nikoliv jen výsledkem salátu k obědu.

Zemnicí prostěradla

V nabídce uzemňovacích prostěradel se vyskytují prostěradla s 5 % stříbra a 10 % stříbra v kombinaci s bavlnou a pak prostěradla s 30 % nerez ocele kombinované s bavlnou a polyesterem. Výběr mezi stříbrem a nerezovou ocelí závisí na tom, zda preferujete okamžitou vysokou vodivost, nebo dlouhou životnost a snadnou údržbu. Žádná varianta není univerzálně „nejlepší“, každá má svá specifika.

Prostěradla se stříbrem (5 % nebo 10 %)

Stříbro je vynikající vodič, ale je náchylné k degradaci. 5 % stříbra je standardní volba pro přímý kontakt s pokožkou. Je měkké a pohodlné jako běžné bavlněné prostěradlo. 10 % stříbra nabízí vyšší vodivost a lepší citlivost uzemnění. Může však být pocitově o něco tužší než varianta s 5 %.

Stříbro oxiduje vlivem potu, tělových olejů a nevhodného praní, což postupně snižuje jeho vodivost (často již po 6–12 měsících). Vyžaduje velmi šetrné praní bez bělidel a aviváží.

Prostěradla s nerezovou ocelí (30 %)

Nerezová ocel je v tomto segmentu považována za odolnější alternativu. Ocelová vlákna neoxidují tak snadno jako stříbro. Tato prostěradla mají výrazně delší životnost (často i 3–5 let) a lépe snášejí časté praní.

Vzhledem k vyššímu obsahu kovu a odlišné textuře se tato prostěradla (někdy nazývaná „podkládací“) často používají pod běžné prostěradlo z přírodního materiálu. Vodivost je zajištěna přes vlhkost pokožky, která pronikne vrchní vrstvou.

Na dotek mohou být drsnější a méně poddajná než stříbrná vlákna. Obsah polyesteru u těchto variant zvyšuje pevnost, ale snižuje celkovou prodyšnost přírodní bavlny.

Pokud chcete prostěradlo, které je příjemné na dotek a nevadí vám jej po roce či dvou vyměnit (nebo o něj extrémně pečovat), volte 10% stříbro. Pokud hledáte dlouhodobě funkční řešení, které můžete dát pod své oblíbené prostěradlo, zvolte 30% nerezovou ocel.

Praní a aviváž uzemňovacích prostěradel

Praní v jedlé sodě a oplachování octem je pro stříbrná uzemňovací prostěradla obecně bezpečná a šetrná alternativa k běžným komerčním prostředkům. Tato kombinace může dokonce pomoci prodloužit funkčnost prostěradla tím, že účinně odstraňuje nánosy kožního mazu a potu, které jinak vytvářejí na stříbrných vláknech nevodivý film.

Jedlá soda je mírně zásaditá a pomáhá neutralizovat pachy a uvolňovat organické nečistoty bez poškození jemných kovových vláken. Pokud prostěradlo přestává fungovat kvůli nánosům detergentů nebo tělesných olejů, namočení do roztoku vody s jedlou sodou může pomoci tyto vrstvy odstranit a vodivost částečně obnovit. Pozor na abrazivitu. Nepoužívejte sodu jako pastu k drhnutí přímo po tkanině, abyste mechanicky nepoškodili stříbrnou vrstvu na vláknech. Rozpusťte ji ve vodě.

Ocet funguje jako skvělá náhrada aviváže, protože pomáhá vyplavit zbytky minerálů z tvrdé vody a sody, čímž udržuje tkaninu měkkou. Na rozdíl od klasických aviváží ocet nepokrývá vlákna nevodivým povlakem, což je klíčové pro zachování uzemňovacího efektu. Ocet může pomoci rozpustit mírnou oxidaci (černání) stříbra, ale příliš časté používání silných koncentrací kyselin by mohlo stříbrnou vrstvu časem velmi pomalu ztenčovat.

Doporučený postup pro maximální trvanlivost: Pro praní použijte cca 1/4 hrnku jedlé sody rozpuštěné v teplé vodě (do 40 °C). Do posledního cyklu máchání přidejte malé množství světlého octa. Perte pravidelně (1× za 1–2 týdny). Častější praní je paradoxně lepší než občasné, protože agresivní pot a tělové oleje (obsahující síru) ničí stříbro rychleji než samotná voda a soda. Vždy sušte volně na vzduchu ve stínu nebo v sušičce na velmi nízkou teplotu. Vysoké teplo a přímé slunce stříbro poškozují.

Používání sody a octa je jedna z nejlepších cest, jak udržet prostěradlo funkční po dobu 1–2 let, což je standardní životnost stříbrných variant. Vyhněte se pouze bělidlům (chloru), která stříbro zničí okamžitě.

Péče o prostěradlo s nerez ocelí

Péče o prostěradlo s nerezovou ocelí je podstatně jednodušší a méně striktní než u stříbrných variant, protože nerezová ocel neoxiduje a je mechanicky i chemicky odolnější.

Na rozdíl od stříbra nerezové oceli nevadí běžné prací prostředky, a to ani ty, které obsahují bělidla nebo zjasňovače (tzv. „Oxy“ prostředky). Doporučuje se prát v teplé až horké vodě (30–60 °C). Vyšší teplota lépe rozpouští tělní oleje a pot, které by jinak mohly na vláknech vytvořit nevodivý film. Pokud prostěradlo používáte jako „podložku“ pod své běžné prostěradlo, stačí ho prát méně často – obvykle jednou za 3 až 6 měsíců. Nerezová vlákna snesou i sušení v sušičce. Přesto je pro maximální zachování struktury látky lepší používat nižší teploty. Lze žehlit na nízký stupeň (program pro syntetiku) s použitím páry.

Co (stále) raději nepoužívat je aviváž. I když ocel nekoroduje, aviváž na ní může vytvořit mastný povlak, který snižuje vodivost. Pro změkčení je tedy i zde lepší použít ocet.

Chemické čištění se u zemnících produktů obecně nedoporučuje.

U nerezových prostěradel se doporučuje každé druhé nebo třetí praní provést předpírku nebo namočení v „Oxy“ odstraňovači skvrn. Tento proces účinně odstraní nánosy kožního mazu, které jsou hlavním nepřítelem dobrého uzemnění u tohoto typu materiálu.

Zatímco stříbro musíte „chránit“ před chemií, ocel potřebuje spíše důkladně „odmastit“, aby si zachovala svou funkci po mnoho let.

Obsah
Elektrosmog
Bezpečnostní limity elektrosmogu
Spánek
Knihy na téma elektrosmog, uzemnění
Vědecké studie elektrosmogu
Elektrosmog a zdravotní problémy
Faradayova klec
Uzemnění
Vědecké studie uzemnění
Stínění elektrosmogu
Stínění elektrosmogu zemí
Odstínění Wi-Fi routeru
Elektrosmog a rostliny
Přírodní prvky proti elektrosmogu
Odkazy

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.